BUREŠOVÁ Marie 23.7.1922-21.6.1963: Porovnání verzí
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 332-333 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 14:46
Marie BUREŠOVÁ | |
Narození | 23.7.1922 |
---|---|
Místo narození | Dražovice u Vyškova |
Úmrtí | 21.6.1963 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 332-333 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84056 |
BUREŠOVÁ, Marie (roz. Súkopová), * 23. 7. 1922 Dražovice u Vyškova, † 21. 6. 1963 Olomouc, operní zpěvačka
Pocházela z rodiny účetního rady Zemědělské banky v Bučovicích. Vystudovala 1933–41 reálné gymnázium v Brně, kde také maturovala. Své hudební nadání rozvinula studiem sólového zpěvu, a to nejprve na tamní konzervatoři, kde studovala především u prof. Marie Řezníčkové v období 1941–47 s přerušením 1944–45, a od 1948 na JAMU hlavně u prof. Bohumila Soběského, kde 18. 6. 1960 obdržela absolventský diplom. 1945–53 byla stálým hostem brněnské opery, pak se stala členkou opery olomoucké (1953–57), v jejímž souboru se vypracovala v uznávanou sólistku. Za dalším angažmá přešla do Ostravy, kde působila v opeře tehdejšího Státního divadla od 1957 do smrti.
Svůj výrazný pěvecký a herecký talent B. uplatnila v několika desítkách sopránových rolí. Vystupovala v operách Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a v titulech světového mladodramatického repertoáru. Účinkovala i na koncertech a v rozhlase. 1954 získala čestné uznání prvního stupně na Mezinárodní pěvecké soutěži Emy Destinové a Karla Buriana v Praze a 1956 čestné uznání třetího stupně v sopránovém oboru na mezinárodní soutěži v Nizozemsku. Byla dvakrát provdána, poprvé za technika dr. ing. Vladimíra Bureše, za nějž se vdala v Brně 1. 7. 1947, podruhé za dirigenta a pedagoga Josefa Staňka. Podlehla leukémii.
D: Slezsko 7, s. 17n. (kde neúplný soupis B. rolí), výběr: Ludiše, B. Smetana, Braniboři v Čechách; Karolina, B. Smetana, Dvě vdovy; Barče, B. Smetana, Hubička; Xenie, A. Dvořák, Dimitrij; Liška Bystrouška, L. Janáček, Liška Bystrouška; Violetta, G. Verdi, La Traviata; Antonia, J. Offenbach, Hoffmannovy povídky; Carevna, N. Rimskij-Korsakov, Zlatý kohoutek; Marie, A. Lortzing, Car a tesař; Rosina, G. Rossini, Lazebník sevillský; Matylda, G. Rossini, Vilém Tell; Xenie, M. P. Musorgskij, Boris Godunov; Lauretta, G. Puccini, Gianni Schicchi; Mimi, G. Puccini, Bohéma; Pamina, W. A. Mozart, Kouzelná flétna; Dona Elvíra, W. A. Mozart, Don Giovanni; Hraběnka, W. A. Mozart, Figarova svatba; Adina, G. Donizetti, Nápoj lásky; Vespina, G. P. Telemann, Pimpinone; Asteria, G. F. Händel, Tamerlan; Henrietta, A. E. M. Grétry, Dva lakomci.
L: HS 1, s. 149; Slezsko 7, s. 17n. (kde neúplný soupis literatury); V. Střelcová, Nová smetanovská inscenace v Olomouci, in: Hudební rozhledy 9, 1956, s. 71; 40 let ostravského divadla, 1959, s. 68, 114, 116, 367; J. Kozák a kol., Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1964, s. 228n.; I. Měrka, Hrdinka jeviště i života, in: Ostravský kulturní měsíčník 1982, č. 7–8, s. 43n.; D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery, 1999, s. 36.
Gustav Novotný