BUCHMAYER Augustin Anton 25.7.1835-8.2.1909: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BUCHMAYER Augustin 1837-8.2.1909 na BUCHMAYER Augustin Anton 25.7.1835-8.2.1909 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 295
 
}}
 
}}
  
Řádka 78: Řádka 79:
 
Wirtschaft 1, 1942, s. 64; K. Bednařík – V. Havelková, Časopisy a kalendáře
 
Wirtschaft 1, 1942, s. 64; K. Bednařík – V. Havelková, Časopisy a kalendáře
 
vydávané Moravsko-slezskou společností pro zvelebení orby, přírodoznalství
 
vydávané Moravsko-slezskou společností pro zvelebení orby, přírodoznalství
a vlastivědy v Brně. Bibliografi e 1869–1898, 1977, s. 61, 126, 254 a 264;
+
a vlastivědy v Brně. Bibliografie 1869–1898, 1977, s. 61, 126, 254 a 264;
 
BL 1, s. 160.
 
BL 1, s. 160.
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:38

Augustin Anton BUCHMAYER
Narození 25.7.1835
Místo narození Bítov u Znojma
Úmrtí 8.2.1909
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 295

BUCHMAYER, Augustin Anton, * 25. 7. 1835 Bítov u Znojma, † 8. 2. 1909 Olomouc, lesník, pedagog, redaktor, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny Johanna B. (1804–1858), vrchního panského myslivce či nadlovčího u hraběte Dauna a později učitele. Vychodil obecnou a hlavní školu a absolvoval necelých pět ročníků na gymnáziu ve Znojmě. Po předepsané lesnické praxi se zapsal na německou techniku v Brně. Po třech letech studia přešel na lesnický ústav v Mariabrunnu u Vídně, který 1856 absolvoval. Na krátkou dobu nastoupil jako lesní kandidát na lesní úřady velkostatku Budíškovice u Jemnice velkostatkáře hraběte Wallise a v Zell am See. Odtud se vrátil do Čech, poněvadž obdržel místo asistenta či pomocného učitele lesnictví na prestižní lesnické spolkové škole v Bělé pod Bezdězem, kde působil 1857–58. Ve Vídni složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a odešel do služby k vévodovi z Gothy. Pracoval jako adjunkt na lesním úřadě v tehdejším hornouherském Merény (dnes Nálepkovo) v župě Gemer. Později přijal místo lesmistra královského horního města Revúca (Horní Uhry, dnes Slovensko). Po návratu na Moravu působil nejprve jako nadlesní na velkostatku Náměšť na Hané u hraběte Kinského a od 1. 9. 1865 jako druhý profesor lesnictví a správce svěřených lesů na věhlasné lesnické spolkové škole v Úsově na severní Moravě. S tímto ústavem přesídlil do Sovince a stal se jeho ředitelem (1873 až 1896). Odešel do výslužby a přestěhoval se do Olomouce, kde jako vdovec dožil. Byl pohřben 10. 2. 1909.

Kromě několika samostatných spisů B. publikoval drobné příspěvky v odborných časopisech, mj. v brněnských Mittheilungen der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn a ve Verhandlungen der Forstwirthe von Mähren und Schlesien, dále ve vídeňském Forst- und Jagdzeitung A. Hugo’s, Monatschrift für Forst- und Jagdwesen, Mährisch-schlesisches Jagdblatt a v Österreichisches Illustriertes Jogdblatt. 1870–75 redigoval pět ročníků Forst- und Jagdkalender für die Österreich-ungarische Monarchie a po celou dobu svého ředitelování v Sovinci každoročně vydávané ročenky ústavu obvykle s názvem Jahresbericht und Programm der von dem Forstschulverein für Mähren und Schlesien gegründeten Forstschule in Eulenberg.

D: Historische Nachrichten über die erstbegründete Forstschule in Mähren zu Datschitz, in: Mährisch-schlesische Forst-Schule zu Eulenberg. Cursus 1868/69, Wien – Olmütz, 1869; Der Forstschutz, 1878; Die Correspondenz und Buchhaltung oder das Kanzlei- und Rechnungswesen des Forstwirthes für sich, wie auch in Beziehung zu den andern Domainenzweigen, 1878; Von der ersten mährischen Forstschule in Datschitz 1821–1830. Sonderabdruck aus Oesterreichische Forst- und Jagd-Zeitung, Wien 1902; Kurze Monographie des Japanischen Nußbaumes (Ginkgo biloba L.) oder Japanischen Fächerbaumes (Salisbury adiantifolia Smith), Münster 1904; Historisch-biographische Reminiszenzen als Beitrag zu einer österreich-ungarischen Forstgeschichte in besonderer Beziehung zur Vorzeit der einstigen k. k. Forstakademie Mariabrunn, 1905.

L: F. Kraetzl, Die mährisch-schlesische Forstlehranstalt Aussee-Eulenberg während ihres ersten Vierteljahrhunderts. Denkschrift zu der am 4. und 5. August 1877 stattgehabten Feier des 25jährigen Bestandes der Lehranstalt…, 1877, s. 54n.; týž, B. A., in: Notizen-Blatt, 1888, s. 58; R. Hess, Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 38; Heller 3 (1889), s. 16n.; F. Z., Direktor A. B. †, in: Verhandlungen der Forstwirte von Mähren und Schlesien 60, 1909, s. 149n.; Gedenkschrift der Staatlichen Deutschen Höheren Forstschule in Reichstadt anläßlich ihres 80-jährigen Bestandes, 1935, s. 35; Nordmährerland. Hefte für Kultur und Wirtschaft 1, 1942, s. 64; K. Bednařík – V. Havelková, Časopisy a kalendáře vydávané Moravsko-slezskou společností pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy v Brně. Bibliografie 1869–1898, 1977, s. 61, 126, 254 a 264; BL 1, s. 160.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik č. 13 402, Matrika narozených římskokatolického farního úřadu Bítov, sv. III, fol. 13; ZA Opava, pobočka Olomouc, Úmrtní matrika římskokatolické fary Olomouc – Nová ulice, sv. IV, fol. 369.

Gustav Novotný