BULÍN Josef Mauritius 16.9.1744-13.8.1785: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BULÍN Josef Mauritius 16.9.1744-1785 na BULÍN Josef Mauritius 16.9.1744-13.8.1785 bez založení přesměrování)
Řádka 60: Řádka 60:
 
literatur, in: Slavia 58, 1989, č. 1–2, s. 52n.; týž, Parodie a travestie jako
 
literatur, in: Slavia 58, 1989, č. 1–2, s. 52n.; týž, Parodie a travestie jako
 
reakce na barokní manýrismus, in: Kultura baroka v Čechách a na Moravě,
 
reakce na barokní manýrismus, in: Kultura baroka v Čechách a na Moravě,
1992, s. 101n. (ed. Z. Hojda); E. Petrů, Parodie oder Glorifi zierung? Volk
+
1992, s. 101n. (ed. Z. Hojda); E. Petrů, Parodie oder Glorifizierung? Volk
 
und Adel in Hannakischen Singspielen, in: „Weine, weine, du armes Volk“.
 
und Adel in Hannakischen Singspielen, in: „Weine, weine, du armes Volk“.
 
Das verführte und betrogene Volk auf der Bühne, Anif 1995, s. 796n. (ed.
 
Das verführte und betrogene Volk auf der Bühne, Anif 1995, s. 796n. (ed.

Verze z 17. 3. 2017, 15:49

Josef Mauritius BULÍN
Narození 16.9.1744
Místo narození Uherské Hradiště
Úmrtí 13.8.1785
Místo úmrtí Svatý Kopeček (Olomouc)
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

63- Spisovatel

BULÍN, Josef Mauritius, * 16. 9. 1744 Uherské Hradiště, † 13. 8. 1785 Svatý Kopeček (Olomouc), kněz, dramatik

Na rozdíl od řádových katalogů, zaznamenávajících výše zmíněné místo narození, uvádí sekundární literatura Klášterní Hradisko. Zprávy o B. rodině, dětství a základním vzdělání nejsou dosud známé. První údaje o B. osobě se váží k jeho vstupu jako devatenáctiletého do premonstrátského řádu (řádový oděv přijal 17. 5. 1763). Po roce složil v klášteře v Hradisku sliby (4. 6. 1764). Pokračoval ve studiích, aby dosáhl nejen kněžského svěcení (8. 1. 1769), ale také bakalaureátu teologie. Jako duchovní působil v Bohuňovicích (doložen 1772 a 1774) a na Svatém Kopečku, kde se posléze stal superiorem (doložen 1783/84). Tam také zemřel a v tamním kostele byl pohřben.

Z doby působení na Svatém Kopečku pocházejí texty dvou hanáckých zpěvoher Jora a Manda a Maréna a Kedrota, k nimž napsal hudbu J. Pekárek. Jednalo se o krátké světské skladby dialogického charakteru s výraznými humornými a parodickými prvky, zvýrazněnými uplatněním i užitím stylizovaného hanáckého dialektu a zejména řadou expresivních výrazů.

B. byl patrně také autorem latinského libreta pro blíže neznámou oslavnou operu či kantátu, jež vznikla na popud opata B. mateřského kláštera v Hradisku P. F. Václavíka k 50. výročí řádových slibů probošta Vincence hraběte Hodice.

D: Catalogus canonicorum regularium sacri candidissimi canonici ac exempti ordinis praemonstratensis in regia ecclesia Gradicensi professorum anno domini MDCCLXXII…, Olomucii 1772, Strahovská knihovna BT IV 81; Catalogus Canonicorum Gradicensium ab anno 1668, Strahovská knihovna DK III 4, f. 23; edice: J. H. Agapit Galaš, Muza moravská I, v patero odděleních, obsahující duchovní, mravní, polní, veskoobčanské a starovlastenecké hanácké písně…, 1813, s. 431n. (ed. T. Fryčaj), nová edice, 2000 (ed. J. Skalička); J. Vyhlídal, Přenesnadné ženění a vdávání, in: Když světová válka zuřila…, 1929, s. 5n.; Copak to ale za mozeka hraje?, 1985, s. 85n. (ed. E. Petrů).

L: E. Axman, Moravské „opery“ ve století XVIII., in: ČMZM 12, 1912, s. 1n.; B. Václavek, in: Písemnictví a lidová tradice, 1938, s. 72, 81, 91, 104, 147; B. Slavík, Hanácké písemnictví, 1940; J. Vaca, Hanácké operety a Svatý Kopeček, in: Mojmírova říše 4, 1940, s. 12n.; K. Kyas, Autor hanácké zpěvohry, in: Řád 8, 1942, s. 481; K. Palas, Hanácké „lidové zpěvohry“ z 18. století, in: K problematice krajové pololidové literatury 18. století, 1964; J. Trojan, České zpěvohry 18. století, 1981, s. 38n.; LČL 1, s. 330; E. Petrů, Poetika hanáckých zpěvoher 18. století v kontextu slovanských literatur, in: Slavia 58, 1989, č. 1–2, s. 52n.; týž, Parodie a travestie jako reakce na barokní manýrismus, in: Kultura baroka v Čechách a na Moravě, 1992, s. 101n. (ed. Z. Hojda); E. Petrů, Parodie oder Glorifizierung? Volk und Adel in Hannakischen Singspielen, in: „Weine, weine, du armes Volk“. Das verführte und betrogene Volk auf der Bühne, Anif 1995, s. 796n. (ed. P. Csobádi); E. Petrů, Hanácké zpěvohry, in: Divadelní revue 11, 2000, č. 3, s. 86n.; J. Sehnal – J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, 2001, s. 120; B. Smejkal, Pohledy do historie Svatého Kopečka, 2001, s. 22; J. Fiala, Dobové české slovesné reflexe slezských válek, 2001; J. Linka, Musae inter arma, in: Česká literatura 51, 2003, s. 601n.; Jakubcová, s. 87n.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.

Kateřina Valentová