BUQUOY de Longueval Franz Leopold 29.11.1703-10.10.1767: Porovnání verzí

Z Personal
(BUQUOY_Franz_Leopold_29.11.1703-10.10.1767)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Franz Leopold BUQUOY
+
| jméno = Franz Leopold BUQUOY de Longueval
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.11.1703
 
| datum narození = 29.11.1703
| místo narození = Vídeň
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 10.10.1767
 
| datum úmrtí = 10.10.1767
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Franz Leopold BUQUOY
+
}}
 +
 
 +
'''BUQUOY de Longueval, Franz Leopold,''' ''* 29. 11. 1703 Vídeň (Rakousko), † 10. 10. 1767 Praha, politik, státník''
 +
 
 +
Studoval 1715–26 spolu s bratrem Karlem B. (1705–1759)
 +
u pražských jezuitů. Od prosince 1726 do června 1731 podnikli
 +
společně kavalírskou cestu po Evropě. 1735 se oženil
 +
s Gabrielou z Roggendorfu (1717–1790), přestože jeho otec
 +
Karl Kajetan B. (1676–1750) žádal tehdy císaře Karla VI., aby sňatek (údajně z pouhé nerozvážné lásky) nepovolil, neboť
 +
nebyl pro dědice rodu výhodný majetkově ani mocensky.
 +
Již 1733 se B. stal přísedícím moravského zemského tribunálu,
 +
1740 převzal správu rodového fideikomisu a stal se ústřední
 +
osobností rodu. Od 1740 zasedal v českém královském guberniu.
 +
V říjnu 1741 postoupil mezi nejvyšší zemské úředníky.
 +
Složil hold bavorskému kurfiřtovi Karlu Albrechtovi jako
 +
českému vzdorokráli. V lednu 1742 se stal členem dvorní
 +
deputace v Praze. Jeho příbuzní se tomuto vladaři nepoddali,
 +
čímž zachránili renomé rodu jako tradiční opory habsburského
 +
domu. Po obnovení vlády královny Marie Terezie se B.
 +
pokorně omluvil a zrada mu byla prominuta.
 +
 
 +
Roku 1745 se B. stal tajným radou. 1747–57 zastával úřad
 +
nejvyššího maršálka Království českého, 1749–57 byl současně
 +
nejvyšším komorníkem. 13. 8. 1757 jej panovnice
 +
jmenovala nejvyšším zemským hofmistrem a funkci zastával
 +
až do své smrti. Vzhledem k držení úřadu se stal také členem
 +
sboru jedenácti zemských místodržících v Království českém.
 +
Jako administrátor dohlížel na chod řady zadlužených panství,
 +
patřících zejména Kinským, Fürstenberkům, Šlikům,
 +
Kolowratům a Walderodům. 1749–65 vykonával dohled
 +
nad úřadem desek zemských. Držel hodnost dědičného lovčího
 +
kraje Artois. 1763 mu byl udělen řád Zlatého rouna.
 +
Ve svém novém pražském sídle, malostranském paláci (dnes
 +
velvyslanectví Francouzské republiky), založil oranžerii a fíkovnu
 +
a intenzivně se věnoval pěstování exotických rostlin.
 +
Z manželství s Gabrielou Johannou se narodilo devět dětí.
 +
Dědicem rodového jmění se stal Johann Nepomuk B. (1741
 +
až 1803).
 +
 
 +
'''L:''' P. Koblasa, Buquoyové. Stručné dějiny rodu, 2002, s. 26n.; P. Maťa, Svět
 +
české aristokracie (1500–1700), 2004, rejstřík; F. Čapka, Dějiny zemí Koruny
 +
české v datech, 1998, s. 381; OSN 4, s. 943; P. Mašek, Modrá krev,
 +
1999, s. 36; M. Buquoyová, Hrabě Jan Buquoy. Sociální reformátor doby
 +
osvícenství, Feldkirchen – Westerham 2004, s. 8, 12, 14, 16 (kde další literatura);
 +
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 3 (Budějovicko),
 +
1932, s. 220.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Třeboň, Rodinný archiv Buquoy, 1843, sign. 200.5 a 200.6.
 +
 
 +
Roman Vondra
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
 
[[Kategorie:1703]]
 
[[Kategorie:1703]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1767]]
 
[[Kategorie:1767]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 9. 2. 2017, 19:01

Franz Leopold BUQUOY de Longueval
Narození 29.11.1703
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 10.10.1767
Místo úmrtí Praha
Povolání

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135986

BUQUOY de Longueval, Franz Leopold, * 29. 11. 1703 Vídeň (Rakousko), † 10. 10. 1767 Praha, politik, státník

Studoval 1715–26 spolu s bratrem Karlem B. (1705–1759) u pražských jezuitů. Od prosince 1726 do června 1731 podnikli společně kavalírskou cestu po Evropě. 1735 se oženil s Gabrielou z Roggendorfu (1717–1790), přestože jeho otec Karl Kajetan B. (1676–1750) žádal tehdy císaře Karla VI., aby sňatek (údajně z pouhé nerozvážné lásky) nepovolil, neboť nebyl pro dědice rodu výhodný majetkově ani mocensky. Již 1733 se B. stal přísedícím moravského zemského tribunálu, 1740 převzal správu rodového fideikomisu a stal se ústřední osobností rodu. Od 1740 zasedal v českém královském guberniu. V říjnu 1741 postoupil mezi nejvyšší zemské úředníky. Složil hold bavorskému kurfiřtovi Karlu Albrechtovi jako českému vzdorokráli. V lednu 1742 se stal členem dvorní deputace v Praze. Jeho příbuzní se tomuto vladaři nepoddali, čímž zachránili renomé rodu jako tradiční opory habsburského domu. Po obnovení vlády královny Marie Terezie se B. pokorně omluvil a zrada mu byla prominuta.

Roku 1745 se B. stal tajným radou. 1747–57 zastával úřad nejvyššího maršálka Království českého, 1749–57 byl současně nejvyšším komorníkem. 13. 8. 1757 jej panovnice jmenovala nejvyšším zemským hofmistrem a funkci zastával až do své smrti. Vzhledem k držení úřadu se stal také členem sboru jedenácti zemských místodržících v Království českém. Jako administrátor dohlížel na chod řady zadlužených panství, patřících zejména Kinským, Fürstenberkům, Šlikům, Kolowratům a Walderodům. 1749–65 vykonával dohled nad úřadem desek zemských. Držel hodnost dědičného lovčího kraje Artois. 1763 mu byl udělen řád Zlatého rouna. Ve svém novém pražském sídle, malostranském paláci (dnes velvyslanectví Francouzské republiky), založil oranžerii a fíkovnu a intenzivně se věnoval pěstování exotických rostlin. Z manželství s Gabrielou Johannou se narodilo devět dětí. Dědicem rodového jmění se stal Johann Nepomuk B. (1741 až 1803).

L: P. Koblasa, Buquoyové. Stručné dějiny rodu, 2002, s. 26n.; P. Maťa, Svět české aristokracie (1500–1700), 2004, rejstřík; F. Čapka, Dějiny zemí Koruny české v datech, 1998, s. 381; OSN 4, s. 943; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 36; M. Buquoyová, Hrabě Jan Buquoy. Sociální reformátor doby osvícenství, Feldkirchen – Westerham 2004, s. 8, 12, 14, 16 (kde další literatura); A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 3 (Budějovicko), 1932, s. 220.

P: SOA Třeboň, Rodinný archiv Buquoy, 1843, sign. 200.5 a 200.6.

Roman Vondra