BUDÍNSKÝ Bruno 22.7.1934-8.9.1988: Porovnání verzí

Z Personal
(BUDÍNSKÝ_Bruno_22.7.1934-8.9.1988)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 22.7.1934
 
| datum narození = 22.7.1934
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 8.9.1988
 
| datum úmrtí = 8.9.1988
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 1- Matematik
 
| povolání = 1- Matematik
 
2- Fyzik
 
2- Fyzik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bruno BUDÍNSKÝ
+
}}
 +
 
 +
'''BUDÍNSKÝ, Bruno,''' ''* 22. 7. 1934 Praha, † 8. 9. 1988 Praha, matematik, pedagog''
 +
 
 +
Studoval 1952–56 Matematicko-fyzikální fakultu (MFF)
 +
Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil jako asistent
 +
na katedru matematiky a deskriptivní geometrie Stavební
 +
fakulty ČVUT v Praze. 1958 zahájil externí vědeckou
 +
aspiranturu na MFF u prof. F. Nožičky a 1962 předložil
 +
kandidátskou disertační práci ''Teorie a-rozměrných p-variet''
 +
''vnořených do a-rozměrného Riemannova prostoru'', po jejíž obhajobě
 +
1963 získal titul kandidáta fyzikálně-matematických
 +
věd. 1969 se na Stavební fakultě ČVUT habilitoval pro obor
 +
aplikované matematiky prací ''Teorie reonomních anholonomních''
 +
''variet a klasická mechanika.'' Byl organizačně zdatný. Léta
 +
působil ve funkcích v Jednotě československých matematiků
 +
a fyziků, zejména pak v komisi organizující pravidelné konference
 +
matematiků z technických vysokých škol. Stal se nejprve
 +
jejím tajemníkem, 1974–85 předsedou a v závěru života
 +
místopředsedou.
 +
 
 +
Vědecky B. pracoval v oboru diferenciální geometrie. Publikoval
 +
jedenáct původních vědeckých prací, v posledních
 +
se zaměřoval na aplikace matematiky v inženýrské práci,
 +
speciálně v geodézii. Spolu s Bořivojem Keprem vydal 1970
 +
učebnici ''Základy diferenciální geometrie s technickými aplikacemi''
 +
a 1983 sám učebnici ''Analytická a diferenciální geometrie''.
 +
Rok před smrtí vyšla pak ve spolupráci s J. Charvátem
 +
obsáhlá vysokoškolská učebnice ''Matematika I'', posmrtně
 +
následoval ještě její druhý díl (1990).
 +
 
 +
'''L:''' J. Černý – J. Neustupa, Zemřel doc. RNDr. B. B., CSc., in: Pokroky
 +
matematiky, fyziky a astronomie 34, 1989, s. 180n.
 +
 
 +
'''P:''' osobní spis v Archivu ČVUT Praha.
 +
 
 +
Jaroslav Folta
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:1- Matematik]]
 
[[Kategorie:1- Matematik]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
 
[[Kategorie:1934]]
 
[[Kategorie:1934]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1988]]
 
[[Kategorie:1988]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 25. 1. 2017, 19:31

Bruno BUDÍNSKÝ
Narození 22.7.1934
Místo narození Praha
Úmrtí 8.9.1988
Místo úmrtí Praha
Povolání

1- Matematik

2- Fyzik

BUDÍNSKÝ, Bruno, * 22. 7. 1934 Praha, † 8. 9. 1988 Praha, matematik, pedagog

Studoval 1952–56 Matematicko-fyzikální fakultu (MFF) Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil jako asistent na katedru matematiky a deskriptivní geometrie Stavební fakulty ČVUT v Praze. 1958 zahájil externí vědeckou aspiranturu na MFF u prof. F. Nožičky a 1962 předložil kandidátskou disertační práci Teorie a-rozměrných p-variet vnořených do a-rozměrného Riemannova prostoru, po jejíž obhajobě 1963 získal titul kandidáta fyzikálně-matematických věd. 1969 se na Stavební fakultě ČVUT habilitoval pro obor aplikované matematiky prací Teorie reonomních anholonomních variet a klasická mechanika. Byl organizačně zdatný. Léta působil ve funkcích v Jednotě československých matematiků a fyziků, zejména pak v komisi organizující pravidelné konference matematiků z technických vysokých škol. Stal se nejprve jejím tajemníkem, 1974–85 předsedou a v závěru života místopředsedou.

Vědecky B. pracoval v oboru diferenciální geometrie. Publikoval jedenáct původních vědeckých prací, v posledních se zaměřoval na aplikace matematiky v inženýrské práci, speciálně v geodézii. Spolu s Bořivojem Keprem vydal 1970 učebnici Základy diferenciální geometrie s technickými aplikacemi a 1983 sám učebnici Analytická a diferenciální geometrie. Rok před smrtí vyšla pak ve spolupráci s J. Charvátem obsáhlá vysokoškolská učebnice Matematika I, posmrtně následoval ještě její druhý díl (1990).

L: J. Černý – J. Neustupa, Zemřel doc. RNDr. B. B., CSc., in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 34, 1989, s. 180n.

P: osobní spis v Archivu ČVUT Praha.

Jaroslav Folta