BUKÁČEK František Emil 25.4.1910-5.1.1988: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = František Emil BUKÁČEK
 
| jméno = František Emil BUKÁČEK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bukacek Frantisek Emil portret.png
 
| datum narození = 25.4.1910
 
| datum narození = 25.4.1910
 
| místo narození = Moravské Křižánky u Svratky
 
| místo narození = Moravské Křižánky u Svratky
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 301
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:48

František Emil BUKÁČEK
Narození 25.4.1910
Místo narození Moravské Křižánky u Svratky
Úmrtí 5.1.1988
Místo úmrtí Tišnov
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 301
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43230

BUKÁČEK, František Emil, * 25. 4. 1910 Moravské Křižánky u Svratky, † 5. 1. 1988 Tišnov, malíř, muzejní pracovník

Pocházel z evangelické rodiny drobného rolníka, avšak od deseti let žil v rodině svého strýce ing. Františka B. (1882– 1970), geodeta, vlastivědného a muzejního pracovníka v Poličce. 1924–26 studoval dvouletou textilní školu v Ústí nad Orlicí a pak pracoval jako dělník a později návrhář v textilních továrnách v Ústí nad Orlicí, Doudlebech, Svitavách a v Poličce. 1928–32 studoval Školu uměleckých řemesel v Brně: kreslení u Františka Václava Süssera a speciálku pro užitou a dekorativní malbu Emanuela Hrbka. 1932–33 pobyl krátce na Ukrajinské akademii v Praze, kde se učil u profesora Jana (Ivana) Kulce, a 1933 vstoupil na AVU v Praze, kde studoval u Josefa Loukoty a později ve speciálce figurální malby u profesora Vratislava Nechleby. Navíc se soukromě zdokonaloval v restaurování maleb. Po návratu do Poličky ho aktivity strýce, sběratele obrazů a lidového umění, člena a později starosty Musejního spolku Palacký v Poličce, nasměrovaly ke spolupráci s tehdejším Okresním muzeem v Poličce. Tam se spolupodílel na založení Východočeských uměleckých salonů, jichž se také v období od 1941 až do počátku sedmdesátých let jako malíř účastnil. Od 1946 žil v Poličce a od 1955 pracoval v tamním muzeu, v jehož čele stál i jako ředitel (1955–58, 1960–61 a 1964–70). Zasadil se např. o převoz části obrazové galerie hrabat z Hohenemsu ze zámku v Bystrém do muzea, několik obrazů z této kolekce restauroval a zachránil je tak před zničením.

Ve vztahu k výtvarnému umění B. zastával spíše konzervativní postoje. Vlastní umělecké dílo bylo svázáno s Vysočinou a s okruhem malířů, kteří zde působili. V rané fázi byl ovlivněn staromistrovskou realistickou technikou, poněvadž studoval díla holandské malby, Josefa Navrátila a Karla Purkyněho. V portrétech původní přesnou modelaci uvolnil a postupně se dostal až k lehce impresivní malbě. Pozornost věnoval také zátiší: ve starší fázi zátiší s ovocem lze najít ohlasy některých kompozic lyrického kubismu a neoklasicismu, pozdější kytice a zahrady jsou malovány bohatou barevnou pastou a uvolněným rukopisem. Krajinářskou tvorbu ovlivnil zájem o krajinu a lidovou architekturu Horácka. B. podnikl studijní cesty do Polska, Itálie, Rakouska a do Maďarska. Přijal členství ve Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (od 1939), Bloku v Brně (od 1945) a ve Svazu československých výtvarných umělců (po 1948). B. dílo bylo vystaveno na několika kolektivních výstavách a na více než patnácti výstavách samostatných doma i v zahraničí. Je zastoupeno hlavně ve sbírkách Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie výtvarného umění v Náchodě a v Městském muzeu a galerii v Poličce. 1983 byl jmenován zasloužilým umělcem.

L: Toman 1, s. 115; MČE, s. 606; SČSVU 1, s. 234n.; NEČVU D, s. 127n. (kde soupis samostatných a kolektivních výstav); M. Kreps, Katalog výstavy obrazů akad. malíře F. B. a výstavy výrobků škrdlovické huti, 1961; pav, Za výtvarným umělcem Horácka, in: Pochodeň 27. 9. 1963, s. 5; Akademický malíř F. B. Souborná výstava obrazů. Okresní vlastivědné muzeum ve Žďáře nad Sázavou, výstavní síně ve státním zámku v dubnu – červnu 1967. Katalog, 1967; J. Křížek, K šedesátinám akad. malíře F. B., in: Vysočina 23. 4. 1970, č. 16, s. 3; M. Rosenbaum, F. B. Horácké muzeum a galerie v Novém Městě na Moravě 1972. Katalog, 1972; týž, Malíř kytic – F. B., in: Vysočina 18. 5. 1972, č. 20, s. 3; J. Grepl, Akademický malíř F. B. se narodil 25. 4. 1910 v Křižánkách, in: tamtéž 6. 9. 1973, s. 3; JP, Malíř Vysočiny F. B., in: tamtéž 31. 7. 1980, s. 4; Stj [=V. Stejskal], Malíř Českomoravské vysočiny, in: Lidová demokracie 21. 8. 1975, s. 5; J. Kapusta st., F. B., kytice, zátiší, portréty 1940–1975. Katalog výstavy Městského muzea a galerie v Poličce a Okresního vlastivědného muzea ve Žďáru nad Sázavou, 1975; A. B. Král – V. Řeřucha, F. B. Katalog výstavy Východočeské galerie v Pardubicích, 1980; Hok [=M. Dohnalová], Malíř spjatý s přírodou, in: Rovnost 8. 6. 1983, s. 5; J. Chalupa, Zasloužilý umělec F. B. Katalog výstavy Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, 1985; J. Stano, Básník květů a zátiší, in: Rudé právo 25. 4. 1985, s. 5; O. Kukla, Malíř květin. K 75. narozeninám zasloužilého umělce F. B., in: Vysočina 25. 4. 1985, s. 3; J. Křížek, Vzpomínka na F. B., in: tamtéž 20. 4. 1990, č. 16, s. 4; J. Chalupa, F. B., kytice a zátiší. Katalog výstavy Státní galerie výtvarného umění v Náchodě, 1998 (kde aktualizovaný soupis samostatných výstav).

P: SOkA Žďár nad Sázavou, fond Okresní úřad Nové Město na Moravě, sčítací operáty Moravské Křižánky 1910 (neuspořádaná část); tamtéž, fond Základní škola Křižánky, inv. č. 74, 77, 80, 84, katalogy trojtřídní obecné školy v Moravských Křižánkách 1916/17–1919/20.

Hana Karkanová, Jan Kapusta, Vít Křesadlo