BUHL rodina podnikatelů v textilním a v báňském průmyslu: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BUHL na BUHL rodina podnikatelů v textilním a v báňském průmyslu bez založení přesměrování)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 6.10.1886
 
| datum úmrtí = 6.10.1886
 
| místo úmrtí = Staré Město pod Sněžníkem
 
| místo úmrtí = Staré Město pod Sněžníkem
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
+
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu<br />
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 
}}
 
}}
Řádka 119: Řádka 118:
  
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
+
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
 
[[Kategorie:1819]]
 
[[Kategorie:1819]]
 
[[Kategorie:Staré Město pod Sněžníkem]]
 
[[Kategorie:Staré Město pod Sněžníkem]]
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:Staré Město pod Sněžníkem]]
 
[[Kategorie:Staré Město pod Sněžníkem]]

Verze z 29. 6. 2017, 12:40

BUHL rodina podnikatelů v textilním a v báňském průmyslu
Narození 17.2.1819
Místo narození Staré Město pod Sněžníkem
Úmrtí 6.10.1886
Místo úmrtí Staré Město pod Sněžníkem
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43181

BUHL, rodina podnikatelů v textilním a v báňském průmyslu

Na severní Moravu se rodina přistěhovala z Kladska někdy v průběhu sedmnáctého století. Její nejstarší zmiňovaný člen Gustav August B. (* 17. 2. 1819 Staré Město pod Sněžníkem, † 6. 10. 1886 Staré Město pod Sněžníkem) pocházel z katolické měšťanské rodiny řezníka. Stal se spolumajitelem těžířstva na grafit založeného 1828 a malé lnářské manufaktury August und Moriz Buhl. Byl i obchodníkem (c. k. prodavačem tabáku) a měšťanem. V rodišti 1869 zřídil chemické bělidlo a firmu Chemische- und Naturbleiche Gustav August Buhl. Kromě podnikatelské činnosti pracoval podvakrát jako starosta rodné obce (1860–63 a 1871–83) a v této funkci se zasloužil např. o vznik městské spořitelny (1876). Jeho syn Hermann B. (* 5. 8. 1859 Staré Město pod Sněžníkem, † 14. 2. 1927 Staré Město pod Sněžníkem) nejprve studoval na reálném gymnáziu v Uherském Hradišti a pak na průmyslové akademii v Saské Kamenici (Chemnitz) v Německu. Již 1881 se ujal vedení bělidla v rodišti, jež postupně modernizoval. 1885 mu otec předal vedení rodinné firmy. V Malé Šťáhli u Bruntálu a v Rýmařově 1892 a 1899 zakoupil další bělidla. 1918 přijal funkci prezidenta starého těžířstva na grafit s názvem Altstädter-Alberti-Graphit-Bergbau- -Gewerkschaft A. & M. Buhl a byl mu též přiznán stavovský titul ing. Ve Starém Městě koupil továrnu na nitě a barvírnu (1920) a v Žacléři u Trutnova strojní přádelnu lnu (1922). Své znalosti chemie se snažil uplatnit např. v pokusech se získáváním chlóru ze soli kamenné elektrolýzou. Stejně jako otec pracoval s velkým nasazením a po dlouhou dobu jako komunální politik. V rodišti byl od 1891 městským radním a v období 1894–1916 starostou. 1898 dal na vlastní náklad postavit budovu berního úřadu, 1902 zřídil elektrárnu, 1903 obdržel čestné občanství, po povodni 1903 dal regulovat řeku Krupou. Inicioval zřízení měšťanské školy (1907) a stavbu místní dráhy Hanušovice – Staré Město. Zasedal jako prezident v její správní radě. V okresním silničním výboru prosadil výstavbu silnice ze Starého Města do Branné a do Velkého Vrbna. 1926 přispěl k vybudování spolkového domu v rodišti. Tam byl i předsedou německého Schulvereinu a městské spořitelny, členem okresní školní rady a Sudetského horského spolku.

Jeho nejstaršímu synu Gustavu Adolfovi B. (* 18. 8. 1888 Staré Město pod Sněžníkem, † 31. 12. 1961 Selb v Německu) se dostalo nejlepšího vzdělání. 1899–1907 studoval na německém gymnáziu v Šumperku (tehdy Mährisch- Schönberg), 1907–14 právní nauky na univerzitě ve Vídni a současně 1907–11 na exportní akademii. 1914 byl promován doktorem práv (JUDr.). Po krátkou dobu působil u tehdejšího Krajského soudu v Olomouci, avšak musel narukovat. Na frontě se stal důstojníkem dělostřelectva a u Przemyśle v Polsku 1915 upadl do ruského zajetí. V zajetí se naučil rusky, maďarsky, turecky a arabsky. 1920 se vrátil domů a převzal těžířstvo na grafit, současně vystupoval s bratry jako společník rodinné textilní firmy se závody ve Starém Městě pod Sněžníkem, Žacléři a Světlé Hoře u Bruntálu. Ve Skorošicích (tehdy Gurschdorf) u Žulové na Jesenicku se 1. 6. 1922 oženil s Annou Frankovou. Byl členem Sudetského horského spolku a spoluzaložil turistickou útulnu s tehdejším názvem Slezský dům. Po druhé světové válce byl odsunut. Usadil se v Selbu, kde zřídil a vedl velkoobchod textilem a překladatelskou kancelář a kde také dožil.

Další člen rodiny Herbert B. (* 17. 1. 1892 Staré Město pod Sněžníkem, † 27. 10. 1961 Emmendingen v Německu) byl synem Hermanna B. a bratrem Gustava a Edgara B. Studoval na německém gymnáziu v Šumperku (1903–08) a na průmyslové akademii v Saské Kamenici v Německu (1908–12). Jeho praktikování v rodinné firmě ukončila válka. V bojích byl zraněn a vrátil se domů. 1916 byl pověřen vídeňským ministerstvem války, aby zorganizoval těžbu antimonu v okolí svého rodiště. Této činnosti se věnoval do 1921. Válečným potřebám podřídil i rodinné podnikání. Po 1918 vedl s otcem a se dvěma bratry rodinné textilky a postaral se o sloučení obou těžebních provozů do firmy Altstädter-Alberti-Graphit- Bergbau-Gewerkschaft A. & M. Buhl, která se stala nejvýznamnějším podnikem v tomto oboru v Evropě. B. pracoval i jako předseda správní rady Hanušovického pivovaru a Sudetského horského spolku a dvakrát byl starostou rodné obce (1924–33 a 1941–45). Dal tam zbudovat mj. vodovod, několik obytných domů, koupaliště a mlékárnu. Po skončení druhé světové války byl 1945–50 vězněn v tehdejší sovětské okupační zóně v Buchenwaldu v Německu. Poté odešel do Spolkové republiky Německo, kde se živil jako chemik. 1956 se přestěhoval do bádenského Emmendingen, kde dožil.

Třetí Hermannův syn Edgar B. (* 12. 3. 1898 Staré Město pod Sněžníkem, † 3. 4. 1972 Selb v Německu) vstoupil po studiích na německém gymnáziu v Šumperku do rodinné firmy. Tam byl od 1914 zaměstnancem a od 1920 jejím společníkem. 1931 spoluzaložil dobrovolný záchranný sbor v rodišti. Rovněž on byl 1945 odsunut. V Selbu v západní části Německa si otevřel obchod.

L: BL 1, s. 165n. (kde neúplný soupis literatury); Slezsko 4, s. 23n.; Myška, s. 67n. (kde soupis literatury); Historie a současnost dolování grafitu na Staroměstsku (www.grafitovedoly.cz/); Exkurze z ložiskové geologie (geologie. vsb.cz/loziska/exkurze/exkurze2005).

P: ZA Opava, pracoviště Olomouc, rodná matrika římskokatolické fary Staré Město pod Sněžníkem, M 5797, fol. 9 (Gustav st.); tamtéž, M 5798, fol. 38 (Hermann); tamtéž, M 5800, fol. 209 (Gustav Adolf); tamtéž, úmrtní matrika, M 9756, fol. 165 (Gustav st.); Městský úřad Staré Město pod Sněžníkem, kniha narození, sv. VIII, roč. 1892, fol. 26 (Herbert); tamtéž, kniha narození, sv. VIII, roč. 1898, fol. 110 (Edgar).

Gustav Novotný