Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BURDA Josef 20.12.1893-27.6.1946

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef BURDA
| obrázek = Burda Josef portret1.jpg
| datum narození = 20.12.1893
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 27.6.1946
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče

| jiná jména = 
}}

'''BURDA, Josef,''' ''* 20. 12. 1893 Praha, † 27. 6. 1946 Praha, politik''

Absolvent obchodní školy. Pracoval jako boxerský manažer
v Berlíně, po návratu do Československa jako ředitel půjčovny
filmů Lepka-film. Po polovině 30. let si založil sázkovou
kancelář Sposak, ale 1937 musel před policejním stíháním
(nelegální činnost boxerského manažera na Slovensku, za niž
byl potrestán pokutou 5 000 Kč) opustit ČSR a uprchl do zahraničí.
V létě 1938 se vrátil, přiklonil se k fašismu a od jara
1939 byl hospodářským vedoucím (a šedou eminencí) hnutí
Vlajka. Od téhož roku byl také ředitelem tisku jejího listu
''Vlajka''. B. vynikal především schopností opatřit peníze, povětšinou
nelegální činností (vydíráním židů i různých institucí,
mj. Živnobanky či ''Českého slova'') – Vlajka samotná totiž
byla dlouhodobě zadlužena (celkové pohledávky zejména
u tiskáren vůči ní činily přes 5 milionů korun), jen německé
subvence k její činnosti nestačily. B. dlužil i vedoucí Vlajky
Jan Rys-Rozsévač, který se jej proto přes německá doporučení
odmítal zbavit. Proti B. vystupoval zvláště velitel pražské
SD Horst Böhme.

Od 1941 pozice Vlajky v českých zemích slábla, i vinou
četných rozkolů v jejích řadách. B. se ještě 1942 snažil intervenovat
v její prospěch v Berlíně, prý i prostřednictvím
boxera Maxe Schmelinga, ale zcela bez úspěchu. Na příkaz
K. H. Franka z prosince 1942 byl B. spolu s Rysem zatčen
(20. 1. 1943) a vězněn do konce války v koncentračním táboře
Dachau. Odtud se dostal až po příchodu amerických
vojsk v dubnu 1945, krátce pobýval v Itálii (Capri), ale nakonec
se vrátil do vlasti. Zde byl v procesu s vlajkaři na jaře
1946 odsouzen k trestu smrti a spolu s J. Rysem-Rozsévačem
a J. Čermákem popraven oběšením v pankrácké věznici.

Za války bydlel v Praze 1, Petrské náměstí 1 (ve stejném domě
jako Rys-Rozsévač). B. manželství s Hedvikou zůstalo bezdětné.

'''L:''' T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999,
rejstřík; M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305 a passim.

Jiří Martínek, Josef Tomeš
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1946]]
[[Kategorie:Praha]]