Biografický slovník
BUFKOVÁ-WANKLOVÁ Karla 7.2.1855-29.11.1941: Porovnání verzí
(BUFKOVÁ-Wanklová_Karla_7.2.1855-29.11.1941) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Karla BUFKOVÁ- | + | | jméno = Karla BUFKOVÁ-WANKLOVÁ |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Bufkova-Wanklova Karla portret.JPG |
| datum narození = 7.2.1855 | | datum narození = 7.2.1855 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Blansko |
| datum úmrtí = 29.11.1941 | | datum úmrtí = 29.11.1941 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />54- Etnograf |
| − | 54- Etnograf | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 290-291 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BUFKOVÁ-WANKLOVÁ, Karla,''' ''* 7. 2. 1855 Blansko, † 29. 11. 1941 Praha, spisovatelka, národopisná pracovnice'' | ||
| + | |||
| + | Narodila se jako druhá ze čtyř dcer paleontologa a archeologa | ||
| + | MUDr. Jindřicha Wankla, panského a hutního lékaře v Blansku. | ||
| + | Rodina hostila mnoho významných návštěv, mimo jiné | ||
| + | u ní bydlíval malíř Josef Mánes. Ten B. jako dvanáctiletou | ||
| + | portrétoval v hanáckém kroji (vzpomínky na něj zachytila | ||
| + | později B. v črtě ''Mánesova pohádka''). Základní školu absolvovala | ||
| + | v Blansku, ve studiích pokračovala, jako její tři sestry, | ||
| + | v Praze na dívčí a hudební škole Bedřicha Smetany. 1872 | ||
| + | se provdala za boskovického lékaře a kulturního pracovníka | ||
| + | MUDr. Vilibalda Absolona a přestěhovala se za ním do Boskovic. | ||
| + | Když po deseti letech ovdověla, uchýlila se 1883 jako | ||
| + | finančně nezajištěná se svými dětmi Olgou a Karlem k otci | ||
| + | do Olomouce. Přivydělávala si výukou hry na klavír. 1887 | ||
| + | se provdala za úředníka Eduarda Bufku, s nímž později | ||
| + | vzhledem k jeho přeložení k Zemské bance přesídlila spolu | ||
| + | s dětmi do Prahy. Živě se zajímala o národopis, sbírala | ||
| + | a zaznamenávala lidové pohádky a pověsti, zpracovávala je | ||
| + | a otiskovala nejprve časopisecky, od 1892 především v ''Časopise'' | ||
| + | ''Vlasteneckého spolku musejního'' v Olomouci, posléze je | ||
| + | pořádala do knižních sbírek. Spolu se svými sestrami – Lucií | ||
| + | Bakešovou (1853–1935), etnografkou a sociální pracovnicí, | ||
| + | Vlastou Havelkovou (1857–1939), sběratelkou lidových výšivek | ||
| + | a kustodkou Náprstkova muzea v Praze, a s výtvarně | ||
| + | a kreslířsky nadanou nejmladší sestrou Magdalenou Wanklovou | ||
| + | (1865–1922) – se zúčastnila příprav na národopisné | ||
| + | výstavy v Olomouci 1885 a v Praze 1895. Se sestrami pracovala | ||
| + | také v ženském a sociálním hnutí. Psala beletristická | ||
| + | pojednání pro mírovou čítanku 1914 a 1920, přispívala | ||
| + | do brněnské ''Ženské revue'' a do ''Letáčků Útulny ženské'' ''v Brně''. | ||
| + | Z cesty, již 1902 podnikla na Balkán a do Turecka, vytěžila | ||
| + | práci ''Chrám Spasitelův v Cařihradě'' (1903). Vedle zájmu | ||
| + | o národopis a sbírání lidových tradic a pověstí byla však především | ||
| + | autorkou vlastivědné beletrie určené zejména dětem, | ||
| + | veseloher, povídek a črt. Její styl prozrazoval svěžest, barvitost | ||
| + | fantazie, jemnou citlivost a smysl pro dramatický spád | ||
| + | děje. Uznání se dočkala její veselohra ''Me sme vehrále! aneb'' | ||
| + | ''Nepopostím se'' (1925), napsaná v koloritu hanáckých nářečí. | ||
| + | Její nejznámější a nejpopulárnější knihou se stala sbírka | ||
| + | moravských pověstí s názvem ''Z Ječmínkovy říše'', jíž knižně | ||
| + | 1897 debutovala v knihovně Malého čtenáře. Pohádkovou | ||
| + | říší bájného krále Ječmínka pro ni byla celá Morava. Ilustrace | ||
| + | V. Černého a K. V. Mutticha, opakovaná vydání knihy 1910 | ||
| + | (a patrně též i 1918) a 1928 (též 1930) u nakladatele J. R. | ||
| + | Vilímka a také další kniha ''Moravské pověsti a pohádky'' (1920) | ||
| + | jí zaručily úspěch. | ||
| + | |||
| + | V rodinné tradici pokračovaly její děti. Dcera Olga, provdaná | ||
| + | Stránská (1872–1927), byla aktivní účastnicí ženského | ||
| + | hnutí a také publikovala, syn Karel Absolon (1877–1960) se | ||
| + | stal jako známý krasový badatel následovníkem v práci svého | ||
| + | dědečka MUDr. Jindřicha Wankla (1821–1897), syn Vladimír | ||
| + | Jindřich B. (1887–1916) byl fotografem. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. F. Urban, České ženy 2, 1922, s. 75; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura | ||
| + | česká, 1924, s. 121; Kulturní adresář 1936; Soupis československé literatury | ||
| + | za léta 1901–1925 (ed. K. Nosovský – V. Pražák), 1937, s. 134, 290; | ||
| + | R. Fischer, Olomoucký památník 1848–1918, 1938, passim; F. S. Frabša, | ||
| + | Moravané v Praze 1, 1940, s. 5; nekrolog: vl., K. B. zemřela, in: Lidové noviny | ||
| + | 2. 12. 1941; (J. V. Rozmara), Josef V. Rozmara, český lesník, spisovatel, redaktor a vydavatel. Autobiografie, 1942, rozmnož., s. 25; B. Slavík, Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, s. 34; KSN 2, s. 179; MSN 7, s. 811; | ||
| + | J. Kunc, Kdy zemřeli? (od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962), 1962, s. 28; J. Vopravil, | ||
| + | Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 437n.; | ||
| + | V. Bednářová, Wanklovy dcery, in: Vlastivědná ročenka okr. archívu Blansko, | ||
| + | 1972, passim; LČL 1, s. 326; M. Krulichová, Doslov, k K. B., s. 131n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/194244 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marcella Husová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1855]] | [[Kategorie:1855]] | ||
| + | [[Kategorie:Blansko]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 18:33
| Karla BUFKOVÁ-WANKLOVÁ | |
 | |
| Narození | 7.2.1855 |
|---|---|
| Místo narození | Blansko |
| Úmrtí | 29.11.1941 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 54- Etnograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 290-291 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43178 |
BUFKOVÁ-WANKLOVÁ, Karla, * 7. 2. 1855 Blansko, † 29. 11. 1941 Praha, spisovatelka, národopisná pracovnice
Narodila se jako druhá ze čtyř dcer paleontologa a archeologa MUDr. Jindřicha Wankla, panského a hutního lékaře v Blansku. Rodina hostila mnoho významných návštěv, mimo jiné u ní bydlíval malíř Josef Mánes. Ten B. jako dvanáctiletou portrétoval v hanáckém kroji (vzpomínky na něj zachytila později B. v črtě Mánesova pohádka). Základní školu absolvovala v Blansku, ve studiích pokračovala, jako její tři sestry, v Praze na dívčí a hudební škole Bedřicha Smetany. 1872 se provdala za boskovického lékaře a kulturního pracovníka MUDr. Vilibalda Absolona a přestěhovala se za ním do Boskovic. Když po deseti letech ovdověla, uchýlila se 1883 jako finančně nezajištěná se svými dětmi Olgou a Karlem k otci do Olomouce. Přivydělávala si výukou hry na klavír. 1887 se provdala za úředníka Eduarda Bufku, s nímž později vzhledem k jeho přeložení k Zemské bance přesídlila spolu s dětmi do Prahy. Živě se zajímala o národopis, sbírala a zaznamenávala lidové pohádky a pověsti, zpracovávala je a otiskovala nejprve časopisecky, od 1892 především v Časopise Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, posléze je pořádala do knižních sbírek. Spolu se svými sestrami – Lucií Bakešovou (1853–1935), etnografkou a sociální pracovnicí, Vlastou Havelkovou (1857–1939), sběratelkou lidových výšivek a kustodkou Náprstkova muzea v Praze, a s výtvarně a kreslířsky nadanou nejmladší sestrou Magdalenou Wanklovou (1865–1922) – se zúčastnila příprav na národopisné výstavy v Olomouci 1885 a v Praze 1895. Se sestrami pracovala také v ženském a sociálním hnutí. Psala beletristická pojednání pro mírovou čítanku 1914 a 1920, přispívala do brněnské Ženské revue a do Letáčků Útulny ženské v Brně. Z cesty, již 1902 podnikla na Balkán a do Turecka, vytěžila práci Chrám Spasitelův v Cařihradě (1903). Vedle zájmu o národopis a sbírání lidových tradic a pověstí byla však především autorkou vlastivědné beletrie určené zejména dětem, veseloher, povídek a črt. Její styl prozrazoval svěžest, barvitost fantazie, jemnou citlivost a smysl pro dramatický spád děje. Uznání se dočkala její veselohra Me sme vehrále! aneb Nepopostím se (1925), napsaná v koloritu hanáckých nářečí. Její nejznámější a nejpopulárnější knihou se stala sbírka moravských pověstí s názvem Z Ječmínkovy říše, jíž knižně 1897 debutovala v knihovně Malého čtenáře. Pohádkovou říší bájného krále Ječmínka pro ni byla celá Morava. Ilustrace V. Černého a K. V. Mutticha, opakovaná vydání knihy 1910 (a patrně též i 1918) a 1928 (též 1930) u nakladatele J. R. Vilímka a také další kniha Moravské pověsti a pohádky (1920) jí zaručily úspěch.
V rodinné tradici pokračovaly její děti. Dcera Olga, provdaná Stránská (1872–1927), byla aktivní účastnicí ženského hnutí a také publikovala, syn Karel Absolon (1877–1960) se stal jako známý krasový badatel následovníkem v práci svého dědečka MUDr. Jindřicha Wankla (1821–1897), syn Vladimír Jindřich B. (1887–1916) byl fotografem.
L: J. F. Urban, České ženy 2, 1922, s. 75; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 121; Kulturní adresář 1936; Soupis československé literatury za léta 1901–1925 (ed. K. Nosovský – V. Pražák), 1937, s. 134, 290; R. Fischer, Olomoucký památník 1848–1918, 1938, passim; F. S. Frabša, Moravané v Praze 1, 1940, s. 5; nekrolog: vl., K. B. zemřela, in: Lidové noviny 2. 12. 1941; (J. V. Rozmara), Josef V. Rozmara, český lesník, spisovatel, redaktor a vydavatel. Autobiografie, 1942, rozmnož., s. 25; B. Slavík, Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, s. 34; KSN 2, s. 179; MSN 7, s. 811; J. Kunc, Kdy zemřeli? (od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962), 1962, s. 28; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 437n.; V. Bednářová, Wanklovy dcery, in: Vlastivědná ročenka okr. archívu Blansko, 1972, passim; LČL 1, s. 326; M. Krulichová, Doslov, k K. B., s. 131n.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marcella Husová
