Verze z 10. 10. 2019, 13:02, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BUREŠ Ivan 10.3.1886-27.7.1947

Z Personal
Ivan BUREŠ
Narození 10.3.1886
Místo narození Kolín
Úmrtí 27.7.1947
Místo úmrtí Jablonec nad Nisou
Povolání 53- Historik
64- Překladatel
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 329-330
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43332

BUREŠ, Ivan, * 10. 3. 1886 Kolín, † 27. 7. 1947 Jablonec nad Nisou, klasický filolog, překladatel, pedagog, básník, kulturní a literární historik

Vyrůstal v rodině Josefa B., profesora řečtiny a latiny na kolínském gymnáziu, který zásadně ovlivnil synovo budoucí směřování. Po dokončení reálného gymnázia v rodišti 1905 odešel B. do Prahy, kde na filozofické fakultě pražské univerzity studoval obor klasická filologie. Absolvoval 1909 a působil tam krátce jako odborný asistent. Od 1913 vyučoval na středních školách v Praze, v Žilině (1921–22), v Brandýse nad Labem (1922–35). Od 20. let vydával při své profesi středoškolského profesora odborné stati (např. Od časomíry k přízvuku) a především populární knihy, které měly jeho žákům přiblížit živý odkaz antiky (Lid starořímského císařství, Portréty starořímských osobností, Vznik a vývoj křesťanství, posléze Naše nejnovější poesie aj.). Tyto práce, psané se snahou o lehkost, poutavost a srozumitelnost pro čtenáře bez klasického vzdělání, ovlivnily i výběr prvních B. převodů z latiny (P. Ovidius Naso, Umění milovati, 1921, týž, Jak léčiti lásku, 1924, aj. i jím redigovaný a vlastním příspěvkem opatřený dobově významný sborník Antická kultura slovem i obrazem, 1927). Pro tyto snahy kritizoval B. překladatelskou metodu ostře F. Stiebitz (např. v Moderní revui 1921/22), zejména ale 1935 (v Listech filologických) po B. novém vydání Ovidiových Proměn. B. se proto vrátil k tradiční klasické překladatelské formě, avšak jím původně preferovaný metodický systém byl odborníky přijat a na univerzitách dokonce určen jako jeden z oficiálních pro překládání. 1932 uveřejnil B. v časopise Krematorium stěžejní pojednání o bájném ptáku fénixovi s překlady příslušných antických textů (zejména Claudiánovy básně O ptáku fénixovi). Na začátku druhé světové války B. proslavilo vydání Caesarových Pamětí o válce galské (1940). Kniha měla v zjitřené okupační situaci jinotajný, národně povzbudivý význam. B. si získal mezi českými překladateli z klasických jazyků významné jméno, jeho překlady téměř celého Ovidiova díla nalezly velký ohlas u veřejnosti a dnes mají také hodnotu průkopnickou. Za život přeložil B. víc než dvacet tisíc veršů. O překladu psal i teoretické stati (Césarovo válečnictví, 1939; Ovidiovy Proměny, 1946). Užíval pseudonymy Ivan Převor, I. Převor. Vlastní básnickou tvorbu vydával jen časopisecky (Lidové noviny, Literární noviny). Byl jedním z prvních, zakládajících, členů Syndikátu českých spisovatelů. 1941 odešel do penze, 1945 však v Praze opět učil. Byl ženatý. Zemřel náhle při krátké návštěvě Jablonce. Pohřeb se konal 31. 7. 1947 v pražském krematoriu ve Strašnicích.

D: překlady a edice: P. Ovidius Naso, Proměny (1935, další přeprac. vyd. 1948); týž, Kalendář (1942); týž, Dopisy lásky (1946); týž, Paris a Helena (1947, dva dopisy z předchozí knihy); Písně priápské (1925, pod pseud. I. Převor); Poggio Bracciolini, Facécie (1927, pod pseud. Ivan Převor); G. I. Caesar, Paměti o válce galské (1940).

L: Naše věda 7, 1926, č. 6–7, s. 146; tamtéž 9, 1928, č. 3–4, s. 79; Kulturní adresář, 1936; Čteme 2, 1940, s. 296; Naše věda 20, 1941, č. 1–2, s. 16; 23, 1944, s. 5n.; nekrology in: Naše věda 26, 1948/49, č. 3–4, s. 134n.; Lidová demokracie 30. 7. 1947, s. 4; Národní osvobození 30. 7. 1947, s. 3; Svobodné noviny 30. 7. 1947, s. 5; Právo lidu 6. 9. 1947, s. 3; Obrana lidu 31. 7. 1947, s. 5; Práce 31. 7. 1947, s. 4; Svobodné slovo 30. 7. 1947, s. 4; Členské zprávy Syndikátu, č. 8, 15. 9. 1947 (kde pohřební řeč); K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů…, 1947, s. 543; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962 1, 1962, s. 29; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 442; KSN 2, s. 205; ISN 3, s. 215; LČL 1, s. 332; M. Tyč, Literáti Kolínska, 2004.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová