BULÍN Josef Mauritius 16.9.1744-13.8.1785: Porovnání verzí
(BULÍN_Josef_Mauritius_16.9.1744-1785) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.9.1744 | | datum narození = 16.9.1744 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Uherské Hradiště |
− | | datum úmrtí = 1785 | + | | datum úmrtí = 13.8.1785 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Svatý Kopeček (Olomouc) |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BULÍN, Josef Mauritius,''' ''* 16. 9. 1744 Uherské Hradiště, † 13. 8. 1785 Svatý Kopeček (Olomouc), kněz, dramatik'' | ||
+ | |||
+ | Na rozdíl od řádových katalogů, zaznamenávajících výše | ||
+ | zmíněné místo narození, uvádí sekundární literatura Klášterní | ||
+ | Hradisko. Zprávy o B. rodině, dětství a základním vzdělání | ||
+ | nejsou dosud známé. První údaje o B. osobě se váží k jeho | ||
+ | vstupu jako devatenáctiletého do premonstrátského řádu (řádový | ||
+ | oděv přijal 17. 5. 1763). Po roce složil v klášteře v Hradisku | ||
+ | sliby (4. 6. 1764). Pokračoval ve studiích, aby dosáhl | ||
+ | nejen kněžského svěcení (8. 1. 1769), ale také bakalaureátu | ||
+ | teologie. Jako duchovní působil v Bohuňovicích (doložen | ||
+ | 1772 a 1774) a na Svatém Kopečku, kde se posléze stal superiorem | ||
+ | (doložen 1783/84). Tam také zemřel a v tamním | ||
+ | kostele byl pohřben. | ||
+ | |||
+ | Z doby působení na Svatém Kopečku pocházejí texty dvou | ||
+ | hanáckých zpěvoher ''Jora a Manda a Maréna a Kedrota'', k nimž | ||
+ | napsal hudbu J. Pekárek. Jednalo se o krátké světské skladby | ||
+ | dialogického charakteru s výraznými humornými a parodickými | ||
+ | prvky, zvýrazněnými uplatněním i užitím stylizovaného | ||
+ | hanáckého dialektu a zejména řadou expresivních výrazů. | ||
+ | |||
+ | B. byl patrně také autorem latinského libreta pro blíže neznámou | ||
+ | oslavnou operu či kantátu, jež vznikla na popud opata | ||
+ | B. mateřského kláštera v Hradisku P. F. Václavíka k 50. výročí | ||
+ | řádových slibů probošta Vincence hraběte Hodice. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Catalogus canonicorum regularium sacri candidissimi canonici ac exempti | ||
+ | ordinis praemonstratensis in regia ecclesia Gradicensi professorum anno | ||
+ | domini MDCCLXXII…, Olomucii 1772, Strahovská knihovna BT IV 81; | ||
+ | Catalogus Canonicorum Gradicensium ab anno 1668, Strahovská knihovna | ||
+ | DK III 4, f. 23; edice: J. H. Agapit Galaš, Muza moravská I, v patero | ||
+ | odděleních, obsahující duchovní, mravní, polní, veskoobčanské a starovlastenecké | ||
+ | hanácké písně…, 1813, s. 431n. (ed. T. Fryčaj), nová edice, 2000 | ||
+ | (ed. J. Skalička); J. Vyhlídal, Přenesnadné ženění a vdávání, in: Když světová | ||
+ | válka zuřila…, 1929, s. 5n.; Copak to ale za mozeka hraje?, 1985, s. 85n. | ||
+ | (ed. E. Petrů). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' E. Axman, Moravské „opery“ ve století XVIII., in: ČMZM 12, 1912, | ||
+ | s. 1n.; B. Václavek, in: Písemnictví a lidová tradice, 1938, s. 72, 81, 91, | ||
+ | 104, 147; B. Slavík, Hanácké písemnictví, 1940; J. Vaca, Hanácké operety | ||
+ | a Svatý Kopeček, in: Mojmírova říše 4, 1940, s. 12n.; K. Kyas, Autor hanácké | ||
+ | zpěvohry, in: Řád 8, 1942, s. 481; K. Palas, Hanácké „lidové zpěvohry“ | ||
+ | z 18. století, in: K problematice krajové pololidové literatury 18. století, | ||
+ | 1964; J. Trojan, České zpěvohry 18. století, 1981, s. 38n.; LČL 1, s. 330; | ||
+ | E. Petrů, Poetika hanáckých zpěvoher 18. století v kontextu slovanských | ||
+ | literatur, in: Slavia 58, 1989, č. 1–2, s. 52n.; týž, Parodie a travestie jako | ||
+ | reakce na barokní manýrismus, in: Kultura baroka v Čechách a na Moravě, | ||
+ | 1992, s. 101n. (ed. Z. Hojda); E. Petrů, Parodie oder Glorifi zierung? Volk | ||
+ | und Adel in Hannakischen Singspielen, in: „Weine, weine, du armes Volk“. | ||
+ | Das verführte und betrogene Volk auf der Bühne, Anif 1995, s. 796n. (ed. | ||
+ | P. Csobádi); E. Petrů, Hanácké zpěvohry, in: Divadelní revue 11, 2000, č. 3, | ||
+ | s. 86n.; J. Sehnal – J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, 2001, s. 120; | ||
+ | B. Smejkal, Pohledy do historie Svatého Kopečka, 2001, s. 22; J. Fiala, Dobové | ||
+ | české slovesné reflexe slezských válek, 2001; J. Linka, Musae inter arma, | ||
+ | in: Česká literatura 51, 2003, s. 601n.; Jakubcová, s. 87n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha. | ||
+ | |||
+ | Kateřina Valentová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1744]] | [[Kategorie:1744]] | ||
+ | [[Kategorie:Uherské Hradiště]] | ||
[[Kategorie:1785]] | [[Kategorie:1785]] | ||
+ | [[Kategorie:Olomouc]] |
Verze z 4. 2. 2017, 20:03
Josef Mauritius BULÍN | |
Narození | 16.9.1744 |
---|---|
Místo narození | Uherské Hradiště |
Úmrtí | 13.8.1785 |
Místo úmrtí | Svatý Kopeček (Olomouc) |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43264 |
BULÍN, Josef Mauritius, * 16. 9. 1744 Uherské Hradiště, † 13. 8. 1785 Svatý Kopeček (Olomouc), kněz, dramatik
Na rozdíl od řádových katalogů, zaznamenávajících výše zmíněné místo narození, uvádí sekundární literatura Klášterní Hradisko. Zprávy o B. rodině, dětství a základním vzdělání nejsou dosud známé. První údaje o B. osobě se váží k jeho vstupu jako devatenáctiletého do premonstrátského řádu (řádový oděv přijal 17. 5. 1763). Po roce složil v klášteře v Hradisku sliby (4. 6. 1764). Pokračoval ve studiích, aby dosáhl nejen kněžského svěcení (8. 1. 1769), ale také bakalaureátu teologie. Jako duchovní působil v Bohuňovicích (doložen 1772 a 1774) a na Svatém Kopečku, kde se posléze stal superiorem (doložen 1783/84). Tam také zemřel a v tamním kostele byl pohřben.
Z doby působení na Svatém Kopečku pocházejí texty dvou hanáckých zpěvoher Jora a Manda a Maréna a Kedrota, k nimž napsal hudbu J. Pekárek. Jednalo se o krátké světské skladby dialogického charakteru s výraznými humornými a parodickými prvky, zvýrazněnými uplatněním i užitím stylizovaného hanáckého dialektu a zejména řadou expresivních výrazů.
B. byl patrně také autorem latinského libreta pro blíže neznámou oslavnou operu či kantátu, jež vznikla na popud opata B. mateřského kláštera v Hradisku P. F. Václavíka k 50. výročí řádových slibů probošta Vincence hraběte Hodice.
D: Catalogus canonicorum regularium sacri candidissimi canonici ac exempti ordinis praemonstratensis in regia ecclesia Gradicensi professorum anno domini MDCCLXXII…, Olomucii 1772, Strahovská knihovna BT IV 81; Catalogus Canonicorum Gradicensium ab anno 1668, Strahovská knihovna DK III 4, f. 23; edice: J. H. Agapit Galaš, Muza moravská I, v patero odděleních, obsahující duchovní, mravní, polní, veskoobčanské a starovlastenecké hanácké písně…, 1813, s. 431n. (ed. T. Fryčaj), nová edice, 2000 (ed. J. Skalička); J. Vyhlídal, Přenesnadné ženění a vdávání, in: Když světová válka zuřila…, 1929, s. 5n.; Copak to ale za mozeka hraje?, 1985, s. 85n. (ed. E. Petrů).
L: E. Axman, Moravské „opery“ ve století XVIII., in: ČMZM 12, 1912, s. 1n.; B. Václavek, in: Písemnictví a lidová tradice, 1938, s. 72, 81, 91, 104, 147; B. Slavík, Hanácké písemnictví, 1940; J. Vaca, Hanácké operety a Svatý Kopeček, in: Mojmírova říše 4, 1940, s. 12n.; K. Kyas, Autor hanácké zpěvohry, in: Řád 8, 1942, s. 481; K. Palas, Hanácké „lidové zpěvohry“ z 18. století, in: K problematice krajové pololidové literatury 18. století, 1964; J. Trojan, České zpěvohry 18. století, 1981, s. 38n.; LČL 1, s. 330; E. Petrů, Poetika hanáckých zpěvoher 18. století v kontextu slovanských literatur, in: Slavia 58, 1989, č. 1–2, s. 52n.; týž, Parodie a travestie jako reakce na barokní manýrismus, in: Kultura baroka v Čechách a na Moravě, 1992, s. 101n. (ed. Z. Hojda); E. Petrů, Parodie oder Glorifi zierung? Volk und Adel in Hannakischen Singspielen, in: „Weine, weine, du armes Volk“. Das verführte und betrogene Volk auf der Bühne, Anif 1995, s. 796n. (ed. P. Csobádi); E. Petrů, Hanácké zpěvohry, in: Divadelní revue 11, 2000, č. 3, s. 86n.; J. Sehnal – J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, 2001, s. 120; B. Smejkal, Pohledy do historie Svatého Kopečka, 2001, s. 22; J. Fiala, Dobové české slovesné reflexe slezských válek, 2001; J. Linka, Musae inter arma, in: Česká literatura 51, 2003, s. 601n.; Jakubcová, s. 87n.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.
Kateřina Valentová