BUDINSKÝ Ferdinand 18.3.1905-16.6.1956: Porovnání verzí

Z Personal
(BUDINSKÝ_Ferdinand_18.3.1905-16.6.1956)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.3.1905
 
| datum narození = 18.3.1905
| místo narození = Bratislava
+
| místo narození = Bratislava (Slovensko)
 
| datum úmrtí = 16.6.1956
 
| datum úmrtí = 16.6.1956
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ferdinand BUDINSKÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 285-286
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''BUDINSKÝ, Ferdinand,''' ''* 18. 3. 1905 Bratislava (Slovensko), † 16. 6. 1956 Praha, technik, pedagog''
 +
 
 +
Syn armádního plukovníka Antonína B. 1923 maturoval
 +
na reálce v Praze na Královských Vinohradech, 1930 dokončil
 +
studium na Vysoké škole strojního a elektrotechnického
 +
inženýrství při Českém vysokém učení technickém. 1928 až
 +
1936 pracoval jako asistent u profesora Karla Spály v Ústavu
 +
pružnosti a pevnosti na ČVUT, vypracoval např. nové metody
 +
výpočtu pružných řetězovek. Koncem 1936 nastoupil
 +
do firmy ČKD, kde působil deset let a soustředil se na odborné
 +
technické problémy. Popsal nový způsob výpočtu tvarové
 +
pevnosti, novou grafickou metodu harmonické analýzy
 +
a věnoval se výpočtu kmitání strojních součástí. Výsledky
 +
publikoval v interních podnikových zprávách. Po druhé světové
 +
válce se vrátil na pražskou techniku, kde byl 1946 jmenován
 +
řádným profesorem pro obor nauky pevnosti a teorie
 +
a stavby součástí strojů pístových. Později se stal vedoucím
 +
katedry mechaniky a současně Ústavu pružnosti a pevnosti.
 +
V krátké době vydal první díl skript ''Nauka o pružnosti a pevnosti'' a začal připravovat druhý díl. Intenzivně spolupracoval
 +
s elektrárnou Štěchovice a s ČKD. Stal se spoluzakladatelem
 +
a poradcem Výzkumného ústavu textilních strojů, pro který
 +
navrhl např. nový typ pulsátoru. Přednášel pro SIA, o řešení
 +
torzních kmitů na kongresu technické mechaniky v Paříži,
 +
byl pozván na kongres mechaniky v Londýně. 1951 byl postižen
 +
mozkovou mrtvicí, která ho vyřadila z pedagogické
 +
činnosti. Vypracoval však ještě nový způsob výpočtu přírubových
 +
spojů, který se stal základem připravované normy.
 +
Dále zdokonalil výpočty podle tvarové pevnosti a výpočty
 +
předpjatých spojů. Věnoval se poradenství a uveřejňoval
 +
v časopise ''Strojírenství'' odborné studie o tvarové pevnosti.
 +
Patřil k průkopníkům moderní teorie pružnosti a pevnosti,
 +
specializoval se na únavu materiálu, teorii výpočtu kluzných
 +
ložisek, dynamiku naftových motorů. Nedokončené, resp.
 +
nepublikované zůstaly B. práce z teorie harmonické analýzy
 +
a aplikace gyroskopů. 1956 ho postihl druhý záchvat mrtvice,
 +
po němž odešel do invalidního důchodu. Státní komise
 +
pro vědecké hodnosti mu udělila hodnost doktora technických
 +
věd, kterou však již nestihl převzít.
 +
 
 +
'''D:''' Součásti strojů pístových, 1947; Součásti strojů pístových. I. Konstrukční
 +
část, 1949; Nauka o pružnosti a pevnosti, 1954.
 +
 
 +
'''L:''' nekrolog, in: Strojírenství 6, 1956, č. 8, s. 556n.; Z. Kuliš – J. Masnerová,
 +
Remembering ancestors – Prof. Ing. F. B., in: Bulletin of Applied Mechanics
 +
1, 2005, č. 3, s. 147n.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv ČVUT, Praha, fond Osobní spisy profesorů a docentů ČVUT,
 +
1946–1957; fond Rektorát, osobní karty zaměstnanců, k. č. 1.
 +
 
 +
Jiřina Masnerová
 
      
 
      
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
 
 
[[Kategorie:1905]]
 
[[Kategorie:1905]]
 
[[Kategorie:Bratislava]]
 
[[Kategorie:Bratislava]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Budinsky Ferdinand hrob.jpg|Hrob Ferdinanda Budinského na Vinohradském hřbitově v Praze
 +
</gallery>

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:26

Ferdinand BUDINSKÝ
Narození 18.3.1905
Místo narození Bratislava (Slovensko)
Úmrtí 16.6.1956
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 285-286
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43148

BUDINSKÝ, Ferdinand, * 18. 3. 1905 Bratislava (Slovensko), † 16. 6. 1956 Praha, technik, pedagog

Syn armádního plukovníka Antonína B. 1923 maturoval na reálce v Praze na Královských Vinohradech, 1930 dokončil studium na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství při Českém vysokém učení technickém. 1928 až 1936 pracoval jako asistent u profesora Karla Spály v Ústavu pružnosti a pevnosti na ČVUT, vypracoval např. nové metody výpočtu pružných řetězovek. Koncem 1936 nastoupil do firmy ČKD, kde působil deset let a soustředil se na odborné technické problémy. Popsal nový způsob výpočtu tvarové pevnosti, novou grafickou metodu harmonické analýzy a věnoval se výpočtu kmitání strojních součástí. Výsledky publikoval v interních podnikových zprávách. Po druhé světové válce se vrátil na pražskou techniku, kde byl 1946 jmenován řádným profesorem pro obor nauky pevnosti a teorie a stavby součástí strojů pístových. Později se stal vedoucím katedry mechaniky a současně Ústavu pružnosti a pevnosti. V krátké době vydal první díl skript Nauka o pružnosti a pevnosti a začal připravovat druhý díl. Intenzivně spolupracoval s elektrárnou Štěchovice a s ČKD. Stal se spoluzakladatelem a poradcem Výzkumného ústavu textilních strojů, pro který navrhl např. nový typ pulsátoru. Přednášel pro SIA, o řešení torzních kmitů na kongresu technické mechaniky v Paříži, byl pozván na kongres mechaniky v Londýně. 1951 byl postižen mozkovou mrtvicí, která ho vyřadila z pedagogické činnosti. Vypracoval však ještě nový způsob výpočtu přírubových spojů, který se stal základem připravované normy. Dále zdokonalil výpočty podle tvarové pevnosti a výpočty předpjatých spojů. Věnoval se poradenství a uveřejňoval v časopise Strojírenství odborné studie o tvarové pevnosti. Patřil k průkopníkům moderní teorie pružnosti a pevnosti, specializoval se na únavu materiálu, teorii výpočtu kluzných ložisek, dynamiku naftových motorů. Nedokončené, resp. nepublikované zůstaly B. práce z teorie harmonické analýzy a aplikace gyroskopů. 1956 ho postihl druhý záchvat mrtvice, po němž odešel do invalidního důchodu. Státní komise pro vědecké hodnosti mu udělila hodnost doktora technických věd, kterou však již nestihl převzít.

D: Součásti strojů pístových, 1947; Součásti strojů pístových. I. Konstrukční část, 1949; Nauka o pružnosti a pevnosti, 1954.

L: nekrolog, in: Strojírenství 6, 1956, č. 8, s. 556n.; Z. Kuliš – J. Masnerová, Remembering ancestors – Prof. Ing. F. B., in: Bulletin of Applied Mechanics 1, 2005, č. 3, s. 147n.

P: Archiv ČVUT, Praha, fond Osobní spisy profesorů a docentů ČVUT, 1946–1957; fond Rektorát, osobní karty zaměstnanců, k. č. 1.

Jiřina Masnerová