BUREŠ Rudolf 14.3.1906-25.2.1980: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 25.2.1980
 
| datum úmrtí = 25.2.1980
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />
61- Pedagog
+
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  

Verze z 10. 10. 2019, 13:43

Rudolf BUREŠ
Narození 14.3.1906
Místo narození Trhové Sviny
Úmrtí 25.2.1980
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BUREŠ, Rudolf, * 14. 3. 1906 Trhové Sviny, † 25. 2. 1980 Praha, lékař, veřejný činitel, pedagog, organizátor

Dětství prožil v Borovanech, na gymnáziu v Českých Budějovicích maturoval 1924, poté vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze, 1930 promoval. Účastnil se politického života studentů na straně levice, pracoval ve Svazu sociálně demokratického studentstva, 1934–39 jako funkcionář Svazu přátel SSSR. Po třech letech nemocniční praxe pracoval 15 let jako praktický a pokladenský lékař ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic. První den německé okupace byl zatčen gestapem, 1939–40 internován v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po propuštění mu byl určen jako místo pobytu Pištín u Hluboké nad Vltavou. V květnu 1945 se B. stal předsedou Revolučního národního výboru v Českých Budějovicích, vstoupil do KSČ a následně byl delegován jako poslanec do Prozatímního národního shromáždění. 1945–54 pracoval ve zdravotním a sociálním výboru Národního shromáždění, kde se podílel na přípravě sociálního zákonodárství (jednalo se o zákony o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války, zestátnění poradenské péče a nemocnic, Československý červený kříž, byl hlavním zpravodajem pro zákon o národním pojištění aj.). Po 1945 se ještě nakrátko vrátil k praxi praktického lékaře, stal se také ředitelem Okresní nemocenské pojišťovny v Českých Budějovicích. 1949–52 byl generálním ředitelem znárodněných lázní a zřídel, které reorganizoval podle nové medicínské koncepce v soustavu odborných léčebných a rehabilitačních zařízení. 1961–70 spolupracoval jako vědecký pracovník s Výzkumným ústavem sociálního zabezpečení v Praze, 1962–75 založil a vedl katedru posudkového lékařství Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze. Rozpracoval teorii validity, pracovní schopnosti jako relace mezi pracovním potenciálem a požadavky zaměstnání, koncepci posudkového lékařství orientovaného na sociální integraci handicapovaných osob jako hlavní cíl a smysl posuzování. Věnoval se také otázkám prevence, teorie zdraví a nemoci, sociálně podmíněné diferenciace ve zdravotním stavu obyvatelstva, účasti prostředí na formování zdraví a kultury péče o nemocné. Spoluzakládal Lékařskou fakultu UK v Plzni (1952), kde byl jmenován profesorem organizace zdravotnictví a vedoucím stejnojmenné katedry (později sociálního lékařství). Stal se proděkanem, 1953–58 a 1961–64 děkanem fakulty. 1968–71 působil jako profesor sociálního lékařství na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Věnoval se otázkám sociální gerontologie a rozpracoval teorii integrálního systému – rovnovážného stavu prostředí a problémů starého člověka, soběstačnosti a její dekompenzace. Opakovaně byl předsedou Společnosti sociálního lékařství a České gerontologické společnosti, pracoval v orgánech Svazu protifašistických bojovníků aj. společenských organizacích, vědeckých radách a poradních sborech, často přednášel doma i v zahraničí. Stal se nositelem Řádu práce, Medaile J. E. Purkyně, Vojenské medaile za zásluhy I. stupně a dalších vyznamenání a čestných uznání. Publikoval více než sto vědeckých pojednání, monografií; podílel se na učebnicích Nauka o zdravotnictví (1959) a Sociální lékařství (1970). Věnoval se rovněž historii medicíny a zdravotnictví.

D: Úvod do teorie zdravotnictví, 1960; R. B. a kol., Kompendium lékařské posudkové činnosti, 1962.

L: F. Bláha, R. B. šedesátiletý. Hrst vzpomínek, in: Československé zdravotnictví 14, 1966, č. 3, s. 162n. (s bibliografií); V. Heral, 65 let prof. dr. R. B., in: Praktický lékař 51, 1971, č. 5, s. 191n.; týž, Sedmdesátiny prof. MUDr. R. B., in: tamtéž 56, 1976, č. 8, s. 319; týž, Za profesorem MUDr. R. B., in: tamtéž 60, 1980, č. 20, s. 738n.; B. Fabianová, První generální ředitel znárodněných československých lázní, in: tamtéž, s. 739n.; V. Zaremba, Šedesát let profesora MUDr. R. B., in: ČLČ 105, 1966, č. 10, s. 271n.; týž, Sedmdesát let prof. MUDr. R. B., in: Plzeňský lékařský sborník 43, 1977, s. 179n.; týž, Sedmdesát let prof. MUDr. R. B., in: Československé zdravotnictví 24, 1976, č. 3, s. 140n. (s bibliografií); A. Žáček, K šedesátým pátým narozeninám prof. MUDr. R. B., DrSc., in: ČLČ 110, 1971, č. 11, s. 263; J. Chvojka, Město pod Černou věží. Vyprávění z historie Českých Budějovic, 1992, s. 513; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 51.

Hana Mášová