BUCHMAYER Augustin Anton 25.7.1835-8.2.1909: Porovnání verzí

Z Personal
(BUCHMAYER_Augustin_1837-8.2.1909)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Augustin BUCHMAYER
+
| jméno = Augustin Anton BUCHMAYER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1837
+
| datum narození = 25.7.1835
| místo narození =  
+
| místo narození = Bítov u Znojma
 
| datum úmrtí = 8.2.1909
 
| datum úmrtí = 8.2.1909
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Olomouc
 
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
 
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Augustin BUCHMAYER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 295
 +
}}
 +
 
 +
'''BUCHMAYER, Augustin Anton,''' ''* 25. 7. 1835 Bítov u Znojma, † 8. 2. 1909 Olomouc, lesník, pedagog, redaktor, odborný spisovatel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny Johanna B. (1804–1858), vrchního panského
 +
myslivce či nadlovčího u hraběte Dauna a později učitele.
 +
Vychodil obecnou a hlavní školu a absolvoval necelých
 +
pět ročníků na gymnáziu ve Znojmě. Po předepsané lesnické
 +
praxi se zapsal na německou techniku v Brně. Po třech letech
 +
studia přešel na lesnický ústav v Mariabrunnu u Vídně,
 +
který 1856 absolvoval. Na krátkou dobu nastoupil jako lesní
 +
kandidát na lesní úřady velkostatku Budíškovice u Jemnice
 +
velkostatkáře hraběte Wallise a v Zell am See. Odtud se vrátil
 +
do Čech, poněvadž obdržel místo asistenta či pomocného
 +
učitele lesnictví na prestižní lesnické spolkové škole v Bělé
 +
pod Bezdězem, kde působil 1857–58. Ve Vídni složil státní
 +
zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a odešel do služby
 +
k vévodovi z Gothy. Pracoval jako adjunkt na lesním úřadě
 +
v tehdejším hornouherském Merény (dnes Nálepkovo)
 +
v župě Gemer. Později přijal místo lesmistra královského
 +
horního města Revúca (Horní Uhry, dnes Slovensko). Po návratu
 +
na Moravu působil nejprve jako nadlesní na velkostatku
 +
Náměšť na Hané u hraběte Kinského a od 1. 9. 1865 jako
 +
druhý profesor lesnictví a správce svěřených lesů na věhlasné
 +
lesnické spolkové škole v Úsově na severní Moravě. S tímto
 +
ústavem přesídlil do Sovince a stal se jeho ředitelem (1873
 +
až 1896). Odešel do výslužby a přestěhoval se do Olomouce,
 +
kde jako vdovec dožil. Byl pohřben 10. 2. 1909.
 +
 
 +
Kromě několika samostatných spisů B. publikoval drobné
 +
příspěvky v odborných časopisech, mj. v brněnských
 +
''Mittheilungen der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur''
 +
''Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in''
 +
''Brünn a ve Verhandlungen der Forstwirthe von Mähren und''
 +
''Schlesien'', dále ve vídeňském ''Forst- und Jagdzeitung'' A. Hugo’s,
 +
''Monatschrift für Forst- und Jagdwesen, Mährisch-schlesisches''
 +
''Jagdblatt'' a v ''Österreichisches Illustriertes Jogdblatt''.
 +
1870–75 redigoval pět ročníků ''Forst- und Jagdkalender für''
 +
''die Österreich-ungarische Monarchie'' a po celou dobu svého
 +
ředitelování v Sovinci každoročně vydávané ročenky ústavu
 +
obvykle s názvem ''Jahresbericht und Programm der von dem''
 +
''Forstschulverein für Mähren und Schlesien gegründeten Forstschule''
 +
''in Eulenberg''.
 +
 
 +
'''D:''' Historische Nachrichten über die erstbegründete Forstschule in Mähren
 +
zu Datschitz, in: Mährisch-schlesische Forst-Schule zu Eulenberg. Cursus
 +
1868/69, Wien – Olmütz, 1869; Der Forstschutz, 1878; Die Correspondenz
 +
und Buchhaltung oder das Kanzlei- und Rechnungswesen des Forstwirthes
 +
für sich, wie auch in Beziehung zu den andern Domainenzweigen,
 +
1878; Von der ersten mährischen Forstschule in Datschitz 1821–1830.
 +
Sonderabdruck aus Oesterreichische Forst- und Jagd-Zeitung, Wien 1902;
 +
Kurze Monographie des Japanischen Nußbaumes (Ginkgo biloba L.) oder
 +
Japanischen Fächerbaumes (Salisbury adiantifolia Smith), Münster 1904;
 +
Historisch-biographische Reminiszenzen als Beitrag zu einer österreich-ungarischen
 +
Forstgeschichte in besonderer Beziehung zur Vorzeit der einstigen
 +
k. k. Forstakademie Mariabrunn, 1905.
 +
 
 +
'''L:''' F. Kraetzl, Die mährisch-schlesische Forstlehranstalt Aussee-Eulenberg
 +
während ihres ersten Vierteljahrhunderts. Denkschrift zu der am 4. und
 +
5. August 1877 stattgehabten Feier des 25jährigen Bestandes der Lehranstalt…,
 +
1877, s. 54n.; týž, B. A., in: Notizen-Blatt, 1888, s. 58; R. Hess,
 +
Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das Forstwesen verdienter
 +
Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 38;
 +
Heller 3 (1889), s. 16n.; F. Z., Direktor A. B. †, in: Verhandlungen der
 +
Forstwirte von Mähren und Schlesien 60, 1909, s. 149n.; Gedenkschrift der
 +
Staatlichen Deutschen Höheren Forstschule in Reichstadt anläßlich ihres
 +
80-jährigen Bestandes, 1935, s. 35; Nordmährerland. Hefte für Kultur und
 +
Wirtschaft 1, 1942, s. 64; K. Bednařík – V. Havelková, Časopisy a kalendáře
 +
vydávané Moravsko-slezskou společností pro zvelebení orby, přírodoznalství
 +
a vlastivědy v Brně. Bibliografie 1869–1898, 1977, s. 61, 126, 254 a 264;
 +
BL 1, s. 160.
 +
 
 +
'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik č. 13 402, Matrika narozených
 +
římskokatolického farního úřadu Bítov, sv. III, fol. 13; ZA Opava, pobočka
 +
Olomouc, Úmrtní matrika římskokatolické fary Olomouc – Nová ulice, sv.
 +
IV, fol. 369.
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
 
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
 
+
[[Kategorie:1835]]
[[Kategorie:1837]]
+
[[Kategorie:Bítov]]
 
[[Kategorie:1909]]
 
[[Kategorie:1909]]
 +
[[Kategorie:Olomouc]]

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:38

Augustin Anton BUCHMAYER
Narození 25.7.1835
Místo narození Bítov u Znojma
Úmrtí 8.2.1909
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 295
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43202

BUCHMAYER, Augustin Anton, * 25. 7. 1835 Bítov u Znojma, † 8. 2. 1909 Olomouc, lesník, pedagog, redaktor, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny Johanna B. (1804–1858), vrchního panského myslivce či nadlovčího u hraběte Dauna a později učitele. Vychodil obecnou a hlavní školu a absolvoval necelých pět ročníků na gymnáziu ve Znojmě. Po předepsané lesnické praxi se zapsal na německou techniku v Brně. Po třech letech studia přešel na lesnický ústav v Mariabrunnu u Vídně, který 1856 absolvoval. Na krátkou dobu nastoupil jako lesní kandidát na lesní úřady velkostatku Budíškovice u Jemnice velkostatkáře hraběte Wallise a v Zell am See. Odtud se vrátil do Čech, poněvadž obdržel místo asistenta či pomocného učitele lesnictví na prestižní lesnické spolkové škole v Bělé pod Bezdězem, kde působil 1857–58. Ve Vídni složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a odešel do služby k vévodovi z Gothy. Pracoval jako adjunkt na lesním úřadě v tehdejším hornouherském Merény (dnes Nálepkovo) v župě Gemer. Později přijal místo lesmistra královského horního města Revúca (Horní Uhry, dnes Slovensko). Po návratu na Moravu působil nejprve jako nadlesní na velkostatku Náměšť na Hané u hraběte Kinského a od 1. 9. 1865 jako druhý profesor lesnictví a správce svěřených lesů na věhlasné lesnické spolkové škole v Úsově na severní Moravě. S tímto ústavem přesídlil do Sovince a stal se jeho ředitelem (1873 až 1896). Odešel do výslužby a přestěhoval se do Olomouce, kde jako vdovec dožil. Byl pohřben 10. 2. 1909.

Kromě několika samostatných spisů B. publikoval drobné příspěvky v odborných časopisech, mj. v brněnských Mittheilungen der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn a ve Verhandlungen der Forstwirthe von Mähren und Schlesien, dále ve vídeňském Forst- und Jagdzeitung A. Hugo’s, Monatschrift für Forst- und Jagdwesen, Mährisch-schlesisches Jagdblatt a v Österreichisches Illustriertes Jogdblatt. 1870–75 redigoval pět ročníků Forst- und Jagdkalender für die Österreich-ungarische Monarchie a po celou dobu svého ředitelování v Sovinci každoročně vydávané ročenky ústavu obvykle s názvem Jahresbericht und Programm der von dem Forstschulverein für Mähren und Schlesien gegründeten Forstschule in Eulenberg.

D: Historische Nachrichten über die erstbegründete Forstschule in Mähren zu Datschitz, in: Mährisch-schlesische Forst-Schule zu Eulenberg. Cursus 1868/69, Wien – Olmütz, 1869; Der Forstschutz, 1878; Die Correspondenz und Buchhaltung oder das Kanzlei- und Rechnungswesen des Forstwirthes für sich, wie auch in Beziehung zu den andern Domainenzweigen, 1878; Von der ersten mährischen Forstschule in Datschitz 1821–1830. Sonderabdruck aus Oesterreichische Forst- und Jagd-Zeitung, Wien 1902; Kurze Monographie des Japanischen Nußbaumes (Ginkgo biloba L.) oder Japanischen Fächerbaumes (Salisbury adiantifolia Smith), Münster 1904; Historisch-biographische Reminiszenzen als Beitrag zu einer österreich-ungarischen Forstgeschichte in besonderer Beziehung zur Vorzeit der einstigen k. k. Forstakademie Mariabrunn, 1905.

L: F. Kraetzl, Die mährisch-schlesische Forstlehranstalt Aussee-Eulenberg während ihres ersten Vierteljahrhunderts. Denkschrift zu der am 4. und 5. August 1877 stattgehabten Feier des 25jährigen Bestandes der Lehranstalt…, 1877, s. 54n.; týž, B. A., in: Notizen-Blatt, 1888, s. 58; R. Hess, Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 38; Heller 3 (1889), s. 16n.; F. Z., Direktor A. B. †, in: Verhandlungen der Forstwirte von Mähren und Schlesien 60, 1909, s. 149n.; Gedenkschrift der Staatlichen Deutschen Höheren Forstschule in Reichstadt anläßlich ihres 80-jährigen Bestandes, 1935, s. 35; Nordmährerland. Hefte für Kultur und Wirtschaft 1, 1942, s. 64; K. Bednařík – V. Havelková, Časopisy a kalendáře vydávané Moravsko-slezskou společností pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy v Brně. Bibliografie 1869–1898, 1977, s. 61, 126, 254 a 264; BL 1, s. 160.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik č. 13 402, Matrika narozených římskokatolického farního úřadu Bítov, sv. III, fol. 13; ZA Opava, pobočka Olomouc, Úmrtní matrika římskokatolické fary Olomouc – Nová ulice, sv. IV, fol. 369.

Gustav Novotný