BUCHMAYER Johann Nepomuk Jakob 17.7.1804-26.1.1858: Porovnání verzí
(BUCHMAYER_Johann_Nepomuk_17.7.1804-26.1.1858) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Johann Nepomuk BUCHMAYER | + | | jméno = Johann Nepomuk Jakob BUCHMAYER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.7.1804 | | datum narození = 17.7.1804 | ||
− | | místo narození = Pohořelice u | + | | místo narození = Pohořelice u Zlína |
| datum úmrtí = 26.1.1858 | | datum úmrtí = 26.1.1858 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Budíškovice u Jemnice |
− | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | + | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 295-296 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BUCHMAYER, Johann Nepomuk Jakob''' ''(též BUCHMAIER, BUCHMEÜER), * 17. 7. 1804 Pohořelice u Zlína, † 26. 1. 1858 Budíškovice u Jemnice, lesník, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny Tomáše B., zámeckého správce u hraběte | ||
+ | Šternberka. Byl otcem mj. Augustina Antona B. (1835 až | ||
+ | 1909), lesníka, pedagoga, redaktora a odborného spisovatele. | ||
+ | Absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži s výborným | ||
+ | prospěchem. Pak nastoupil lesnickou praxi na velkostatku | ||
+ | Napajedla, kde se u polesného Franze Kollera vyučil 1824 | ||
+ | lesníkem. 1825–26 studoval na dvouleté lesnické škole v Dačicích, | ||
+ | již založil a řídil známý pokrokový lesmistr a pedagog | ||
+ | Vincenc Vilém Hlava. B. složil zkoušku učitelské způsobilosti | ||
+ | a na stejné škole působil od 1. 2. 1826 jako druhý asistent | ||
+ | a učitel matematiky, geodézie, mechaniky, technologie, entomologie | ||
+ | a mineralogie. 1. 1. 1830 nastoupil jako vrchní myslivec | ||
+ | u hraběte Dauna a řídil lesnictví na velkostatcích Bítov, | ||
+ | Skalice, Horní Kounice a Biskupice. 1834 se oženil s Karolínou, | ||
+ | dcerou Antona Brzezowského, polesného v Budíškovicích, | ||
+ | s níž vychoval čtyři syny. Od dubna 1836 působil jako | ||
+ | lesmistr na velkostatcích Jemnice a Staré Hobzí hraběnky Terezie | ||
+ | Trautmannsdorfové a významně tam ovlivnil pěstební | ||
+ | a zařizovací práce. Od 1839, kdy složil přísahu, pracoval též jako zemský taxátor. 1839 přešel do služeb hraběte Maxmiliána | ||
+ | Wallise a vedl lesní hospodářství na velkostatcích Budíškovice, | ||
+ | Budeč a Moravské Budějovice v hodnosti lesmistra. | ||
+ | Od 1848 mu byla svěřena i inspekce na velkostatcích Dačice | ||
+ | a Řečice na Moravě a Malešov v Čechách vlastníka svobodného | ||
+ | pána z Dalbergu a od 1852 funkce lesmistra a poradce | ||
+ | na velkostatcích Telč, Studená a Veselíčko hraběte Podstatzky- | ||
+ | Liechtensteina. Na všech svěřených lesních majetcích si | ||
+ | B. počínal jako znamenitý taxátor a reorganizátor, jejich provoz | ||
+ | zmodernizoval podle dobových vědeckých zásad, takže | ||
+ | potom vykazovaly zvýšený výnos i bez přetěžování lesů a zároveň | ||
+ | bez snížení spotřeby dříví. | ||
+ | |||
+ | B. byl také literárně činný. Publikoval mj. ve ''Forst- und'' | ||
+ | ''Jagd neuigkeiten'', jež redigoval 1825–30 zbraslavský lesmistr | ||
+ | Rietsch, a ve ''Verhandlungen der Forstsection der k. k. mährisch-'' | ||
+ | ''-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues'', ''der'' | ||
+ | ''Natur- und Landeskunde in Brünn'' redigovaných brněnským | ||
+ | lesním inspektorem Heinrichem Caesarem Weeberem. Přijal | ||
+ | členství v tzv. moravsko-slezské lesnické sekci od jejího založení | ||
+ | 1849, dále i v ustavujícím výboru Gründungsverein der | ||
+ | mährisch-schlesischen Privat-Forstlehranstalt (Spolku pro | ||
+ | založení moravsko-slezského soukromého lesnického učiliště | ||
+ | v Úsově) vzniklého 1851/52 na podnět Johanna Friedricha | ||
+ | Bechtela a sdružujícího pokrokové velkostatkáře a lesní hospodáře | ||
+ | na Moravě. B. zemřel na sněť slezinnou a byl pohřben | ||
+ | 29. 1. 1858. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Buchmayer, Historische Nachrichten über die erstbegründete Forstschule | ||
+ | in Mähren zu Datschitz, in: Mährisch-schlesische Forst-Schule zu | ||
+ | Eulenberg. Cursus 1868/69, Wien – Olmütz, 1869, s. 45n.; týž, Von der | ||
+ | ersten mährischen Forstschule in Datschitz 1821–1830, in: Österreichische | ||
+ | Forst- und Jagdzeitung, 1902, s. 4n.; R. Hess, Lebensbilder hervorragender | ||
+ | Forstmänner und um das Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher | ||
+ | und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 38n.; R. Haša, O lesmistru | ||
+ | V. Hlavovi, in: Československý les 18, 1938, s. 151n.; J. Nožička, Přehled | ||
+ | vývoje našich lesů, 1957, s. 236n.; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, | ||
+ | 1958, s. 91n.; G. Novotný, Lesnické školství v českých zemích do poloviny | ||
+ | 19. století, in: Lesnictví-Forestry 41, 1995, s. 395n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' MZA, fond E 67 Sbírka matrik čís. 4 512, matrika narozených římskokatolického | ||
+ | farního úřadu Pohořelice, sv. I, fol. 32; SOA Třeboň, matrika | ||
+ | zemřelých římskokatolického farního úřadu Horní Slatina, 1813–64, fol. 47. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1804]] | [[Kategorie:1804]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Pohořelice]] |
[[Kategorie:1858]] | [[Kategorie:1858]] | ||
+ | [[Kategorie:Budíškovice]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:39
Johann Nepomuk Jakob BUCHMAYER | |
Narození | 17.7.1804 |
---|---|
Místo narození | Pohořelice u Zlína |
Úmrtí | 26.1.1858 |
Místo úmrtí | Budíškovice u Jemnice |
Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 295-296 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136834 |
BUCHMAYER, Johann Nepomuk Jakob (též BUCHMAIER, BUCHMEÜER), * 17. 7. 1804 Pohořelice u Zlína, † 26. 1. 1858 Budíškovice u Jemnice, lesník, pedagog
Pocházel z rodiny Tomáše B., zámeckého správce u hraběte Šternberka. Byl otcem mj. Augustina Antona B. (1835 až 1909), lesníka, pedagoga, redaktora a odborného spisovatele. Absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži s výborným prospěchem. Pak nastoupil lesnickou praxi na velkostatku Napajedla, kde se u polesného Franze Kollera vyučil 1824 lesníkem. 1825–26 studoval na dvouleté lesnické škole v Dačicích, již založil a řídil známý pokrokový lesmistr a pedagog Vincenc Vilém Hlava. B. složil zkoušku učitelské způsobilosti a na stejné škole působil od 1. 2. 1826 jako druhý asistent a učitel matematiky, geodézie, mechaniky, technologie, entomologie a mineralogie. 1. 1. 1830 nastoupil jako vrchní myslivec u hraběte Dauna a řídil lesnictví na velkostatcích Bítov, Skalice, Horní Kounice a Biskupice. 1834 se oženil s Karolínou, dcerou Antona Brzezowského, polesného v Budíškovicích, s níž vychoval čtyři syny. Od dubna 1836 působil jako lesmistr na velkostatcích Jemnice a Staré Hobzí hraběnky Terezie Trautmannsdorfové a významně tam ovlivnil pěstební a zařizovací práce. Od 1839, kdy složil přísahu, pracoval též jako zemský taxátor. 1839 přešel do služeb hraběte Maxmiliána Wallise a vedl lesní hospodářství na velkostatcích Budíškovice, Budeč a Moravské Budějovice v hodnosti lesmistra. Od 1848 mu byla svěřena i inspekce na velkostatcích Dačice a Řečice na Moravě a Malešov v Čechách vlastníka svobodného pána z Dalbergu a od 1852 funkce lesmistra a poradce na velkostatcích Telč, Studená a Veselíčko hraběte Podstatzky- Liechtensteina. Na všech svěřených lesních majetcích si B. počínal jako znamenitý taxátor a reorganizátor, jejich provoz zmodernizoval podle dobových vědeckých zásad, takže potom vykazovaly zvýšený výnos i bez přetěžování lesů a zároveň bez snížení spotřeby dříví.
B. byl také literárně činný. Publikoval mj. ve Forst- und Jagd neuigkeiten, jež redigoval 1825–30 zbraslavský lesmistr Rietsch, a ve Verhandlungen der Forstsection der k. k. mährisch- -schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn redigovaných brněnským lesním inspektorem Heinrichem Caesarem Weeberem. Přijal členství v tzv. moravsko-slezské lesnické sekci od jejího založení 1849, dále i v ustavujícím výboru Gründungsverein der mährisch-schlesischen Privat-Forstlehranstalt (Spolku pro založení moravsko-slezského soukromého lesnického učiliště v Úsově) vzniklého 1851/52 na podnět Johanna Friedricha Bechtela a sdružujícího pokrokové velkostatkáře a lesní hospodáře na Moravě. B. zemřel na sněť slezinnou a byl pohřben 29. 1. 1858.
L: A. Buchmayer, Historische Nachrichten über die erstbegründete Forstschule in Mähren zu Datschitz, in: Mährisch-schlesische Forst-Schule zu Eulenberg. Cursus 1868/69, Wien – Olmütz, 1869, s. 45n.; týž, Von der ersten mährischen Forstschule in Datschitz 1821–1830, in: Österreichische Forst- und Jagdzeitung, 1902, s. 4n.; R. Hess, Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 38n.; R. Haša, O lesmistru V. Hlavovi, in: Československý les 18, 1938, s. 151n.; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 236n.; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 91n.; G. Novotný, Lesnické školství v českých zemích do poloviny 19. století, in: Lesnictví-Forestry 41, 1995, s. 395n.
P: MZA, fond E 67 Sbírka matrik čís. 4 512, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Pohořelice, sv. I, fol. 32; SOA Třeboň, matrika zemřelých římskokatolického farního úřadu Horní Slatina, 1813–64, fol. 47.
Gustav Novotný