Biografický slovník
BUKÁČEK František 8.6.1882-30.10.1970: Porovnání verzí
(BUKÁČEK_František_8.6.1882-30.10.1970) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.6.1882 | | datum narození = 8.6.1882 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Moravské Křižánky u Svratky |
| datum úmrtí = 30.10.1970 | | datum úmrtí = 30.10.1970 | ||
| − | | místo úmrtí = Polička | + | | místo úmrtí = Polička |
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BUKÁČEK, František,''' ''* 8. 6. 1882 Moravské Křižánky u Svratky, † 30. 10. 1970 Polička, geodet, vlastivědný a muzejní pracovník'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z evangelické rolnické rodiny žijící v Moravských | ||
| + | Křižánkách čp. 10. Vychodil obecnou školu v rodišti. Po složení | ||
| + | maturitní zkoušky na Zemské vyšší reálce v Novém Městě | ||
| + | na Moravě (24. 7. 1901) studoval po dva roky učební běh | ||
| + | pro zeměměřiče (1901/02–1902/03) připojený k obecnému | ||
| + | oddělení české techniky v Praze. Pak ve studiích pokračoval | ||
| + | pravděpodobně na tamní univerzitě nebo na technice vídeňské. | ||
| + | Krátce pracoval 1905–08 na evidenci katastru pozemkové | ||
| + | daně v Praze a od 1908 jako přednosta katastrálního úřadu | ||
| + | v Poličce. Po předčasném odchodu do důchodu se věnoval | ||
| + | kulturní a osvětové činnosti. Od 1929 spolupracoval s Městským | ||
| + | muzeem v Poličce a 1934–53 se jako předseda tamního | ||
| + | muzejního spolku zasloužil o vybudování moderního muzea, | ||
| + | proto je považován za jeho druhého zakladatele i za významnou | ||
| + | postavu pro národopis regionu. Jako geodet poznal podrobně | ||
| + | okolí Poličky. Přitom zaznamenal poslední informace | ||
| + | o místních krojích, které rekonstruoval a popsal ve studiích | ||
| + | ''Kroj poličského panství'' a ''Kroj rychmburského panství''. V nich | ||
| + | prosazoval důsledně patrimoniální teorii původu krojových | ||
| + | skupin. Ve svém posledním příspěvku na toto téma ''Poličský'' | ||
| + | ''kroj'' od ní však již ustoupil. Soustavně se zajímal o produkci | ||
| + | někdejších skláren v regionu Žďárských vrchů a výtvarné | ||
| + | pojednání tohoto skla. Výzkum shrnul ve studii ''Zdobení horáckého'' | ||
| + | ''skla''. Velkou péči věnoval také sbírce skla v poličském | ||
| + | muzeu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Kroj poličského panství, 1940; Kroj rychmburského panství, 1940; Zaniklé | ||
| + | sklárny v Pusté Rybné a Milovech, in: ČL 44, 1957, s. 118n.; Poličský | ||
| + | kroj, in: Poličsko. Vlastivědný sborník 1, 1958, s. 55n.; Zaniklé horácké | ||
| + | sklárny, in: tamtéž, s. 61n.; Zdobení horáckého skla, 1966. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' B. Půža, In memoriam inž. F. B., 1970; týž, Za inženýrem F. B., in: Zprávy | ||
| + | z muzeí od Trstenické stezky 12, 1971, s. 64n.; M. Šimek, Vzpomínka | ||
| + | na ing. F. B. – vynikajícího znalce horáckého skla a řemeslných dovedností | ||
| + | lidu Vysočiny, in: Poličský zpravodaj, červenec–srpen 1982, s. 10; O. A. | ||
| + | Kukla, Tři poličská kulturní výročí, in: tamtéž, říjen 1985, s. 2. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik č. 16 769, Matrika narozených farního | ||
| + | úřadu českobratrské církve evangelické Sněžné, sv. IV, fol. 465; SOkA | ||
| + | Žďár nad Sázavou, fond Základní škola Křižánky, inv. č. 1, 3, 5, 8, 10, 12, | ||
| + | katalogy dvoutřídní Obecné školy v Moravských Křižánkách, 1888–94; tamtéž, | ||
| + | fond Jedenáctiletá střední škola Nové Město na Moravě, inv. č. 2, 6, 10, | ||
| + | 15, 21, 29, 37, katalogy Zemské vyšší reálky v Novém Městě na Moravě, 1894–1901; tamtéž, fond Jedenáctiletá střední škola Nové Město na Moravě, | ||
| + | inv. č. 179, výsledky přijímacích zkoušek 1894; tamtéž, fond Okresní úřad | ||
| + | Nové Město na Moravě (neuspořádaná část) sčítací operáty, 1890 a 1900, | ||
| + | Moravské Křižánky, čp. 10; Archiv ČVUT Praha, fond Česká vysoká škola | ||
| + | technická 1869–1920, katalogy studentů 1901/02 a 1902/03; Horácké muzeum | ||
| + | v Novém Městě na Moravě, J. Fiala, Rod Bukáčků na čp. 10 v Moravských | ||
| + | Křižánkách, strojopis. | ||
| + | |||
| + | Miroslav Válka, Gustav Novotný | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1882]] | [[Kategorie:1882]] | ||
| + | [[Kategorie:Moravské Křižánky]] | ||
[[Kategorie:1970]] | [[Kategorie:1970]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Polička]] |
Verze z 29. 1. 2017, 15:54
| František BUKÁČEK | |
 | |
| Narození | 8.6.1882 |
|---|---|
| Místo narození | Moravské Křižánky u Svratky |
| Úmrtí | 30.10.1970 |
| Místo úmrtí | Polička |
| Povolání | 54- Etnograf |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80026 |
BUKÁČEK, František, * 8. 6. 1882 Moravské Křižánky u Svratky, † 30. 10. 1970 Polička, geodet, vlastivědný a muzejní pracovník
Pocházel z evangelické rolnické rodiny žijící v Moravských Křižánkách čp. 10. Vychodil obecnou školu v rodišti. Po složení maturitní zkoušky na Zemské vyšší reálce v Novém Městě na Moravě (24. 7. 1901) studoval po dva roky učební běh pro zeměměřiče (1901/02–1902/03) připojený k obecnému oddělení české techniky v Praze. Pak ve studiích pokračoval pravděpodobně na tamní univerzitě nebo na technice vídeňské. Krátce pracoval 1905–08 na evidenci katastru pozemkové daně v Praze a od 1908 jako přednosta katastrálního úřadu v Poličce. Po předčasném odchodu do důchodu se věnoval kulturní a osvětové činnosti. Od 1929 spolupracoval s Městským muzeem v Poličce a 1934–53 se jako předseda tamního muzejního spolku zasloužil o vybudování moderního muzea, proto je považován za jeho druhého zakladatele i za významnou postavu pro národopis regionu. Jako geodet poznal podrobně okolí Poličky. Přitom zaznamenal poslední informace o místních krojích, které rekonstruoval a popsal ve studiích Kroj poličského panství a Kroj rychmburského panství. V nich prosazoval důsledně patrimoniální teorii původu krojových skupin. Ve svém posledním příspěvku na toto téma Poličský kroj od ní však již ustoupil. Soustavně se zajímal o produkci někdejších skláren v regionu Žďárských vrchů a výtvarné pojednání tohoto skla. Výzkum shrnul ve studii Zdobení horáckého skla. Velkou péči věnoval také sbírce skla v poličském muzeu.
D: Kroj poličského panství, 1940; Kroj rychmburského panství, 1940; Zaniklé sklárny v Pusté Rybné a Milovech, in: ČL 44, 1957, s. 118n.; Poličský kroj, in: Poličsko. Vlastivědný sborník 1, 1958, s. 55n.; Zaniklé horácké sklárny, in: tamtéž, s. 61n.; Zdobení horáckého skla, 1966.
L: B. Půža, In memoriam inž. F. B., 1970; týž, Za inženýrem F. B., in: Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 12, 1971, s. 64n.; M. Šimek, Vzpomínka na ing. F. B. – vynikajícího znalce horáckého skla a řemeslných dovedností lidu Vysočiny, in: Poličský zpravodaj, červenec–srpen 1982, s. 10; O. A. Kukla, Tři poličská kulturní výročí, in: tamtéž, říjen 1985, s. 2.
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik č. 16 769, Matrika narozených farního úřadu českobratrské církve evangelické Sněžné, sv. IV, fol. 465; SOkA Žďár nad Sázavou, fond Základní škola Křižánky, inv. č. 1, 3, 5, 8, 10, 12, katalogy dvoutřídní Obecné školy v Moravských Křižánkách, 1888–94; tamtéž, fond Jedenáctiletá střední škola Nové Město na Moravě, inv. č. 2, 6, 10, 15, 21, 29, 37, katalogy Zemské vyšší reálky v Novém Městě na Moravě, 1894–1901; tamtéž, fond Jedenáctiletá střední škola Nové Město na Moravě, inv. č. 179, výsledky přijímacích zkoušek 1894; tamtéž, fond Okresní úřad Nové Město na Moravě (neuspořádaná část) sčítací operáty, 1890 a 1900, Moravské Křižánky, čp. 10; Archiv ČVUT Praha, fond Česká vysoká škola technická 1869–1920, katalogy studentů 1901/02 a 1902/03; Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě, J. Fiala, Rod Bukáčků na čp. 10 v Moravských Křižánkách, strojopis.
Miroslav Válka, Gustav Novotný
