Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BUDÍK Karel 21.10.1866-25.2.1915

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel BUDÍK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 21.10.1866
| místo narození = Bučovice
| datum úmrtí = 25.2.1915
| místo úmrtí = Slezská Ostrava (Ostrava)
| povolání = 78- Hudební interpret<br />73- Uměnovědec nebo historik umění

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 280-281
}}

'''BUDÍK, Karel,''' ''* 21. 10. 1866 Bučovice, † 25. 2. 1915 Slezská Ostrava (Ostrava), varhaník, sbormistr, hudební kritik, pedagog''

Pocházel z rodiny tkalce. Byl otcem Jaroslava B. (1894 až
1974), dirigenta, hudebního skladatele, kritika a pedagoga,
a Jana B. (1899–1960), varhaníka, hudebního skladatele,
sbormistra, klavíristy a pedagoga. Nejprve studoval český
učitelský ústav v Brně, kde maturoval 1882, a pak 1885
absolvoval tamní Janáčkovu varhanickou školu. U Janáčka
získal důkladné hudební vzdělání, následná hudební praxe
zvýraznila jeho instrumentální pohotovost, interpretační všestrannost,
kritický a pedagogický rozhled. 1887–91 působil
jako kapelník Trnkovy operní společnosti a 1892–98 jako ředitel
kůru ve Frenštátě pod Radhoštěm. Od 1898 žila rodina
ve Slezské (tehdy Polské) Ostravě. Tam se B. stal varhaníkem
katolického chrámu po Cyrilu Metoději Hrazdírovi. Rychle
získal významné postavení v ostravském hudebním životě.

B. se kromě povinností regenschoriho slezskoostravského
chrámu krátce věnoval sbormistrovské činnosti, a to ve významných
pěveckých spolcích: v Lumíru v Moravské Ostravě
a hned nato i v Záboji ve Slezské Ostravě. V období
od července 1903 do počátku 1905 byl znovu sbormistrem
Lumíra. Ostravská hudební veřejnost ocenila s nadšením
spolkový koncert 15. 5. 1904 věnovaný dvacátému výročí
úmrtí Bedřicha Smetany, stejně jako pozdější vystoupení
sboru 8. 12. 1904 zasvěcené památce Pavla Křížkovského.
Současně si B. získal i renomé pohotového klavírního doprovazeče
a operního dirigenta. Na počátku dvacátého století
patřil k prvním tzv. vedlejším, čili externím učitelům zpěvu
na českém matičním gymnáziu v Moravské Ostravě, v období
1905–07 byl pomocným učitelem zpěvu a klavírní hry
na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě. Hudbě vyučoval
i soukromě. Největším přínosem ostravskému hudebnímu
životu se však stala B. činnost hudebněkritická, redaktorská
a organizační.

Od 1899 otiskoval v ''Opavském týdenníku'', ''Ostravském deníku'',
''Ostravských listech'', ''Lidové revui moravsko-slezské'' a 1913 až
1914 ve vlastním moderně koncipovaném ''Hudebním obzoru''
pod svým jménem či pod zkratkami K. B., případně -ud.-,
hudebněkritické a publicistické příspěvky, jež se věnovaly
řešení závažných otázek tehdejšího ostravského a pak i moravského
a slezského hudebního života. Např. v únoru 1905
publikoval v ''Opavském týdenníku'' závažnou stať o potřebě
dalšího sdružování pěveckých spolků v regionu, čímž téměř
o šest let předešel založení Pěvecké župy Bezručovy (1910).
Výkony ostravských pěveckých sborů poměřoval uměním
Pěveckého sdružení moravských učitelů, které v Ostravě poprvé
vystoupilo 15. 7. 1905. Se zaujetím psal o dirigentském
umění Eduarda Bartoníčka a Edvarda Runda, kteří spolu
s ostravskými a mimoostravskými umělci v období 1906–14
prováděli významná oratorní, kantátová a symfonická díla
(mj. Novákovu ''Bouři'', Beethovenovu ''IX. symfonii'', Smetanovu
''Mou vlast'' ad.). Velikou pozornost věnoval operním
představením, která se v Ostravě dávala nejprve v rámci zájezdů
českého ND v Brně, od 1908 uměleckými silami tzv.
Divadla moravských měst. V operních kritikách formuloval
srozumitelně a fundovaně požadavky kritikovy nezávislosti
a podoby vyjadřování. Příznivým postojem k ostravské
premiéře druhé verze ''Její pastorkyně'' (25. 9. 1906) prokázal
vytříbený smysl pro janáčkovsky moderní pojetí operního
díla. Zajímavé podněty přinesly také jeho kritiky komorních
a symfonických koncertů: zvláště hostujících Jana Kubelíka,
Ševčíkova kvarteta, České filharmonie ad. Později referoval
i o kantátových produkcích pěveckých spolků Lumír a Záboj
(1911–14). Především ve vlastním ''Hudebním obzoru'' se věnoval
i hudebněpedagogickým otázkám. 1913–14 zde otiskl
stati o tendencích, které proměňovaly tradiční výuku zpěvu
v moderní komplexní pojetí hudební výchovy. Informoval
o činnosti Josefa Křičky a Ferdinanda Krcha, o metodě Emila
Jacques-Dalcroze atd. Spolupracoval i při založení ostravské
(německé) Společnosti přátel hudby (1912). Vlastní skladatelskou
činnost orientoval především na duchovní kompozice
(byl autorem četných chrámových skladeb) a byl také
výborným zpěvákem.

'''L:''' HS 1, s. 144; Slezsko 6, s. 22 (kde neúplný soupis literatury o B.); Bučovický
zpravodaj, 1996, č. 3, s. 11n.; J. Mazurek, K. B. a Ostrava, in: Sborník
prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada Ars 3, 1999, s. 65n.;
týž, Hudební život českých obyvatel Ostravy v období 1880–1918, in: Spisy
Ostravské univerzity č. 119, 1999, passim; týž, Podíl K. B. (1866–1915)
na rozvoji ostravského hudebního života počátku 20. století, in: Těšínsko
42, 1999, č. 4, s. 24n.; J. Štefanides, České divadlo v Moravské Ostravě
1908–1919, 2000, s. 32n.; J. Mazurek, Leoš Janáček a počátky moderního
hudebního života na Ostravsku, 2004 (konzervator.brno.indos.cz/); Osobnosti
Střední Moravy. Kalendář výročí 2006, 2005, s. 36; Český hudební
slovník osob a institucí (internet: musicologica.cz).

'''P:''' MZA, fond E 67 Sbírka matrik č. 12 433, matrika narozených římskokatolického
farního úřadu Bučovice, sv. V, fol. 206.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/141602 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jan Mazurek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:Bučovice]]
[[Kategorie:1915]]
[[Kategorie:Ostrava]]