Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BUBNA a Litic Ferdinand Antonín z 26.11.1768-6.6.1825

{{Infobox - osoba
| jméno = Ferdinand Antonín z BUBNA a Litic
| obrázek = z Bubna a Litic Ferdinand Antonin portret.jpg
| datum narození = 26.11.1768
| místo narození = Zámrsk u Vysokého Mýta
| datum úmrtí = 6.6.1825
| místo úmrtí = Milán (Itálie)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
}}

'''z BUBNA a Litic, Ferdinand Antonín,''' ''* 26. 11. 1768 Zámrsk u Vysokého Mýta, † 6. 6. 1825 Milán (Itálie), voják, diplomat''

Syn Inocence z B. a Anny Josefy, pocházející z jiné větve téhož
rodu. Již v 16 letech vstoupil do armády, kariéru zahájil
1788 v bojích s Turky, rovněž se účastnil Laudonova obléhání
Bělehradu (1789). Později se uplatnil především ve válkách
s revoluční Francií (1792–96), proslavil se odvahou a velitelskými
schopnostmi (mj. v bojích u Mannheimu 1794),
což mu vyneslo postup v armádních hodnostech. 1799 se stal
pobočníkem arcivévody Karla, 1801 byl povýšen do hodnosti
plukovníka a opět se zapojil do bojů proti (tentokrát
Napoleonově) Francii; mj. se účastnil bitvy u Slavkova (1805)
a následných mírových jednání. Již tehdy byl znám jako jeden
z nejlepších vojenských diplomatů v rakouské armádě. 1807
byl pověřen dodávkami koní pro celou rakouskou armádu.
Po obnovení bojů 1809 se stal členem štábu císaře Františka
I., účastnil se bitev u Aspern a Wagramu a byl povýšen
do hodnosti polního podmaršálka. 1813 odjel se zvláštním
posláním do Francie (jako zástupce nepřítomného knížete
Schwarzenberga), po bitvě u Lipska v říjnu téhož roku byl
za chrabrost vyznamenán (20. 10. 1813) řádem Marie Terezie.
Po bitvě velel předvoji rakouské armády, podílel se mj.
na osvobození Ženevy a 1814 se dostal se svými jednotkami
až do Paříže, poté byl guvernérem v Savojsku a Piemontu
(zde se podílel na organizaci obnovované sardinské armády).
Po napoleonských válkách zůstal v armádě jako velitel druhého
armádního sboru, od 1818 se stal vrchním velitelem
v Lombardii a účastnil se válečných tažení v severní Itálii, jež
souvisela s revolučně nacionálním děním 20. let 19. století.
České země naposledy navštívil 1824.

Oženil se (ve Vídni 1813) s Wilhelminou von Armfelt
(1790–1840) z nobilitované velkoobchodnické rodiny z Norimberka,
manželství ale zůstalo bezdětné; manželka se po B.
smrti podruhé provdala za hraběte Batthyányiho.

'''L:''' Wurzbach 2, s. 183n.; ADB 3, s. 461; NDB 2, s. 695; OSN 4, s. 824n.;
KSN 2, s. 170; BL 1, s. 159; ÖBL 1, s. 122; M. Švankmajer, Čechy na sklonku
napoleonských válek: 1810–1815, 2004, rejstřík.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/119427 Bibliografie dějin Českých zemí]

Tomáš Burda

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:1768]]
[[Kategorie:Zámrsk]]
[[Kategorie:1825]]
[[Kategorie:Milán]]