BURDA Josef 20.12.1893-27.6.1946: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef BURDA
 
| jméno = Josef BURDA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Burda Josef portret1.jpg
 
| datum narození = 20.12.1893
 
| datum narození = 20.12.1893
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 27.6.1946
 
| datum úmrtí = 27.6.1946
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 326-327
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 10. 10. 2019, 12:57

Josef BURDA
Narození 20.12.1893
Místo narození Praha
Úmrtí 27.6.1946
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 326-327
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133549

BURDA, Josef, * 20. 12. 1893 Praha, † 27. 6. 1946 Praha, politik

Absolvent obchodní školy. Pracoval jako boxerský manažer v Berlíně, po návratu do Československa jako ředitel půjčovny filmů Lepka-film. Po polovině 30. let si založil sázkovou kancelář Sposak, ale 1937 musel před policejním stíháním (nelegální činnost boxerského manažera na Slovensku, za niž byl potrestán pokutou 5 000 Kč) opustit ČSR a uprchl do zahraničí. V létě 1938 se vrátil, přiklonil se k fašismu a od jara 1939 byl hospodářským vedoucím (a šedou eminencí) hnutí Vlajka. Od téhož roku byl také ředitelem tisku jejího listu Vlajka. B. vynikal především schopností opatřit peníze, povětšinou nelegální činností (vydíráním židů i různých institucí, mj. Živnobanky či Českého slova) – Vlajka samotná totiž byla dlouhodobě zadlužena (celkové pohledávky zejména u tiskáren vůči ní činily přes 5 milionů korun), jen německé subvence k její činnosti nestačily. B. dlužil i vedoucí Vlajky Jan Rys-Rozsévač, který se jej proto přes německá doporučení odmítal zbavit. Proti B. vystupoval zvláště velitel pražské SD Horst Böhme.

Od 1941 pozice Vlajky v českých zemích slábla, i vinou četných rozkolů v jejích řadách. B. se ještě 1942 snažil intervenovat v její prospěch v Berlíně, prý i prostřednictvím boxera Maxe Schmelinga, ale zcela bez úspěchu. Na příkaz K. H. Franka z prosince 1942 byl B. spolu s Rysem zatčen (20. 1. 1943) a vězněn do konce války v koncentračním táboře Dachau. Odtud se dostal až po příchodu amerických vojsk v dubnu 1945, krátce pobýval v Itálii (Capri), ale nakonec se vrátil do vlasti. Zde byl v procesu s vlajkaři na jaře 1946 odsouzen k trestu smrti a spolu s J. Rysem-Rozsévačem a J. Čermákem popraven oběšením v pankrácké věznici.

Za války bydlel v Praze 1, Petrské náměstí 1 (ve stejném domě jako Rys-Rozsévač). B. manželství s Hedvikou zůstalo bezdětné.

L: T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík; M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305 a passim.

Jiří Martínek, Josef Tomeš