BUKÁČEK František Emil 25.4.1910-5.1.1988: Porovnání verzí
(BUKÁČEK_František_25.4.1910-5.1.1988) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = František BUKÁČEK | + | | jméno = František Emil BUKÁČEK |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Bukacek Frantisek Emil portret.png |
| datum narození = 25.4.1910 | | datum narození = 25.4.1910 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Moravské Křižánky u Svratky |
| datum úmrtí = 5.1.1988 | | datum úmrtí = 5.1.1988 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Tišnov |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 301 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BUKÁČEK, František Emil,''' ''* 25. 4. 1910 Moravské Křižánky u Svratky, † 5. 1. 1988 Tišnov, malíř, muzejní pracovník'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z evangelické rodiny drobného rolníka, avšak od deseti | ||
+ | let žil v rodině svého strýce ing. Františka B. (1882– | ||
+ | 1970), geodeta, vlastivědného a muzejního pracovníka v Poličce. | ||
+ | 1924–26 studoval dvouletou textilní školu v Ústí nad | ||
+ | Orlicí a pak pracoval jako dělník a později návrhář v textilních | ||
+ | továrnách v Ústí nad Orlicí, Doudlebech, Svitavách | ||
+ | a v Poličce. 1928–32 studoval Školu uměleckých řemesel | ||
+ | v Brně: kreslení u Františka Václava Süssera a speciálku pro | ||
+ | užitou a dekorativní malbu Emanuela Hrbka. 1932–33 pobyl | ||
+ | krátce na Ukrajinské akademii v Praze, kde se učil u profesora | ||
+ | Jana (Ivana) Kulce, a 1933 vstoupil na AVU v Praze, | ||
+ | kde studoval u Josefa Loukoty a později ve speciálce figurální | ||
+ | malby u profesora Vratislava Nechleby. Navíc se soukromě | ||
+ | zdokonaloval v restaurování maleb. Po návratu do Poličky | ||
+ | ho aktivity strýce, sběratele obrazů a lidového umění, člena | ||
+ | a později starosty Musejního spolku Palacký v Poličce, | ||
+ | nasměrovaly ke spolupráci s tehdejším Okresním muzeem | ||
+ | v Poličce. Tam se spolupodílel na založení Východočeských | ||
+ | uměleckých salonů, jichž se také v období od 1941 až do počátku | ||
+ | sedmdesátých let jako malíř účastnil. Od 1946 žil | ||
+ | v Poličce a od 1955 pracoval v tamním muzeu, v jehož čele | ||
+ | stál i jako ředitel (1955–58, 1960–61 a 1964–70). Zasadil | ||
+ | se např. o převoz části obrazové galerie hrabat z Hohenemsu | ||
+ | ze zámku v Bystrém do muzea, několik obrazů z této kolekce | ||
+ | restauroval a zachránil je tak před zničením. | ||
+ | |||
+ | Ve vztahu k výtvarnému umění B. zastával spíše konzervativní | ||
+ | postoje. Vlastní umělecké dílo bylo svázáno s Vysočinou | ||
+ | a s okruhem malířů, kteří zde působili. V rané fázi byl | ||
+ | ovlivněn staromistrovskou realistickou technikou, poněvadž | ||
+ | studoval díla holandské malby, Josefa Navrátila a Karla Purkyněho. | ||
+ | V portrétech původní přesnou modelaci uvolnil | ||
+ | a postupně se dostal až k lehce impresivní malbě. Pozornost | ||
+ | věnoval také zátiší: ve starší fázi zátiší s ovocem lze najít ohlasy | ||
+ | některých kompozic lyrického kubismu a neoklasicismu, | ||
+ | pozdější kytice a zahrady jsou malovány bohatou barevnou | ||
+ | pastou a uvolněným rukopisem. Krajinářskou tvorbu ovlivnil | ||
+ | zájem o krajinu a lidovou architekturu Horácka. B. podnikl | ||
+ | studijní cesty do Polska, Itálie, Rakouska a do Maďarska. | ||
+ | Přijal členství ve Sdružení výtvarných umělců moravských | ||
+ | v Hodoníně (od 1939), Bloku v Brně (od 1945) a ve Svazu | ||
+ | československých výtvarných umělců (po 1948). B. dílo bylo | ||
+ | vystaveno na několika kolektivních výstavách a na více než | ||
+ | patnácti výstavách samostatných doma i v zahraničí. Je zastoupeno | ||
+ | hlavně ve sbírkách Horácké galerie v Novém Městě | ||
+ | na Moravě, Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie | ||
+ | výtvarného umění v Náchodě a v Městském muzeu a galerii | ||
+ | v Poličce. 1983 byl jmenován zasloužilým umělcem. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Toman 1, s. 115; MČE, s. 606; SČSVU 1, s. 234n.; NEČVU D, s. 127n. | ||
+ | (kde soupis samostatných a kolektivních výstav); M. Kreps, Katalog výstavy | ||
+ | obrazů akad. malíře F. B. a výstavy výrobků škrdlovické huti, 1961; pav, | ||
+ | Za výtvarným umělcem Horácka, in: Pochodeň 27. 9. 1963, s. 5; Akademický | ||
+ | malíř F. B. Souborná výstava obrazů. Okresní vlastivědné muzeum | ||
+ | ve Žďáře nad Sázavou, výstavní síně ve státním zámku v dubnu – červnu | ||
+ | 1967. Katalog, 1967; J. Křížek, K šedesátinám akad. malíře F. B., in: Vysočina | ||
+ | 23. 4. 1970, č. 16, s. 3; M. Rosenbaum, F. B. Horácké muzeum a galerie | ||
+ | v Novém Městě na Moravě 1972. Katalog, 1972; týž, Malíř kytic – F. B., in: | ||
+ | Vysočina 18. 5. 1972, č. 20, s. 3; J. Grepl, Akademický malíř F. B. se narodil | ||
+ | 25. 4. 1910 v Křižánkách, in: tamtéž 6. 9. 1973, s. 3; JP, Malíř Vysočiny F. B., | ||
+ | in: tamtéž 31. 7. 1980, s. 4; Stj [=V. Stejskal], Malíř Českomoravské vysočiny, | ||
+ | in: Lidová demokracie 21. 8. 1975, s. 5; J. Kapusta st., F. B., kytice, zátiší, | ||
+ | portréty 1940–1975. Katalog výstavy Městského muzea a galerie v Poličce | ||
+ | a Okresního vlastivědného muzea ve Žďáru nad Sázavou, 1975; A. B. Král – | ||
+ | V. Řeřucha, F. B. Katalog výstavy Východočeské galerie v Pardubicích, 1980; | ||
+ | Hok [=M. Dohnalová], Malíř spjatý s přírodou, in: Rovnost 8. 6. 1983, s. 5; | ||
+ | J. Chalupa, Zasloužilý umělec F. B. Katalog výstavy Horácké galerie v Novém | ||
+ | Městě na Moravě, 1985; J. Stano, Básník květů a zátiší, in: Rudé právo | ||
+ | 25. 4. 1985, s. 5; O. Kukla, Malíř květin. K 75. narozeninám zasloužilého | ||
+ | umělce F. B., in: Vysočina 25. 4. 1985, s. 3; J. Křížek, Vzpomínka na F. B., | ||
+ | in: tamtéž 20. 4. 1990, č. 16, s. 4; J. Chalupa, F. B., kytice a zátiší. Katalog | ||
+ | výstavy Státní galerie výtvarného umění v Náchodě, 1998 (kde aktualizovaný | ||
+ | soupis samostatných výstav). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOkA Žďár nad Sázavou, fond Okresní úřad Nové Město na Moravě, | ||
+ | sčítací operáty Moravské Křižánky 1910 (neuspořádaná část); tamtéž, fond | ||
+ | Základní škola Křižánky, inv. č. 74, 77, 80, 84, katalogy trojtřídní obecné | ||
+ | školy v Moravských Křižánkách 1916/17–1919/20. | ||
+ | |||
+ | Hana Karkanová, Jan Kapusta, Vít Křesadlo | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
+ | [[Kategorie:Moravské Křižánky]] | ||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
+ | [[Kategorie:Tišnov]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 18:48
František Emil BUKÁČEK | |
Narození | 25.4.1910 |
---|---|
Místo narození | Moravské Křižánky u Svratky |
Úmrtí | 5.1.1988 |
Místo úmrtí | Tišnov |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 301 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43230 |
BUKÁČEK, František Emil, * 25. 4. 1910 Moravské Křižánky u Svratky, † 5. 1. 1988 Tišnov, malíř, muzejní pracovník
Pocházel z evangelické rodiny drobného rolníka, avšak od deseti let žil v rodině svého strýce ing. Františka B. (1882– 1970), geodeta, vlastivědného a muzejního pracovníka v Poličce. 1924–26 studoval dvouletou textilní školu v Ústí nad Orlicí a pak pracoval jako dělník a později návrhář v textilních továrnách v Ústí nad Orlicí, Doudlebech, Svitavách a v Poličce. 1928–32 studoval Školu uměleckých řemesel v Brně: kreslení u Františka Václava Süssera a speciálku pro užitou a dekorativní malbu Emanuela Hrbka. 1932–33 pobyl krátce na Ukrajinské akademii v Praze, kde se učil u profesora Jana (Ivana) Kulce, a 1933 vstoupil na AVU v Praze, kde studoval u Josefa Loukoty a později ve speciálce figurální malby u profesora Vratislava Nechleby. Navíc se soukromě zdokonaloval v restaurování maleb. Po návratu do Poličky ho aktivity strýce, sběratele obrazů a lidového umění, člena a později starosty Musejního spolku Palacký v Poličce, nasměrovaly ke spolupráci s tehdejším Okresním muzeem v Poličce. Tam se spolupodílel na založení Východočeských uměleckých salonů, jichž se také v období od 1941 až do počátku sedmdesátých let jako malíř účastnil. Od 1946 žil v Poličce a od 1955 pracoval v tamním muzeu, v jehož čele stál i jako ředitel (1955–58, 1960–61 a 1964–70). Zasadil se např. o převoz části obrazové galerie hrabat z Hohenemsu ze zámku v Bystrém do muzea, několik obrazů z této kolekce restauroval a zachránil je tak před zničením.
Ve vztahu k výtvarnému umění B. zastával spíše konzervativní postoje. Vlastní umělecké dílo bylo svázáno s Vysočinou a s okruhem malířů, kteří zde působili. V rané fázi byl ovlivněn staromistrovskou realistickou technikou, poněvadž studoval díla holandské malby, Josefa Navrátila a Karla Purkyněho. V portrétech původní přesnou modelaci uvolnil a postupně se dostal až k lehce impresivní malbě. Pozornost věnoval také zátiší: ve starší fázi zátiší s ovocem lze najít ohlasy některých kompozic lyrického kubismu a neoklasicismu, pozdější kytice a zahrady jsou malovány bohatou barevnou pastou a uvolněným rukopisem. Krajinářskou tvorbu ovlivnil zájem o krajinu a lidovou architekturu Horácka. B. podnikl studijní cesty do Polska, Itálie, Rakouska a do Maďarska. Přijal členství ve Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (od 1939), Bloku v Brně (od 1945) a ve Svazu československých výtvarných umělců (po 1948). B. dílo bylo vystaveno na několika kolektivních výstavách a na více než patnácti výstavách samostatných doma i v zahraničí. Je zastoupeno hlavně ve sbírkách Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie výtvarného umění v Náchodě a v Městském muzeu a galerii v Poličce. 1983 byl jmenován zasloužilým umělcem.
L: Toman 1, s. 115; MČE, s. 606; SČSVU 1, s. 234n.; NEČVU D, s. 127n. (kde soupis samostatných a kolektivních výstav); M. Kreps, Katalog výstavy obrazů akad. malíře F. B. a výstavy výrobků škrdlovické huti, 1961; pav, Za výtvarným umělcem Horácka, in: Pochodeň 27. 9. 1963, s. 5; Akademický malíř F. B. Souborná výstava obrazů. Okresní vlastivědné muzeum ve Žďáře nad Sázavou, výstavní síně ve státním zámku v dubnu – červnu 1967. Katalog, 1967; J. Křížek, K šedesátinám akad. malíře F. B., in: Vysočina 23. 4. 1970, č. 16, s. 3; M. Rosenbaum, F. B. Horácké muzeum a galerie v Novém Městě na Moravě 1972. Katalog, 1972; týž, Malíř kytic – F. B., in: Vysočina 18. 5. 1972, č. 20, s. 3; J. Grepl, Akademický malíř F. B. se narodil 25. 4. 1910 v Křižánkách, in: tamtéž 6. 9. 1973, s. 3; JP, Malíř Vysočiny F. B., in: tamtéž 31. 7. 1980, s. 4; Stj [=V. Stejskal], Malíř Českomoravské vysočiny, in: Lidová demokracie 21. 8. 1975, s. 5; J. Kapusta st., F. B., kytice, zátiší, portréty 1940–1975. Katalog výstavy Městského muzea a galerie v Poličce a Okresního vlastivědného muzea ve Žďáru nad Sázavou, 1975; A. B. Král – V. Řeřucha, F. B. Katalog výstavy Východočeské galerie v Pardubicích, 1980; Hok [=M. Dohnalová], Malíř spjatý s přírodou, in: Rovnost 8. 6. 1983, s. 5; J. Chalupa, Zasloužilý umělec F. B. Katalog výstavy Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, 1985; J. Stano, Básník květů a zátiší, in: Rudé právo 25. 4. 1985, s. 5; O. Kukla, Malíř květin. K 75. narozeninám zasloužilého umělce F. B., in: Vysočina 25. 4. 1985, s. 3; J. Křížek, Vzpomínka na F. B., in: tamtéž 20. 4. 1990, č. 16, s. 4; J. Chalupa, F. B., kytice a zátiší. Katalog výstavy Státní galerie výtvarného umění v Náchodě, 1998 (kde aktualizovaný soupis samostatných výstav).
P: SOkA Žďár nad Sázavou, fond Okresní úřad Nové Město na Moravě, sčítací operáty Moravské Křižánky 1910 (neuspořádaná část); tamtéž, fond Základní škola Křižánky, inv. č. 74, 77, 80, 84, katalogy trojtřídní obecné školy v Moravských Křižánkách 1916/17–1919/20.
Hana Karkanová, Jan Kapusta, Vít Křesadlo