BUDINSKÝ Jaroslav 17.9.1865-12.5.1939: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 12.5.1939
 
| datum úmrtí = 12.5.1939
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />64- Překladatel<br />43- Významný představitel obecní správy<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />45- Voják nebo partyzán<br />
64- Překladatel
+
43- Významný představitel obecní správy
+
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
45- Voják nebo partyzán
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 286
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:29

Jaroslav BUDINSKÝ
Narození 17.9.1865
Místo narození Chotoměřice u Ledče nad Sázavou
Úmrtí 12.5.1939
Místo úmrtí Brno
Povolání 44- Právník
64- Překladatel
43- Významný představitel obecní správy
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 286

BUDINSKÝ, Jaroslav, * 17. 9. 1865 Chotoměřice u Ledče nad Sázavou, † 12. 5. 1939 Brno, právník, politický a národní pracovník, překladatel, publicista

Nesprávně uváděn jako Budínský. Pocházel z rolnické rodiny. 1884 maturoval na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě, 1889 absolvoval Právnickou fakultu české univerzity v Praze (1891 JUDr.). Právní praxí prošel na Moravě, politicky byl za studií stoupencem T. G. Masaryka, od 1891 A. Stránského, patřil k aktivním členům mládeže Moravské strany lidové. 1901 si v Brně otevřel advokátní kancelář, vynikl mj. jako obhájce sociálně slabých vrstev a přední mluvčí i organizátor moravských národních a demokratických aktivit. Od 1906 zastával funkci poslance zemského sněmu, zasedal ve školském a zdravotním výboru, působil jako místopředseda živnostenského výboru, člen stálého česko-německého vyrovnávacího výboru a jako expert pro ústavní i jazykové právo a školské zákonodárství. Současně jako místopředseda brněnské odbočky Ústřední matice školské byl zvolen do Zemské školní rady a výjimečným organizačním vkladem se zasloužil o české základní, odborné i střední školství jak přímo v Brně, tak na Moravě. Vedl soudní spory s německou městskou radou v Brně o jazyková práva a svobodu výuky. Mimoto věnoval pozornost českému živnostenskému podnikání, spoluzaložil Zemskou živnostenskou radu, Zemský ústav pro zvelebování živností, síť pokračovacích škol na Moravě, brněnské výstaviště a podporoval změnu systému povinných dodávek, živnostenského úvěru apod. 1908 řídil volby do brněnské Obchodní a živnostenské komory, při nichž obchodní sbor přešel do českých rukou (stal se jeho členem). 1909 působil při fúzi lidové a pokrokové strany a na jeho podnět 1911 vznikl předvolební Moravský pokrokový blok z lidové pokrokové, agrární a sociálně demokratické strany, zájmy bloku zastupoval od 1913 v Zemském výboru, kde vedl živnostenský a sirotčí referát, a spolu s K. Sonntagem a L. Pluhařem usiloval o ozdravění zemského hospodářství. Od počátku války byl B. členem moravské odbojové buňky, pozdější pobočky tajného výboru Maffie, v redakci Lidových novin. Informoval o stavu zemské samosprávy, byl důvěrníkem perzekvovaných, udržoval styky s Prahou, Ostravskem a Vídní. Jako člen odbojového vedení byl kooptován do Národního výboru (v létě 1917 se otevřeně vyslovil proti dynastii) a zůstal členem Výboru i po jeho rekonstrukci z července 1918. V lednu 1918 spoluorganizoval vznik České státoprávní (od 1919 národní) demokracie a stal se jedním z jejích místopředsedů. V létě 1918 vypracoval podrobný rozvrh obsazení míst ve státní správě na Moravě pro případ převzetí moci Národním výborem československým, v říjnu 1918 byl zvolen jednatelem Moravského národního výboru a zásadním způsobem ovlivnil převrat na Moravě. 1918–20 působil jako zpravodaj o moravském školství v revolučním Národním shromáždění, hájil zájmy Brna jakožto druhé metropole (např. návrh zákona o zřízení Masarykovy univerzity, Nejvyššího soudu aj.). 1921 vystoupil z národní demokracie a po skončení funkčních období v školské radě a Zemském výboru z politického života odešel. Přispíval do Lidových novin, překládal odborné práce z němčiny a napsal cennou dokumentární výpověď o letech první světové války.

D: Morava za války. Ze vzpomínek na domácí odboj, 1936.

L: AČP, s. 50n.; Zemřel JUDr. J. B., in: Lidové noviny, 1939, č. 239, s. 1n.; Časopis českých knihovníků, 1939, č. 6, s. 86n.; MSN 1, s. 668; OSND 1/2, s. 780; ISN 3, s. 194; KSN 2, s. 177; Slovník prvního československého odboje, 1993, s. 16n.

P: Pozůstalost in: Archiv města Brna; Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera