Biografický slovník
BUCHOVEC z Buchova Zbyněk †?1426
| Zbyněk BUCHOVEC z Buchova | |
 | |
| Narození | ? |
|---|---|
| Úmrtí | po 1426 |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 296 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43208 |
BUCHOVEC z Buchova, Zbyněk, * ?, † ? po 1426 ?, voják, husitský hejtman, politik
Pocházel z českého vladyckého rodu Bochovců (či Buchovců) z Buchova sídlícího jižně od Votic. Byl snad synovcem jiného Zbyňka z Buchova, historicky doloženého 1387–1412. Písemné prameny B. dosvědčily až 1420, kdy se stal jedním ze čtyř táborských hejtmanů. B. patřil stejně jako Chval z Machovic (narozdíl od Jana Žižky z Trocnova a Mikuláše z Husi) k méně významným hejtmanům. Byl označován jako pobočník nebo hejtman hradní posádky. Jeho politická a vojenská kariéra však nebyla bezvýznamná. Již 13. 11. 1420 řídil spolu s knězem Václavem Korandou obsazení rožmberského hradu v Příběnicích u Tábora, kde potom také sám sídlil. O rok později (1421) se stal přímým účastníkem čáslavského zemského sněmu a během jeho zasedání byl jako hejtman táborské obce jmenován jedním z dvaceti členů prozatímní vlády.
Počátkem 1422 se zapojil do pražských politických sporů a jednání mezi stranou Jana Želivského a stranou pánů a rytířů jako člen smírčí komise, zastupující stranu Želivského (spolu s Janem Žižkou a Janem Roháčem z Dubé). Téhož roku byl zmíněn v Žižkově listě Pražanům z 11. 6., který oznamoval, že pisatel spolu s B. a Chvalem z Machovic přijali litevského knížete Zikmunda Korybuta za správce země jménem táborské obce a jejích spojenců.
Po odchodu Jana Žižky a Jana Hvězdy (1423) mocenský vliv a vojenská aktivita táborské obce klesly. V jejím čele se znovu objevil B. vedle Chvala z Machovic a Bohuslava ze Švamberka. 10. 9. 1424 B. figuroval v zápisu o příměří mezi Táborem a šlechtici podporujícími krále Zikmunda, 18. 10. byl zmíněn v dalším zápisu o sjednání míru mezi tábory, sirotky a pražany u Vožice. Po smrti Žižkově (1424) a Hvězdově i Švamberkově (1425) zmizel z pramenů. Dochovaly se zprávy o jeho pravděpodobných synech Mikulášovi a Zbyňkovi.
L: F. Šmahel, Dějiny Tábora 1/2, 1990, rejstřík; týž, Husitská revoluce 3, 1993, rejstřík; W. W. Tomek, Jan Žižka, 1993, rejstřík; J. Pekař, Žižka a jeho doba, 1992, rejstřík; Z. z B., www.husitstvi.cz; A. Profous, Místní jména v Čechách 1, 1947, s. 206; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého 12, 1997, s. 171.
Eva Doležalová
