BUDÍNSKÝ Bruno 22.7.1934-8.9.1988: Porovnání verzí
(BUDÍNSKÝ_Bruno_22.7.1934-8.9.1988) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bruno BUDÍNSKÝ | | jméno = Bruno BUDÍNSKÝ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Budinsky Bruno portret.jpg |
| datum narození = 22.7.1934 | | datum narození = 22.7.1934 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 8.9.1988 | | datum úmrtí = 8.9.1988 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 1- Matematik | + | | povolání = 1- Matematik<br />2- Fyzik |
− | 2- Fyzik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 285 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BUDÍNSKÝ, Bruno,''' ''* 22. 7. 1934 Praha, † 8. 9. 1988 Praha, matematik, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Studoval 1952–56 Matematicko-fyzikální fakultu (MFF) | ||
+ | Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil jako asistent | ||
+ | na katedru matematiky a deskriptivní geometrie Stavební | ||
+ | fakulty ČVUT v Praze. 1958 zahájil externí vědeckou | ||
+ | aspiranturu na MFF u prof. F. Nožičky a 1962 předložil | ||
+ | kandidátskou disertační práci ''Teorie a-rozměrných p-variet'' | ||
+ | ''vnořených do a-rozměrného Riemannova prostoru'', po jejíž obhajobě | ||
+ | 1963 získal titul kandidáta fyzikálně-matematických | ||
+ | věd. 1969 se na Stavební fakultě ČVUT habilitoval pro obor | ||
+ | aplikované matematiky prací ''Teorie reonomních anholonomních'' | ||
+ | ''variet a klasická mechanika.'' Byl organizačně zdatný. Léta | ||
+ | působil ve funkcích v Jednotě československých matematiků | ||
+ | a fyziků, zejména pak v komisi organizující pravidelné konference | ||
+ | matematiků z technických vysokých škol. Stal se nejprve | ||
+ | jejím tajemníkem, 1974–85 předsedou a v závěru života | ||
+ | místopředsedou. | ||
+ | |||
+ | Vědecky B. pracoval v oboru diferenciální geometrie. Publikoval | ||
+ | jedenáct původních vědeckých prací, v posledních | ||
+ | se zaměřoval na aplikace matematiky v inženýrské práci, | ||
+ | speciálně v geodézii. Spolu s Bořivojem Keprem vydal 1970 | ||
+ | učebnici ''Základy diferenciální geometrie s technickými aplikacemi'' | ||
+ | a 1983 sám učebnici ''Analytická a diferenciální geometrie''. | ||
+ | Rok před smrtí vyšla pak ve spolupráci s J. Charvátem | ||
+ | obsáhlá vysokoškolská učebnice ''Matematika I'', posmrtně | ||
+ | následoval ještě její druhý díl (1990). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Černý – J. Neustupa, Zemřel doc. RNDr. B. B., CSc., in: Pokroky | ||
+ | matematiky, fyziky a astronomie 34, 1989, s. 180n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' osobní spis v Archivu ČVUT Praha. | ||
+ | |||
+ | Jaroslav Folta | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:1- Matematik]] | [[Kategorie:1- Matematik]] | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1934]] | [[Kategorie:1934]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:26
Bruno BUDÍNSKÝ | |
Narození | 22.7.1934 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 8.9.1988 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
1- Matematik 2- Fyzik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 285 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44117 |
BUDÍNSKÝ, Bruno, * 22. 7. 1934 Praha, † 8. 9. 1988 Praha, matematik, pedagog
Studoval 1952–56 Matematicko-fyzikální fakultu (MFF) Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil jako asistent na katedru matematiky a deskriptivní geometrie Stavební fakulty ČVUT v Praze. 1958 zahájil externí vědeckou aspiranturu na MFF u prof. F. Nožičky a 1962 předložil kandidátskou disertační práci Teorie a-rozměrných p-variet vnořených do a-rozměrného Riemannova prostoru, po jejíž obhajobě 1963 získal titul kandidáta fyzikálně-matematických věd. 1969 se na Stavební fakultě ČVUT habilitoval pro obor aplikované matematiky prací Teorie reonomních anholonomních variet a klasická mechanika. Byl organizačně zdatný. Léta působil ve funkcích v Jednotě československých matematiků a fyziků, zejména pak v komisi organizující pravidelné konference matematiků z technických vysokých škol. Stal se nejprve jejím tajemníkem, 1974–85 předsedou a v závěru života místopředsedou.
Vědecky B. pracoval v oboru diferenciální geometrie. Publikoval jedenáct původních vědeckých prací, v posledních se zaměřoval na aplikace matematiky v inženýrské práci, speciálně v geodézii. Spolu s Bořivojem Keprem vydal 1970 učebnici Základy diferenciální geometrie s technickými aplikacemi a 1983 sám učebnici Analytická a diferenciální geometrie. Rok před smrtí vyšla pak ve spolupráci s J. Charvátem obsáhlá vysokoškolská učebnice Matematika I, posmrtně následoval ještě její druhý díl (1990).
L: J. Černý – J. Neustupa, Zemřel doc. RNDr. B. B., CSc., in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 34, 1989, s. 180n.
P: osobní spis v Archivu ČVUT Praha.
Jaroslav Folta