Biografický slovník
BUKOVSKÝ Stanislav 2.5.1889-?14.8.1942: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = ?14.8.1942 | | datum úmrtí = ?14.8.1942 | ||
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko) | | místo úmrtí = Osvětim (Polsko) | ||
| − | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| − | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 305-306 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 20:03
| Stanislav BUKOVSKÝ | |
 | |
| Narození | 2.5.1889 |
|---|---|
| Místo narození | Vyškov |
| Úmrtí | ?14.8.1942 |
| Místo úmrtí | Osvětim (Polsko) |
| Povolání |
15- Lékaři 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 305-306 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43242 |
BUKOVSKÝ, Stanislav, * 2. 5. 1889 Vyškov, † 14. 8. 1942? Osvětim (Polsko), lékař, sokolský pracovník
Pocházel z rodiny mlynáře. 1908 maturoval na soukromém matičním gymnáziu v rodišti a poté odešel do Prahy. Vystudoval medicínu na lékařské fakultě české univerzity, 1913 získal doktorát. Už 1912 se však zúčastnil lékařské pomocné výpravy na Balkán. Za první světové války léčil ve vojenských lazaretech a na Balkáně. 1916 utrpěl zranění na italské frontě, vrátil se do Prahy a vedl jako invalida všeobecné a důstojnické oddělení v Podolském sanatoriu. 1918 byl povolán do vojenské nemocnice na Hradčanech, kde až do 1920 řídil plicní oddělení. Poté působil jako odborný plicní lékař, internista, neurolog na Královských Vinohradech. Dal organizační základ Léčebnému fondu veřejných zaměstnanců, v němž působil jako odborný lékař (od 1926 jako šéflékař nemocenského ústavu).
Od mládí se B. věnoval tělocviku, v Besedním domě začal cvičit už 4. 4. 1906 jako sextán (pod krycím jménem Zikmund Čermák, protože studenti tehdy v některých městech a obcích českých zemí nesměli v Sokole cvičit). Později se tam stal členem cvičitelského sboru, stejně tak jako v pražském Sokole (od 1908). V únoru 1921 byl zvolen do náčelnictva mužů Československé obce sokolské (ČOS) a měl vybudovat lékařsko-badatelský odbor. Od 1925 pracoval jako člen předsednictva a předseda zdravotního odboru, 1931 místostarosta, 1932–39 starosta ČOS a od 1933 také Svazu slovanského sokolstva. Jako lékař se zkušenostmi závodníka pravidelně přednášel ve cvičitelských školách ČOS, psal odborné články do Cvičitele a jiných odborných periodik.
Ve dvou úřednických vládách generála J. Syrového byl ministrem bez portfeje; ve druhé (4. 10.–1. 12. 1938) byl rovněž pověřen správou ministerstva školství a národní osvěty. Za nacistické okupace se účastnil sokolského odboje, při hromadném zatýkání sokolských činovníků byl v říjnu 1941 zatčen, pak vězněn v Terezíně a 15. 1. 1942 deportován do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře.
D: Přehledný nástin tělesného vývoje u mládeže k potřebě cvičitele, 1923.
L: Album representantů, s. 909; ČsB 1, nestr.; ČBS, s. 75; Kolář Elity, s. 29; ETK 1/1, s. 89; Tomeš 1, s. 156; K desátému všesokolskému sletu v Praze 1938, in: Věstník československých lékařů, 1938, s. 1021n.; http://www.vyskov- město.cz/osobnosti/bukovsky.asp (podle Věstníku Vyškovské sokolské župy Milíčovy).
Hana Mášová
