BUKOVANSKÝ Karel Jaromír 20.11.1844-12.12.1932: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 12.12.1932
 
| datum úmrtí = 12.12.1932
 
| místo úmrtí = Klobouky u Brna
 
| místo úmrtí = Klobouky u Brna
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />53- Historik<br />52- Archeolog<br />
53- Historik
+
52- Archeolog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 302-304
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:51

Karel Jaromír BUKOVANSKÝ
Narození 20.11.1844
Místo narození Ždánice u Hodonína
Úmrtí 12.12.1932
Místo úmrtí Klobouky u Brna
Povolání 63- Spisovatel
53- Historik
52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 302-304

BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír, * 20. 11. 1844 Ždánice u Hodonína, † 12. 12. 1932 Klobouky u Brna, pedagog, kulturně osvětový a vlastivědný pracovník

K výkonu učitelského povolání byl B., syn ždánického učitele, systematicky připravován od útlého dětství. Vzdělání získal na německé hlavní škole v Hustopečích, pak 1862 absolvoval brněnský dvouletý učitelský ústav. Působil jako výpomocný učitel, čili podučitel na školách v Pohořelicích, Archlebově a v Bratčicích, od 1864 zastával místo učitele na škole v Kloboukách u Brna. 1867 složil zkoušku učitelské způsobilosti a 1868–70 pracoval jako nadučitel v Krumvíři. Záhy přijal lépe honorované místo učitele na (knížecí) soukromé závodní škole na Salmovci v Polské Ostravě. Po čtyřech letech přešel 1874 do nově vybudované (veřejné) obecné školy na Baranovci a tam byl 1876 ustanoven nadučitelem. 12. 10. 1885 získal jmenování ředitelem polskoostravských škol od c. k. ministerstva kultu a vyučování. Šíře B. pedagogického působení byla rozsáhlá a rozmanitá: psal české knihy pro dětského čtenáře, připravoval dětská divadelní představení, inicioval založení mateřské školky a dívčí pokračovací školy. 1876 spoluzaložil profesní organizaci s názvem Učitelská jednota slezsko-ostravská, po několik let působil v místní a v okresní školní radě. 1. 11. 1902 obdržel čestnou medaili za čtyřicetiletou věrnou službu ve školství. Aktivně pracoval až do 1907, kdy byl penzionován.

B. patřil do generace konzervativně smýšlejících moravských vlastenců, kteří usilovali o emancipaci českého obyvatelstva prostřednictvím vzdělání a rozvoje kulturního života a kromě náročné práce ve školství se etablovali jako významní regionální národopisní a vlastivědní pracovníci. První zkušenosti se sběrem etnografického materiálu získal během působení na jihomoravských školách. Po příchodu na Ostravsko zaměřil svá národopisná bádání na oblast Těšínského Slezska. Zaznamenával ústní lidovou slovesnost a sbíral artefakty regionální hmotné kultury. Svou sbírkotvornou činností však obvyklé meze soukromého sběratelství překročil, a proto náležel k první generaci českých muzejníků v tehdejším rakouském Slezsku. Zprvu pořádal krátkodobé národopisné výstavy, pak vytvořil veřejnosti přístupnou stálou instalaci sbírek. Rozsáhlý materiál 1903 odprodal obci a 1904 bylo v Polské Ostravě otevřeno Muzeum K. B. Dále stál u zrodu vlastivědného muzea v Kloboukách u Brna, jež bylo slavnostně otevřeno 2. 10. 1907. Výsledky sběru ústní lidové slovesnosti publikoval na stránkách regionálních českých novin a v monografiích vydávaných vlastním nákladem.

Vydáním publikace Polská Ostrava a okolí (1878), již B. přepracoval a doplnil (Dějiny Polské Ostravy, 1901), se stal prvním představitelem českého kulturněhistorického zkoumání Ostravska se zaměřením na jeho slezskou část. B. kulturněhistorické dílo vyvrcholilo zpracováním dějin města Klobouky u Brna a jeho blízkého okolí pro Vlastivědu moravskou (Klobucký okres, 1909). Rozsáhlá byla také B. publicistická činnost: byl dlouholetým korespondentem Opavského týdenníku, jehož přílohu Ostravan krátce redigoval (1880–83). Další zkušenosti získal při redigování tehdy populárního kalendáře Horník. Kalendář pro lid hornický (1875–97). Byl i vrchním redaktorem týdeníku Práce (1891–1904), místního tiskového orgánu křesťanských sociálů. V regionálním tisku publikoval často pod pseudonymy, z nichž nejčastěji užíval K. B. Ostravský, K. J. Starožitný, Slovák, Ždánský a zkratku K. J. B.

S B. jménem se pojila takřka veškerá česká spolková činnost v Polské Ostravě. Po definitivním ustanovení učitelem na závodní škole založil s Antonem Mládkem, hormistrem salmovských dolů, hornicko-čtenářský spolek Salm, jehož stanovy schválila slezská zemská vláda 21. 1. 1871. Jednalo se o třetí český čtenářský spolek v Těšínském Slezsku a první v Polské Ostravě. B. působil i jako zdatný hudebník. V mládí se pokoušel komponovat. Z hudebně nadaných členů moravskoostravské Besedy, jejímž členem se krátce po příchodu na Ostravsko stal, vytvořil nejprve pěvecký sbor a pak pěvecký spolek Lumír, jehož stanovy byly schváleny 1881. Jakmile se i v Polské Ostravě vytvořily vhodné podmínky k rozvoji kulturního života, společně s hudebním skladatelem C. M. Hrazdirou a folkloristou J. Mojžíškem založil 1893 pěvecký spolek Záboj. Byl stoupencem konzervativní staročeské politiky a angažoval se i jako místní politik: po tři volební období (1891–97) byl volen náhradníkem polskoostravského obecního výboru.

Nezanedbatelný byl i B. přínos pro rozvoj moravské a slezské archeologie. Výsledky amatérského bádání v rodném kraji publikoval v práci Člověk v době předhistorické na Moravě a některé památky moravské (1880), již přijala příznivě také odborná veřejnost. Archeologicky prozkoumal tzv. lochy v Kloboukách, Brumovicích, Bošovicích, Novém Hrádku u Lukova, Lechovicích u Znojma a na Vrbici, na Ostravsku se zaměřil na průzkum lokality Mundloch v Muglinově. Výsledky bádání konzultoval s předními odborníky ve Vídni. Nalezené artefakty postupoval muzeím či z nich vytvářel vlastní sbírky, které obdobně jako národopisný materiál prezentoval veřejnosti nejprve na krátkodobých výstavách a pak ve stálých expozicích.

B. odešel 1907 do výslužby a vrátil se do rodného kraje. Tam se nadále zabýval národopisnou činností, regionální historií a publicistikou. V Kloboukách u Brna, kde založil vlastivědné muzeum, Čtenářsko-pěvecký spolek a divadlo, také dožil.

D: Malý deklamator. Původní básničky a krasořečenky pro mládež, 1 1874; Slezské pověsti, in: Opavský Týdenník 7, 1876, č. 20, 25, 28, 29, 33, 43 a 47; Slezské pohádky a pověsti, in: tamtéž 8, 1877, č. 7, 9, 12, 15, 19–22 a 29; Slezské báje a pověsti, in: tamtéž 9, 1878, č. 52, 10, 1879, č. 4, 18, 34n.; Slezské báje a pověsti národní, 1877; Polská Ostrava a okolí, 1878; Člověk v době předhistorické a některé památky moravské, 1880; Kytice z básní vlasteneckých, 1881; Vánoční stromeček, výběr štědrovečerních písní a deklamací pro mládež, 1882; Vlastenecké čtení pro mládež, 1886; Ignác Vondráček, 1887; Josef Wurm, 1887; Svatý otec Lev XIII., 1888; Vánoční dárek. Sbírka vánočních deklamací, písní a koled pro naši milou mládež, 1890; Císař František Josef I., 1888; Jubilejní knihovna pro naši vlasteneckou mládež, 1898; Památné dny, 1900; Dějiny Polské Ostravy, 1901; Klobucký okres, Vlastivěda Moravská, II. Místopis (č. 29), 1909; Polsko-Ostravský Kancionál, 1900.

L: V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského..., 1885, s. 72n.; OSN 28, s. 144; V. Prasek, Mužové o Slezsko zasloužilí. K. J. B., in: Věstník matice Opavské 7, 1897, s. 46n.; OSND 1/2, s. 785; HS 1, s. 146; Ficek 2, s. 23n.; Slezsko 1, s. 23n.; J. L. Mikoláš, K 85. narozeninám K. J. B., in: Černá země 6, 1920–1930, s. 35n.; J. Cyprián, Životní dílo K. J. B., in: tamtéž 7, 1930–1931, s. 63n.; A. Grobelný, Učitelská a vlastivědná činnost K. J. B., in: Slezský sborník 71, 1973, s. 42n.; E. Kordiovský, Nálezy lochů na Kloboucku v záznamech K. J. B., in: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám doc. PhDr. Vladimíra Nekudy, DrSc., 1997, s. 272n.; P. Bulín, K. J. B., in: Jižní Morava 35, 1999, sv. 38, s. 89n.; L. Heimrichová, Ždánický rodák na Ostravsku, in: Malovaný kraj 38, 2002, č. 3, s. 13; A. Pokludová, K. J. B., významný představitel českého národního hnutí na Ostravsku. K 160. výročí narození, in: Vlastivědné listy 30, 2004, č. 2, s. 12n.; táž, K. J. B. – pedagog, vlastivědný pracovník, archeolog, publicista a zakladatel českého muzejnictví ve Slezsku, in: Časopis slezského zemského muzea, série B, 54 – 2005, s. 26n.; táž, K. J. B. – zakladatel prvního muzea na Ostravsku, in: Přelom 19. a 20. století – období vzniku městských muzeí a jejich vývoj ve 20. století. Sborník konference muzeí konané 6.–7. října 2004 u příležitosti 100. výročí založení Muzea města Brna, 2005 (CD-ROM); M. Myška, Historicko-vlastivědný výzkum užšího Ostravska v době působení K. J. B., in: Sborník Filozofické fakulty Ostrava 2005, č. 12, s. 261n.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik č. 6 048, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Ždánice, sv. 3, fol. 375; Ostravské muzeum, část písemné pozůstalosti K. J. B.; SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově, fond Pozůstalost K. J. B. (JAF 1251 – BUK 8–9/97).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Andrea Pokludová