BUQUOY de Longueval Ferdinand ?1634-19.1.1685
Ferdinand BUQUOY de Longueval | |
Narození | ?1634 |
---|---|
Úmrtí | 19.1.1685 |
Místo úmrtí | ?Nové Hrady |
Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 40- Hospodářství - ostatní |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 320 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135988 |
BUQUOY de Longueval, Ferdinand, * 1634?, † 19. 1. 1685 Nové Hrady?, voják, diplomat
Pocházel ze starobylého a významného hraběcího rodu, který přišel do Čech z pomezí severní Francie a Flander (dnešní Belgie) na počátku sedmnáctého století. Narodil se v rodině Karla Alberta (Charles Albert) B. (1607–1673) a Marie Guillemette hraběnky de Croy. 1663 byl B. jmenován velitelem oddílu valonských pěšáků. Dříve v čele tohoto útvaru sloužil jeho otec. 1. 8. 1664 se zúčastnil v řadách císařské armády pod velením generálů Raimonda Montecuccoliho a Jana Šporka vítězné bitvy proti osmanským Turkům u Szentgotthárdu v Uhrách. Byl v tomto střetnutí těžce raněn a jako poděkování za uzdravení založil 1677–78 v Nových Hradech klášter servitů.
Svému bratrovi Karlu Philippovi (1636–1690) prodal 1670 statky po otci ve francouzském Artois. V téže době dosáhl jmenování mimořádným vyslancem císaře u savojského vévodského dvora v Turíně. V závěru života se zdržoval hlavně na Nových Hradech a ve Vídni. Vedle řady panství v českých zemích, ve Francii a ve Španělském Nizozemí mu patřily v Dolních Rakousích statky Essling (dnes Vídeň), Neuwaldegg a Vösendorf. 1678 se stal příslušníkem dolnorakouského panského stavu.
Z manželství B. s Marií Margarethou Magdalenou, hraběnkou Abensperg a Traun (1649–1706), které bylo uzavřeno 6. 3. 1677, se narodili dva synové a dcera, všichni ale zemřeli v útlém věku. Byl pohřben v Nových Hradech. Rod nevymřel díky potomkům B. bratrů Karla Philippa a Alberta Karla (1638–1714). Po jeho smrti se vdova podruhé provdala. 1691 se jejím manželem stal Heinrich hrabě Strattmann. Správu rodového dominia převzal Ferdinandův bratr Karl Philipp.
L: P. Koblasa, Buquoyové. Stručné dějiny rodu, 2002, s. 22 n.; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 36; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 3 (Budějovicko), 1932, s. 219n.; http://www.genealogy.euweb.cz/traun/ traun1. html.
P: SOA Třeboň, Rodinný archiv Buquoy, 1843, sign. 200.5 a 200.6.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Roman Vondra