BUCHTELE Jan 7.7.1874-19.4.1941: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 19.4.1941
 
| datum úmrtí = 19.4.1941
 
| místo úmrtí = Strakonice
 
| místo úmrtí = Strakonice
| povolání = 78- Hudební interpret
+
| povolání = 78- Hudební interpret<br />77- Hudební skladatel
77- Hudební skladatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 298
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:43

Jan BUCHTELE
Narození 7.7.1874
Místo narození Písek
Úmrtí 19.4.1941
Místo úmrtí Strakonice
Povolání 78- Hudební interpret
77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 298

BUCHTELE, Jan, * 7. 7. 1874 Písek, † 19. 4. 1941 Strakonice, houslista, pedagog, skladatel

Pocházel z hudebnické rodiny. 1894 absolvoval obor housle na pražské konzervatoři (žák Antona Bennewitze). Už během studia se 1891 doškoloval ve hře na housle v Lutychu a Paříži a koncertoval v několika evropských zemích. Jako houslista vynikal bravurní technikou. 1895 působil u divadelního orchestru v Pešti, 1898 ho angažoval Arthur Nikisch jako druhého koncertního mistra v Berlínské filharmonii, jednom z prestižních evropských orchestrů. 1901/02 byl koncertním mistrem u orchestru ve Varšavě, 1905/06 u operní společnosti v Sestrorecku u Petrohradu, kde byl dirigentem Váša Suk. 1908 nastoupil jako koncertní mistr orchestru Národního divadla v Praze. Vzhledem ke své předcházející úspěšné zahraniční kariéře si při nástupu vymínil určité výhody, pro které se někdy dostával do konfliktu s šéfem opery Karlem Kovařovicem (např. nenastupoval k některým představením Verdiho s odůvodněním, že smyčcová skupina je příliš silná, žádal o prodloužení prázdnin, 1919 odmítl účast na zahraničním zájezdu ND apod.). Volnějšího režimu využíval k vlastní koncertní a pedagogické činnosti (mj. turné v Rusku 1911). Po 18 let byl členem státní zkušební komise při pražské konzervatoři. 1933 byl penzionován a žil v Písku, kde příležitostně vyučoval a účastnil se života Filharmonického spolku Smetana.

Sám komponoval jen nemnoho. Složil několik skladeb pro housle a klavír (Poème, Humoreska, Arioso ad.), které vydal nakladatel J. Neubert 1920–25. V rukopise zůstal orchestrální doprovod k Ondříčkově Fantasii na motivy ze Smetanovy Prodané nevěsty a další drobnosti. Úspěch u publika měla jeho fantazie na houslové sólo ze Smetanovy opery Dalibor Zdeňkův sen (vydáno 1920 a 1930). Napsal Vyučovací plán hry houslové (1917).

L: ČsB 1, nestr.; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 2, 1969, s. 151n., 192; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila, 1962–1989 sv. 1, s. 32, 125, 128, 148, sv. 3, s. 112, sv. 4, s. 10, sv. 6, s. 10; OSND 1/2, s. 784; Pazdírek, s. 118; HS 1, s. 146 (kde starší literatura); nekrology: in: Hudební věstník 22, 1941, s. 75; Smetana 34, 1941, s. 129.

Jitka Ludvová