BUCHTELA Karel 6.3.1864-19.3.1946: Porovnání verzí

Z Personal
(BUCHTELA_Karel_6.3.1864-19.3.1946)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.3.1864
 
| datum narození = 6.3.1864
−
| místo narození = Pavlovice
+
| místo narození = Nový Pavlov (Liberec)
 
| datum úmrtí = 19.3.1946
 
| datum úmrtí = 19.3.1946
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Karel BUCHTELA
+
}}
 +
 
 +
'''BUCHTELA, Karel,''' ''* 6. 3. 1864 Nový Pavlov (Liberec), † 19. 3. 1946 Praha, archeolog, sběratel''
 +
 
 +
Spolutvůrce moderního pojetí českého pravěku a jeho archeologického
 +
systému. Z hmotných důvodů přerušil studium
 +
klasické archeologie a dějin umění v Praze (krátce i v Berlíně)
 +
a poté bez titulu absolvoval práva na Právnické fakultě UK.
 +
Trvale pak působil na zemském finančním ředitelství v Praze,
 +
nakonec jako vrchní finanční rada. Zajištěné postavení mu
 +
umožnilo věnovat se uměleckému a umělecko-řemeslnému
 +
sběratelství, odborně ale především archeologii. V letech
 +
zápasu o zaměření české archeologie stanul po boku prof.
 +
L. Niederleho, vůdce tzv. univerzitní školy, jako jeho nejvýznamnější
 +
spolupracovník, představující v tomto spojení
 +
složku praktické archeologie. Formuloval názor školy na periodizaci
 +
a chronologii našeho pravěku – zejména správnou
 +
koncepci neolitu a eneolitu – v polemice s názory představitele
 +
tzv. muzejní školy J. L. Píče. Teoreticky a metodicky
 +
vedl širší základnu této školy – Prehistorický odbor Společnosti
 +
přátel starožitností českých v Praze. Vlastní výzkumy
 +
prováděl v Pojizeří a na Královéhradecku. Vrcholem jeho
 +
práce byla ''Rukověť české archaeologie'' (1910), napsaná společně
 +
s L. Niederlem jako shrnutí názorů univerzitní školy; ta se stala základem archeologického pojetí pravěku a rané
 +
doby dějinné v Čechách v podstatě až dodnes. Jako bystrý
 +
pozitivistický analytik s hlubokou znalostí nálezového materiálu
 +
a uměleckohistorickým přístupem působil spíše kritikami,
 +
diskusemi a stručnými formulacemi (archeologická
 +
hesla v ''Ottově slovníku naučném''), jinak publikoval jen málo,
 +
po 1918 již vůbec. Po L. Niederlem se stal ředitelem Státního
 +
archeologického ústavu v Praze (1924–39). Na tomto místě
 +
dal podnět k několika větším výzkumům (keltská oppida
 +
Stradonice u Berouna a Staré Hradisko u Prostějova, římský
 +
tábor Mušov u Mikulova, slovenská jeskyně Domica) a marně
 +
se snažil o zřízení komise pro výzkum římských památek
 +
v moravsko-slovenském Podunají. Vcelku jej ale už omezoval
 +
tradiční sběratelský přístup (jeho zájmy v tomto směru také
 +
přesahovaly archeologii). Úspěchy ústavu byly hlavně dílem
 +
jeho podřízeného Jaroslava Böhma. B. rozsáhlá archeologická
 +
sbírka byla koupena 1922 do pražského Národního muzea.
 +
 
 +
'''D:''' Vorgeschichte Böhmens I. Nordböhmen bis zur Zeit um Christi Geburt,
 +
in: Věstník slovanských starožitností 3, 1899, příloha (též separátně); Kultura
 +
knovízská, in: Pravěk 1, 1903, s. 2n.; Die Lausitzer und schlesischen Brandgräber
 +
in Böhmen, in: Jahrbuch der k. k. Zentral-Kommission für Erforschung
 +
und Erhaltung der Kunst- und Historischen Denkmale 4, 1906, 1n.;
 +
O otázce vzniku neolithu v Čechách a na Moravě, in: Pravěk 5, 1909, s. 33n.;
 +
O methodice při výzkumech praehistorických, in: Sjezd na ochranu památek…,
 +
1910, s. 17n.; Rukověť české archaeologie (s L. Niederlem), 1910;
 +
Jihočeské mohyly a praehistorie severních Čech, in: Sborník Městského historického
 +
musea v Plzni 3, 1914, s. 11n.; O cílech a dosavadních výsledcích
 +
bádání předhistorického v Čechách, in: Národopisný věstník českoslovanský
 +
10, 1915, s. 23n.; Die alte Herzogenburg in Altbunzlau, in: Mitteilungen der
 +
k. k. Zentral-Kommission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und
 +
historischen Denkmale 3, F. 14, 1915, s. 49n.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 144; OSND 1/2, s. 784; A. Stocký, K. B., in: Obzor prehistorický
 +
3, 1924, s. 160n.; J. Böhm, K. B., in: taméž 9, 1930–35, s. 247n.;
 +
Kutnar, s. 597n.; Tomeš 1, s. 155; K. Sklenář, Biografický slovník českých,
 +
moravských a slezských archeologů, 2005, s. 99.
 +
 
 +
Karel Sklenář
  
−
== Literatura ==
 
−
     
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:52- Archeolog]]
 
[[Kategorie:52- Archeolog]]
 
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
 
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
−
 
 
[[Kategorie:1864]]
 
[[Kategorie:1864]]
−
[[Kategorie:Pavlovice]]
+
[[Kategorie:Liberec]]
 
[[Kategorie:1946]]
 
[[Kategorie:1946]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 29. 1. 2017, 15:27

Karel BUCHTELA
Narození 6.3.1864
Místo narození Nový Pavlov (Liberec)
Úmrtí 19.3.1946
Místo úmrtí Praha
Povolání

52- Archeolog

35- Odborník sklářství nebo keramiky
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43214

BUCHTELA, Karel, * 6. 3. 1864 Nový Pavlov (Liberec), † 19. 3. 1946 Praha, archeolog, sběratel

Spolutvůrce moderního pojetí českého pravěku a jeho archeologického systému. Z hmotných důvodů přerušil studium klasické archeologie a dějin umění v Praze (krátce i v Berlíně) a poté bez titulu absolvoval práva na Právnické fakultě UK. Trvale pak působil na zemském finančním ředitelství v Praze, nakonec jako vrchní finanční rada. Zajištěné postavení mu umožnilo věnovat se uměleckému a umělecko-řemeslnému sběratelství, odborně ale především archeologii. V letech zápasu o zaměření české archeologie stanul po boku prof. L. Niederleho, vůdce tzv. univerzitní školy, jako jeho nejvýznamnější spolupracovník, představující v tomto spojení složku praktické archeologie. Formuloval názor školy na periodizaci a chronologii našeho pravěku – zejména správnou koncepci neolitu a eneolitu – v polemice s názory představitele tzv. muzejní školy J. L. Píče. Teoreticky a metodicky vedl širší základnu této školy – Prehistorický odbor Společnosti přátel starožitností českých v Praze. Vlastní výzkumy prováděl v Pojizeří a na Královéhradecku. Vrcholem jeho práce byla Rukověť české archaeologie (1910), napsaná společně s L. Niederlem jako shrnutí názorů univerzitní školy; ta se stala základem archeologického pojetí pravěku a rané doby dějinné v Čechách v podstatě až dodnes. Jako bystrý pozitivistický analytik s hlubokou znalostí nálezového materiálu a uměleckohistorickým přístupem působil spíše kritikami, diskusemi a stručnými formulacemi (archeologická hesla v Ottově slovníku naučném), jinak publikoval jen málo, po 1918 již vůbec. Po L. Niederlem se stal ředitelem Státního archeologického ústavu v Praze (1924–39). Na tomto místě dal podnět k několika větším výzkumům (keltská oppida Stradonice u Berouna a Staré Hradisko u Prostějova, římský tábor Mušov u Mikulova, slovenská jeskyně Domica) a marně se snažil o zřízení komise pro výzkum římských památek v moravsko-slovenském Podunají. Vcelku jej ale už omezoval tradiční sběratelský přístup (jeho zájmy v tomto směru také přesahovaly archeologii). Úspěchy ústavu byly hlavně dílem jeho podřízeného Jaroslava Böhma. B. rozsáhlá archeologická sbírka byla koupena 1922 do pražského Národního muzea.

D: Vorgeschichte Böhmens I. Nordböhmen bis zur Zeit um Christi Geburt, in: Věstník slovanských starožitností 3, 1899, příloha (též separátně); Kultura knovízská, in: Pravěk 1, 1903, s. 2n.; Die Lausitzer und schlesischen Brandgräber in Böhmen, in: Jahrbuch der k. k. Zentral-Kommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst- und Historischen Denkmale 4, 1906, 1n.; O otázce vzniku neolithu v Čechách a na Moravě, in: Pravěk 5, 1909, s. 33n.; O methodice při výzkumech praehistorických, in: Sjezd na ochranu památek…, 1910, s. 17n.; Rukověť české archaeologie (s L. Niederlem), 1910; Jihočeské mohyly a praehistorie severních Čech, in: Sborník Městského historického musea v Plzni 3, 1914, s. 11n.; O cílech a dosavadních výsledcích bádání předhistorického v Čechách, in: Národopisný věstník českoslovanský 10, 1915, s. 23n.; Die alte Herzogenburg in Altbunzlau, in: Mitteilungen der k. k. Zentral-Kommission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale 3, F. 14, 1915, s. 49n.

L: OSN 28, s. 144; OSND 1/2, s. 784; A. Stocký, K. B., in: Obzor prehistorický 3, 1924, s. 160n.; J. Böhm, K. B., in: taméž 9, 1930–35, s. 247n.; Kutnar, s. 597n.; Tomeš 1, s. 155; K. Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, 2005, s. 99.

Karel Sklenář

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BUCHTELA_Karel_6.3.1864-19.3.1946&oldid=97689“