Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BUKOWSKÝ Vilém 24.9.1831-19.3.1899

{{Infobox - osoba
| jméno = Vilém BUKOWSKÝ
| obrázek = Bukovsky Vilem portret.png
| datum narození = 24.9.1831
| místo narození = Sedlec u Tábora
| datum úmrtí = 19.3.1899
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 29- Stavař

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 307
}}

'''BUKOWSKÝ, Vilém,''' ''* 24. 9. 1831 Sedlec u Tábora, † 19. 3. 1899 Praha, technik, pedagog''

Absolvoval reálku a 1850 techniku v Praze. Po ukončení studia
vstoupil do státní služby. Pracoval nejprve jako asistent
na stavebním inspektorátu ve Štýrském Hradci. 1855 přestoupil
na stavební ředitelství do Vídně, kde se osvědčil především
při budování železničních mostů. 1863 byl jmenován
inženýrem a železné mosty začal nejen navrhovat, ale i stavět
(např. 1857–59 mosty přes Ipeľ a Hron nedaleko uherské
Ostřihomi). Současně publikoval práce z oboru silničního
a železničního stavitelství. Po zahájení českojazyčných
přednášek na pražské technice byl B. 1865 jmenován profesorem
vodního, silničního a železničního stavitelství. Řadil
se k zakladatelům tohoto oboru na české inženýrské škole.
Vedle pedagogické činnosti publikoval studie především
ve ''Zprávách Spolku architektů a inženýrů v Království českém''.
Do SIA, který byl založen 1865, vstoupil o dva roky později,
stal se členem předsednictva a od 1872 stál v jeho čele. 1870
se účastnil porady na ministerstvu obchodu ve Vídni o bezpečnostních
předpisech železných mostů železničních, která
se uskutečnila po zřícení Schifkornova mostu přes řeku Prut
na lvovsko-černovicko-jaské dráze v březnu 1868. Od 1870
prováděl B. také pokusy se stavebním kamenem, po jejichž
ukončení navrhl konstrukci kamenných konzol pražského
Národního divadla. Jednalo se o první experimenty tohoto
druhu v Čechách a výsledky byly publikovány ve ''Zprávách''
''Spolku architektů a inženýrů v Čechách''. B. se stal členem dozorčí
komise pro stavbu Palackého mostu Praze, 1875 prosadil
návrh na stavbu klenutého mostu. 1878 byl členem komise
pro zavádění pitné vody v Praze a 1885 poroty veřejné
soutěže na návrh výstavby pražských stok. 1879 se stal vládním
radou. Patřil i k dlouholetým členům vídeňského Spolku
rakouských inženýrů a architektů a Akademického čtenářského
spolku v Praze. V osmdesátých letech ho postihla
nervová choroba, po krátkém zlepšení se ještě nakrátko vrátil
na techniku, ale 1892 odešel definitivně na odpočinek.

'''D:''' Langers Brückenkonstruktionen, in: Zeitschrift des Österreichischen
Ingenieuro- und Architektenvereines, 1859; Schifkornsche Brücke, in: tamtéž,
1865; Lehrgerüste für gewölbte Brücken, in: tamtéž, 1870; O pevnosti
českého kamene, in: Zprávy Spolku architektů a inženýrů v království Českém,
1870, s. 33n.; Grafické určení deformace konstrukcí příhradových, in:
tamtéž, 1880, s. 27.

'''L:''' Přehled přednášek na C. k. českém polytechnickém ústavu v Praze. Pro
školní rok 1876/77, 1876, s. 15; J. Petrlík, Zemřel prof. B., in: Technický
obzor, 1899, s. 94; A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze s dějinným
přehledem 2, 1910, s. 38n.; ČVUT 1, s. 329n., 2, s. 35n., s. 220n.;
180 let přednášek železničního stavitelství, in: Acta polytechnica 18 (6/2),
1988, s. 30n.; L. Votruba, Stručný historický vývoj Stavební fakulty ČVUT
1907–1995, 1996, s. 8.

'''P:''' Archiv ČVUT Praha, fond Česká vysoká škola technická (Český polytechnický
ústav), 1869–1920. Katalogy studentů 1848, 1849, Protokoly ze
zasedání profesorských sborů 1869–1890, karton 1, 2, 3.

Jiřina Masnerová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:29- Stavař]]
[[Kategorie:1831]]
[[Kategorie:Sedlec]]
[[Kategorie:1899]]
[[Kategorie:Praha]]