Biografický slovník
BUQUOY de Longueval Karl Bonaventura Georg Friedrich 24.9.1854-9.8.1911
| Karl Bonaventura Georg Friedrich BUQUOY de Longueval | |
 | |
| Narození | 24.9.1854 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 9.8.1911 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 324-325 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43310 |
BUQUOY de Longueval, Karl Bonaventura Georg Friedrich, * 24. 9. 1854 Vídeň (Rakousko), † 9. 8. 1911 Vídeň (Rakousko), politik
Gymnázium navštěvoval ve Vídni a v Praze, poté studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. 1878/79 převzal B. po otci, Georgu Johannovi (1814–1882) správu rodových držav. Během vojenské služby v rakousko-uherské armádě dosáhl hodnosti nadporučíka.
Roku 1885 se stal komořím a prezidentem Krasoumné jednoty v Čechách. Byl rovněž členem Obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích a členem zemské zemědělské rady. 1882–1909 působil jako prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách. Politicky se přidal na stranu českého konzervativního velkostatku, 1885–1911 zastával mandát poslance českého zemského sněmu za svěřenský velkostatek, 1887–89 byl náhradníkem v zemském výboru. 1880 jej císař jmenoval dědičným členem panské sněmovny říšské rady, od 1892 tam působil ve funkci předsedy klubu konzervativních velkostatkářů. 1895 získal hodnost skutečného tajného rady. 1898 se stal komturem Královského uherského řádu sv. Štěpána, 1907 byl pasován na rytíře řádu Železné koruny 1. třídy, 1911 získal řád Zlatého rouna. Jeho společenské aktivity zahrnovaly i výkon funkcí prezidenta Spolku Červeného kříže v Čechách, prvního viceprezidenta České lesnické jednoty, člena výboru Zemské kulturní rady Království českého. Poslední dva roky života byl vážně nemocen a strávil je převážně v sanatoriích. Byl pohřben do rodinné hrobky, postavené 1901–03 dle projektu architekta Josefa Schulze na hřbitově v Nových Hradech.
Jeho manželkou se 1. 5. 1878 stala Filipina Černínová z Chudenic (1859–1937). Dcera Sophie Therese (1879–1945) se 28. 7. 1897 provdala za Klemense z Westphalen-Fürstenberka.
B. byl znám jako osobnost s velkým sociálním cítěním. Založil penzijní institut pro zaměstnance, kteří pracovali na rodovém dominiu, a Spolek na podporu sirotků a vdov v Nových Hradech a Rožmberku.
L: Lišková, s. 38; ISN 3, s. 214; KSN 2, s. 204; P. Koblasa, Buquoyové. Stručné dějiny rodu, 2002, s. 36n.; A. Srb, Politické dějiny národa českého od r. 1861, 1, 1899, rejstřík; J. Schránil – B. Husák, Der Landtag des Königreiches Böhmen 1861–1911, 1911, rejstřík; R. Teichl, Excellenz Karl Graf von B., 1911.
Roman Vondra
