BULDRA František 1.4.1851-21.12.1926: Porovnání verzí

Z Personal
(BULDRA_František_(st.)_1.4.1851-21.12.1926)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = František (st.) BULDRA
+
| jméno = František BULDRA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1.4.1851
 
| datum narození = 1.4.1851
| místo narození = Kaňk (Kutná Hora)
+
| místo narození = Kaňk u Kutné Hory
 
| datum úmrtí = 21.12.1926
 
| datum úmrtí = 21.12.1926
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František (st.) BULDRA
+
}}
 +
 
 +
'''BULDRA, František,''' ''* 1. 4. 1851 Kaňk u Kutné Hory, † 21. 12. 1926 Praha, architekt, stavitel''
 +
 
 +
Studoval 1869–75 stavitelství na pražské technice. 1877
 +
se podle magistrátního výnosu stal stavitelem v Praze. Jeho
 +
prvními realizacemi byly rekonstrukce a adaptace historických
 +
budov. Vlastní tvorba B. se vyvíjela od historismu
 +
k secesi. 1880 navrhl dva stejné samostatné domy s novorenesanční
 +
fasádou čp. 577 a 1592 v Mezibranské ulici na Novém
 +
Městě a postavil novorenesanční budovu čp. 1600/II
 +
(dnes hotel Esplanade) ve Washingtonově ulici, přestavěný
 +
ve 20. letech 20. století Fritzem Lehmannem. 1882–83 stavěl
 +
novorenesanční nájemní dům čp. 667/II v Navrátilově
 +
ulici. 1884–86 navrhl a postavil novorenesanční obchodní
 +
a nájemní dům čp. 771/II uzavírající blok budov mezi Jungmannovým
 +
náměstím a ulicí 28. října směrem do Václavského
 +
náměstí. 1886–87 navrhl městské divadlo v Táboře a vykonával
 +
tam stavební dozor. Projektoval i další mimopražský
 +
objekt, evangelický kostel v Kutné Hoře (1887), stavba byla
 +
svěřena místnímu staviteli. 1889–92 vystavěl mezi Jungmannovým
 +
náměstím a ulicí 28. října druhý novorenesanční
 +
obchodní a nájemní dům čp. 769/II. Současně (1890–91)
 +
navrhl a na Žižkově v dnešní Seifertově ulici realizoval soubor
 +
nájemních domů čp. 681, 682, 683 se zajímavým dispozičním
 +
řešením, a v Holešovicích (Praha) postavil restaurační
 +
pavilon pro Zemskou jubilejní výstavu. 1894 projektoval
 +
v historizujícím slohu obchodní dům čp. 841/II (Diamant)
 +
na Václavském náměstí, jehož průčelí bylo pozměněno
 +
ve 20. letech 20. století. 1897 navrhl novorenesanční nájemní
 +
dvojdům čp. 1959/II a 1960/II v Myslíkově ulici, 1898
 +
dům 714/I na nároží Dlouhé a Rybné ulice na Starém Městě.
 +
V 80. a 90. letech B. navrhl a realizoval několik dalších
 +
nájemních domů v ulicích Na Poříčí a Washingtonově. 1900
 +
postavil na novoměstské parcele čp. 388 novorenesanční nájemní
 +
a obchodní dům pro Annu Russheimovou. Ten byl
 +
později několikrát přestavěn, posléze zbořen. 1901 B. projektoval
 +
secesní nájemní dům čp. 682/II ve Vodičkově ulici
 +
a úpravy domu U Pinkasů na Jungmannově náměstí čp.
 +
755/II. Realizoval ještě sousední čp. 756/II. O rok později
 +
začal stavět (1902–04) nájemní a obchodní dům čp. 115
 +
v secesním stylu na nároží Národní třídy a Spálené ulice
 +
podle návrhu R. Klenky z Vlastimilu, s nímž pravděpodobně
 +
spolupracoval i na stavbě čp. 116 (palác Louvre). Podle
 +
Klenkových projektů B. vystavěl (1901) i soubor novobarokních
 +
činžovních domů v Dykově ulici na Královských
 +
Vinohradech. 1904–06 provedl návrh a vystavěl na Národní
 +
třídě obchodní a obytný dům čp. 417 v historizujícím slohu
 +
se secesními prvky, 1905–06 nájemní dům čp. 284 s novobarokně
 +
secesním průčelím ve Spálené ulici a 1907–09 svůj
 +
vlastní hotel Palace. Autorem architektonického návrhu tohoto
 +
hotelu ve stylu pozdního historismu se secesními prvky
 +
byl pravděpodobně Jiří Justich. Nájemní dům s obchody
 +
čp. 700/II ve Vodičkově ulici realizoval B. 1910–13. 1883
 +
se stal členem Svazu architektů a inženýrů. Byl otcem architekta
 +
a stavitele Františka B. ml. (1882–1942).
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/2, s. 786; Toman 1, s. 116; I. Ebelová (ed.), Zápisná kniha pražských
 +
stavitelů 1996, s. 43; E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 4, 1982,
 +
s. 19; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, 1996,
 +
s. 278, 294, 455; R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy, Nové Město,
 +
Vyšehrad, Vinohrady, 1998, s. 284, 384, 397, 404, 410, 433, 437n., 470,
 +
501, 659, 662, 690; Architekti, s. 90n.; J. E. Svoboda – Z. Lukeš – E. Havlová,
 +
Praha 1891–1918, 1997, s. 12, 46, 54, 95, 102n., 105, 128, 135.
 +
 
 +
Jana Kleinová
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s. 90n
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
 
[[Kategorie:1851]]
 
[[Kategorie:1851]]
 
[[Kategorie:Kaňk]]
 
[[Kategorie:Kaňk]]
 
[[Kategorie:1926]]
 
[[Kategorie:1926]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 4. 2. 2017, 20:38

František BULDRA
Narození 1.4.1851
Místo narození Kaňk u Kutné Hory
Úmrtí 21.12.1926
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt

BULDRA, František, * 1. 4. 1851 Kaňk u Kutné Hory, † 21. 12. 1926 Praha, architekt, stavitel

Studoval 1869–75 stavitelství na pražské technice. 1877 se podle magistrátního výnosu stal stavitelem v Praze. Jeho prvními realizacemi byly rekonstrukce a adaptace historických budov. Vlastní tvorba B. se vyvíjela od historismu k secesi. 1880 navrhl dva stejné samostatné domy s novorenesanční fasádou čp. 577 a 1592 v Mezibranské ulici na Novém Městě a postavil novorenesanční budovu čp. 1600/II (dnes hotel Esplanade) ve Washingtonově ulici, přestavěný ve 20. letech 20. století Fritzem Lehmannem. 1882–83 stavěl novorenesanční nájemní dům čp. 667/II v Navrátilově ulici. 1884–86 navrhl a postavil novorenesanční obchodní a nájemní dům čp. 771/II uzavírající blok budov mezi Jungmannovým náměstím a ulicí 28. října směrem do Václavského náměstí. 1886–87 navrhl městské divadlo v Táboře a vykonával tam stavební dozor. Projektoval i další mimopražský objekt, evangelický kostel v Kutné Hoře (1887), stavba byla svěřena místnímu staviteli. 1889–92 vystavěl mezi Jungmannovým náměstím a ulicí 28. října druhý novorenesanční obchodní a nájemní dům čp. 769/II. Současně (1890–91) navrhl a na Žižkově v dnešní Seifertově ulici realizoval soubor nájemních domů čp. 681, 682, 683 se zajímavým dispozičním řešením, a v Holešovicích (Praha) postavil restaurační pavilon pro Zemskou jubilejní výstavu. 1894 projektoval v historizujícím slohu obchodní dům čp. 841/II (Diamant) na Václavském náměstí, jehož průčelí bylo pozměněno ve 20. letech 20. století. 1897 navrhl novorenesanční nájemní dvojdům čp. 1959/II a 1960/II v Myslíkově ulici, 1898 dům 714/I na nároží Dlouhé a Rybné ulice na Starém Městě. V 80. a 90. letech B. navrhl a realizoval několik dalších nájemních domů v ulicích Na Poříčí a Washingtonově. 1900 postavil na novoměstské parcele čp. 388 novorenesanční nájemní a obchodní dům pro Annu Russheimovou. Ten byl později několikrát přestavěn, posléze zbořen. 1901 B. projektoval secesní nájemní dům čp. 682/II ve Vodičkově ulici a úpravy domu U Pinkasů na Jungmannově náměstí čp. 755/II. Realizoval ještě sousední čp. 756/II. O rok později začal stavět (1902–04) nájemní a obchodní dům čp. 115 v secesním stylu na nároží Národní třídy a Spálené ulice podle návrhu R. Klenky z Vlastimilu, s nímž pravděpodobně spolupracoval i na stavbě čp. 116 (palác Louvre). Podle Klenkových projektů B. vystavěl (1901) i soubor novobarokních činžovních domů v Dykově ulici na Královských Vinohradech. 1904–06 provedl návrh a vystavěl na Národní třídě obchodní a obytný dům čp. 417 v historizujícím slohu se secesními prvky, 1905–06 nájemní dům čp. 284 s novobarokně secesním průčelím ve Spálené ulici a 1907–09 svůj vlastní hotel Palace. Autorem architektonického návrhu tohoto hotelu ve stylu pozdního historismu se secesními prvky byl pravděpodobně Jiří Justich. Nájemní dům s obchody čp. 700/II ve Vodičkově ulici realizoval B. 1910–13. 1883 se stal členem Svazu architektů a inženýrů. Byl otcem architekta a stavitele Františka B. ml. (1882–1942).

L: OSND 1/2, s. 786; Toman 1, s. 116; I. Ebelová (ed.), Zápisná kniha pražských stavitelů 1996, s. 43; E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 4, 1982, s. 19; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, 1996, s. 278, 294, 455; R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, 1998, s. 284, 384, 397, 404, 410, 433, 437n., 470, 501, 659, 662, 690; Architekti, s. 90n.; J. E. Svoboda – Z. Lukeš – E. Havlová, Praha 1891–1918, 1997, s. 12, 46, 54, 95, 102n., 105, 128, 135.

Jana Kleinová