Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BURDE rodina mědirytců, medailérů, malířů

{{Infobox - osoba
| jméno = BURDE rodina mědirytců, medailérů, malířů
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 12.2.1744
| místo narození = Hodkovice nad Mohelkou 
| datum úmrtí = 21.2.1820
| místo úmrtí = Praha
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace =
}}

'''BURDE''' ''(též BOURDET), rodina mědirytců, medailérů, malířů''

Zakladatelem rodinné tradice výtvarných umělců byl rytec
a medailér '''Jan Karel B.''' (* 12. 2. 1744 Hodkovice nad Mohelkou,
† 21. 2. 1820 Praha). Původně se vyučil brusičem
drahých kamenů. 1765 přišel nakrátko do Prahy, odkud
se odebral do Vídně studovat na akademii umění. Na pozvání
odjel 1770 do Paříže. Tam získaly jeho práce v kovu i kameni
(např. pečetidla a razidla s erby) oblibu a byly vyhledávány
a ceněny i u královského dvora a šlechty. Ačkoliv se ve Francii
dobře etabloval, dokonce si změnil jméno na Bourdet,
vrátil se už 1774 do Prahy a pracoval tu až do smrti, od 1814
spolu se svým synem Janem Nepomukem Ignácem B. na četných
zakázkách. Těžiště B. tvorby bylo v medailérské práci:
zhotovil řadu medailí pro soukromé osoby, z pamětních pak
např. medaili k založení Učené společnosti v Praze.

Rytectví do kovu i kamene a medailérství se věnovali i jeho
dva synové: '''Jan Nepomuk Ignác B.''' (* 31. 7. 1776 Praha,
† 8. 11. 1834 Praha), který se kromě jiného zabýval i rytím
kamejí, a nejznámější z rodiny, mědirytec a malíř, '''Josef'''
'''Karel B.''' (* 14. 5. 1779 Praha, † 26. 2. 1848 Praha). Ten
získal základy výtvarného vzdělání od svého otce. Ve studiích
pod vedením J. Berglera pokračoval pak na nově zřízené
pražské akademii. Jeho podporovatelem byl hrabě František
Šternberk; díky jeho přízni se stal 1804 kustodem obrazárny
Společnosti vlasteneckých přátel umění. Sbírku spravoval B.
až do své smrti a restauroval celou řadu v ní chovaných obrazů.
Byl plodným mědirytcem. Věnoval se zejména reprodukování
obrazů a krajinářské tvorbě, dodnes prozrazující
nejen jeho technickou zručnost, ale i kreslířské nadání. 1824
vytvořil pro císařovnu ''Pohled na Malou Stranu a Hradčany''
(dnes ve vídeňském Hofburgu), pro Clam-Gallasovský palác
namaloval obraz italské krajiny (1834). Jeho oblíbenou
technikou byla také perokresba, v níž vytvořil soubor 78
krajinářských pohledů. V mědirytinách reprodukoval řadu
náčrtů malířských děl 17. a 18. století (např. V. V. Reiner,
M. L. Willman). Vlastnil též sbírku grafi k a kreseb.

B. byl dvakrát ženatý (1804, 1823). Z obou manželství
se narodili později výtvarně činní synové. Nejstaršího '''Viléma'''
'''B.''' (* ? 1807 Praha, † 12. 5. 1825 Praha) zastihla předčasná
smrt již během studií pražské akademie, kam 1822
nastoupil. Mladší '''Rudolf B.''' (* 5. 7. 1812 Praha, † 18. 8.
1840 Praha) se po ukončení pražské akademie věnoval pravděpodobně
převážně učitelství. Z jeho tvorby se uvádí kresba
tužkou podle Petra Stevense ''Někdejší cesta na hrad pražský''.
Kreslířské nadání zdědil rovněž nejmladší syn Josefa Karla
B., z jeho druhého manželství, '''Karel B.''' (* 20. 12. 1828 Praha,
† 9. 4. 1859 Praha nebo Vídeň). Po dokončení gymnázia
studoval 1845–48 na pražské akademii. 1853 se přestěhoval
do Vídně a pracoval tam na ředitelství pošt. Malování krajin
a architektury se mu stalo pouze koníčkem. Výtvarný zájem
i vlohy zdědil také jeho syn '''Karel Josef Alois B.''' (* 30. 10.
1851 Praha, † po 1904 ?), jenž vystudoval berlínskou akademii
a většinu života prožil v Braunschweigu. Věnoval se zejména
krajinářské tvorbě a malování architektury.

'''L:''' J. Schaller, Beschreibung der königl. Haupt- und Residenzstadt Prag
sammt allen darinn befi ndlichen sehenswürdigen Merkwürdigkeiten 2, 1797,
s. 101; Thieme – Becker 4, s. 455, 5, s. 241; Dlabač 1, s. 251; Wurzbach 2,
s. 211; ADB 3, s. 580; k Josefu Karlovi B.: ÖBL 1, s. 128; RSN 1, s. 993;
NEČVU 1, s. 117; ISN 3, s. 214; BL 1, s. 170; KSN 2, s. 204; ke Karlovi B.:
BL 1, s. 170; Toman 1, s. 117; Thieme – Becker 4, s. 455; k Rudolfovi B.:
BL 1, s. 170; Toman 1, s. 117; k Janu Karlovi B.: Toman 1, s. 117; Thieme –
Becker 5, s. 241; OSN 4, s. 946; RSN 1, s. 992; ÖBL 1, s. 128; BL 1, s. 170;
k Janu N. Ignáci B.: Toman 1, s. 117; OSN 4, s. 946; RSN 1, s. 993; BL 1,
s. 170; k Vilémovi B.: BL 1, s. 170; Toman 1, s. 117.

Kateřina Valentová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:1744]]
[[Kategorie:Hodkovice nad Mohelkou]]
[[Kategorie:1820]]
[[Kategorie:Praha]]