BUDÍN Bohumír 16.8.1907-5.5.1945: Porovnání verzí
(BUDÍN_Bohumír_16.8.1907-5.5.1945) |
|||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BUDÍN, Bohumír,''' ''* 16. 8. 1907 Praha, † 5. 5. 1945 Praha, lékař-chirurg, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Po maturitě na gymnáziu vystudoval medicínu na Lékařské | ||
+ | fakultě UK v Praze, promoval 22. 1. 1932. Na studia si vydělával | ||
+ | na stavbách. Současně se věnoval i sportu v Sokole | ||
+ | a později v atletickém oddíle SK Slavia Praha. Několikrát | ||
+ | reprezentoval ČSR v boxu, hrál ragby za vysoké školy. Medicínu | ||
+ | dokončil v době vrcholící hospodářské krize a marně | ||
+ | hledal práci. Příležitostně zastupoval na venkově a byl lékařem | ||
+ | v Praporech práce hlavního města Prahy, vytvořených | ||
+ | na pomoc nezaměstnaným. Poté se stal sekundářem v berounské | ||
+ | nemocnici, prošel chirurgií v Lounech, v TeplicíchŠanově, | ||
+ | v Žilině. Během vojenské služby pracoval na chirurgickém | ||
+ | oddělení divizní nemocnice. 1937 nastoupil v nové | ||
+ | nemocnici v Praze Na Bulovce jako sekundární lékař u prof. | ||
+ | MUDr. J. Levita. Během nacistické okupace Československa | ||
+ | se aktivně zapojil do odboje, vedl skupinu vytvořenou v nemocnici | ||
+ | Na Bulovce, která tiskla a distribuovala ilegální tiskoviny | ||
+ | a spolupracoval se skupinou libeňských komunistů. | ||
+ | 13. 11. 1939 ho zatklo gestapo. Z Pankráce byl deportován | ||
+ | do Drážďan a krátce na to do Lipska, kde byl vězněn 18 měsíců | ||
+ | a současně vedl vězeňskou ošetřovnu. V září 1941 byl | ||
+ | převezen do drážďanského vězení a v lednu 1942 odsouzen | ||
+ | ke 33 měsícům káznice ve Waldheimu. Po propuštění se vrátil | ||
+ | do Prahy (15. 8. 1942) a od května 1943 nastoupil jako | ||
+ | chirurg v nemocnici kongregace Milosrdných sester sv. Karla | ||
+ | Boromejského ve Vlašské ulici na Malé Straně. Přijal i funkci | ||
+ | lékaře zaměstnanců Pražského hradu spojenou s naturálním | ||
+ | bytem na Hradě. Následoval zákaz lékařské činnosti a B. začal | ||
+ | pracovat jako závozník, později se stal technickým úředníkem | ||
+ | v biologické laboratoři Frágnerovy továrny na léčiva | ||
+ | v Dolních Měcholupech, kde se podílel na přípravě směrnic pro léčbu nemocných tzv. českým penicilinem (mykoiny). | ||
+ | Jako člen České národní rady vytvořil její zdravotně-sociální | ||
+ | komisi a stal se jejím předsedou. Během Pražského povstání | ||
+ | byl smrtelně zraněn palbou z kulometu a zranění podlehl. B. | ||
+ | publikoval 1937–45 v odborných časopisech ''Praktický lékař'', | ||
+ | ''Časopis lékařů českých''. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Syndrom canalis vertebralis, in: Neurologie a psychiatrie československá | ||
+ | 10, 1948, s. 113n.; Torse omenta, in: Praktický lékař 17, 1937, č. 17, | ||
+ | s. 426n.; Chirurgické léčení u diabetika (s J. Švolbovou), in: tamtéž 20, 1940, | ||
+ | č. 10, s. 189n.; Epyem hrudníku (s J. Švolbovou), in: tamtéž, č. 18, s. 352n.; | ||
+ | Bolesti v bederní a křížové krajině při spina bifida occulta lumbosacralis, in: | ||
+ | tamtéž 21, 1941, č. 18, s. 357n.; Spondylolysis, spondylolisthesis a scoliosis | ||
+ | spondylolisthetica (s J. Budínovou), in: ČLČ 82, 1943, č. 26, s. 734n.; | ||
+ | O angiografii mozkové (s J. Budínovou), in: tamtéž 83, 1944, č. 32, s. 965n.; | ||
+ | Léčba Mykoinem BF 510 v praxi (s J. Čupíkem a I. Málkem), in: tamtéž 84, | ||
+ | 1945, č. 20, s. 690n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' I. Málek, Památce MUDr. B. B., in: ČLČ 84, 1945, č. 19, s. 665n. (s bibliografií); V. Kotinský, Lékaři – oběti českého domácího odboje za druhé | ||
+ | světové války 9, MUDr. B. B., in: tamtéž 130, 1991, č. 1, s. 26n.; Tomeš | ||
+ | 1, s. 153. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Pamětní deska na domě v Praze 2, Bělehradská 44 (na místě úmrtí). Jeho | ||
+ | jméno též nese ulice v Praze-Libni, v blízkosti nemocnice na Bulovce. | ||
+ | |||
+ | Hana Mášová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 25. 1. 2017, 19:16
Bohumír BUDÍN | |
Narození | 16.8.1907 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 5.5.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43139 |
BUDÍN, Bohumír, * 16. 8. 1907 Praha, † 5. 5. 1945 Praha, lékař-chirurg, účastník 2. odboje
Po maturitě na gymnáziu vystudoval medicínu na Lékařské fakultě UK v Praze, promoval 22. 1. 1932. Na studia si vydělával na stavbách. Současně se věnoval i sportu v Sokole a později v atletickém oddíle SK Slavia Praha. Několikrát reprezentoval ČSR v boxu, hrál ragby za vysoké školy. Medicínu dokončil v době vrcholící hospodářské krize a marně hledal práci. Příležitostně zastupoval na venkově a byl lékařem v Praporech práce hlavního města Prahy, vytvořených na pomoc nezaměstnaným. Poté se stal sekundářem v berounské nemocnici, prošel chirurgií v Lounech, v TeplicíchŠanově, v Žilině. Během vojenské služby pracoval na chirurgickém oddělení divizní nemocnice. 1937 nastoupil v nové nemocnici v Praze Na Bulovce jako sekundární lékař u prof. MUDr. J. Levita. Během nacistické okupace Československa se aktivně zapojil do odboje, vedl skupinu vytvořenou v nemocnici Na Bulovce, která tiskla a distribuovala ilegální tiskoviny a spolupracoval se skupinou libeňských komunistů. 13. 11. 1939 ho zatklo gestapo. Z Pankráce byl deportován do Drážďan a krátce na to do Lipska, kde byl vězněn 18 měsíců a současně vedl vězeňskou ošetřovnu. V září 1941 byl převezen do drážďanského vězení a v lednu 1942 odsouzen ke 33 měsícům káznice ve Waldheimu. Po propuštění se vrátil do Prahy (15. 8. 1942) a od května 1943 nastoupil jako chirurg v nemocnici kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Vlašské ulici na Malé Straně. Přijal i funkci lékaře zaměstnanců Pražského hradu spojenou s naturálním bytem na Hradě. Následoval zákaz lékařské činnosti a B. začal pracovat jako závozník, později se stal technickým úředníkem v biologické laboratoři Frágnerovy továrny na léčiva v Dolních Měcholupech, kde se podílel na přípravě směrnic pro léčbu nemocných tzv. českým penicilinem (mykoiny). Jako člen České národní rady vytvořil její zdravotně-sociální komisi a stal se jejím předsedou. Během Pražského povstání byl smrtelně zraněn palbou z kulometu a zranění podlehl. B. publikoval 1937–45 v odborných časopisech Praktický lékař, Časopis lékařů českých.
D: Syndrom canalis vertebralis, in: Neurologie a psychiatrie československá 10, 1948, s. 113n.; Torse omenta, in: Praktický lékař 17, 1937, č. 17, s. 426n.; Chirurgické léčení u diabetika (s J. Švolbovou), in: tamtéž 20, 1940, č. 10, s. 189n.; Epyem hrudníku (s J. Švolbovou), in: tamtéž, č. 18, s. 352n.; Bolesti v bederní a křížové krajině při spina bifida occulta lumbosacralis, in: tamtéž 21, 1941, č. 18, s. 357n.; Spondylolysis, spondylolisthesis a scoliosis spondylolisthetica (s J. Budínovou), in: ČLČ 82, 1943, č. 26, s. 734n.; O angiografii mozkové (s J. Budínovou), in: tamtéž 83, 1944, č. 32, s. 965n.; Léčba Mykoinem BF 510 v praxi (s J. Čupíkem a I. Málkem), in: tamtéž 84, 1945, č. 20, s. 690n.
L: I. Málek, Památce MUDr. B. B., in: ČLČ 84, 1945, č. 19, s. 665n. (s bibliografií); V. Kotinský, Lékaři – oběti českého domácího odboje za druhé světové války 9, MUDr. B. B., in: tamtéž 130, 1991, č. 1, s. 26n.; Tomeš 1, s. 153.
P: Pamětní deska na domě v Praze 2, Bělehradská 44 (na místě úmrtí). Jeho jméno též nese ulice v Praze-Libni, v blízkosti nemocnice na Bulovce.
Hana Mášová