BULÍN Hynek 13.12.1869-18.5.1950: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 18.5.1950
 
| datum úmrtí = 18.5.1950
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 310-311
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 19:09

Hynek BULÍN
Narození 13.12.1869
Místo narození Horní Heršpice (Brno)
Úmrtí 18.5.1950
Místo úmrtí Brno
Povolání 44- Právník
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 310-311

BULÍN, Hynek, * 13. 12. 1869 Horní Heršpice (Brno), † 18. 5. 1950 Brno, právník, politik, osvětový pracovník

Manžel organizátorky ženského hnutí na Moravě Zdenky B., sestry malíře Emila Filly, otec prof. JUDr. Hynka B. (1908–1996). Pocházel z rodiny železničního zřízence. Vystudoval české klasické gymnázium v Brně a práva na české univerzitě v Praze (1900 JUDr.). Pracovat začal jako advokátní koncipient, 1903 si otevřel vlastní advokátní kancelář. Od středoškolských let byl činný v brněnském feriálním klubu a čtenářském spolku, od 1891 v Sokole a mládeži Moravské strany lidové. Organizoval ochotnické divadelní soubory, místní knihovny, jako jednatel Sokolské obce moravskoslezské zavedl novou soustavu žup a jednot, na Národopisné výstavě českoslovanské 1895 instaloval expozici moravského sokolstva. Spoluzaložil brněnskou pobočku Ústřední matice školské, Národní jednotu pro jihozápadní Moravu a Družstvo brněnské sokolovny. 1905 zastupoval české menšinové školství v Brně před Nejvyšším správním soudem ve Vídni a obhájil právo českých škol zřizovat paralelní třídy. V témže roce vedl zápas za změnu volebních řádů do sněmu. Uvnitř Moravské strany lidové (člen od 1891) stával v čele opozice, např. v druhé polovině 90. let podpořil pokrokářské uskupení Mladá Morava a napsal jeho program. 1907–11 působil jako říšský poslanec a člen vedení lidové (od 1909 lidové pokrokové) strany, člen národohospodářského a justičního výboru parlamentu, zpravodaj o změně trestního řádu (1912 se podílel na jeho uzákonění), 1911 člen rakousko-uherských delegací. Po 1909 odmítal radikalismus A. Stránského a spolupráci lidové strany pokrokové s agrárníky a sociálními demokraty na jedné a realisty a národními sociály na druhé straně. Před zemskými volbami 1913 založil Moravskou lidovou stranu, v jejímž čele se přihlásil k pozitivní politice K. Kramáře a mladočechů. Za ni byl od 1913 zemským poslancem a členem samosprávného sněmovního výboru. Od 1915 patřil k vedení moravské pobočky tajného výboru Maffie, udržoval kontakty s odbojovou skupinou mladočeské strany F. Síse a Sokolem, jako advokát obhajoval perzekvované. Na podzim 1917 vedl na Moravě kampaň za sjednocení českých politických stran, 1918–19 se stal členem výkonného výboru České státoprávní demokracie. Od léta 1918 byl členem Zemské hospodářské rady pro Moravu, v říjnu 1918 spoluzaložil Moravský národní výbor, v němž předsedal správnímu odboru přejímajícímu moc od místodržitelství a dalších úřadů v zemi, dal podnět ke vzniku Brněnského národního výboru a stanul v jeho čele. 1918–19 vedl správní komisi města Brna, 30. 10. 1918 byl kooptován za člena Národního výboru československého, 1918–19 působil jako poslanec Revolučního Národního shromáždění, 1919 zástupce ministra národní obrany. Od léta 1919 se neúčastnil politického, jen regionálního národního, kulturního a stavovského života (předseda Čtenářského spolku, Kounicových studentských kolejí, Právnické jednoty moravské, 1931–36 prezident Moravské advokátní komory), od fašizace národní demokracie se distancoval. V mládí uveřejňoval časopisecky prózu, mezi válkami vydal několik dokumentárních publikací z dějin Brna, přátelil se s P. Bezručem.

D: Jiskry a plameny. Vzpomínky na dobu zápasů a vítězství, 1930; Petr Bezruč velezrádce, 1934.

L: AČP, s. 53n.; J. Malíř, Od spolků k moderním politickým stranám, 1996, s. 151n.; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998, s. 28n.

P: Archiv města Brna.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera