BURIANOVÁ Františka 10.10.1865-3.5.1937: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BURIANOVÁ-Jelínková Františka 10.10.1865-3.5.1937 na BURIANOVÁ Františka 10.10.1865-3.5.1937 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 350-351
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 10. 10. 2019, 14:40

Františka BURIANOVÁ
Narození 10.10.1865
Místo narození Praha
Úmrtí 3.5.1937
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 350-351
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43418

BURIANOVÁ, Františka (roz. Jelínková), * 10. 10. 1865 Praha, † 3. 5. 1937 Praha, zpěvačka

Byla první manželkou zpěváka Karla B. (1870–1924). Vystupovala pod oběma jmény, v zahraničí byla psána podle manžela Burrian-Jelineck. Studovala zpěv ve škole Jana Ludvíka Lukese a upozornila na sebe při závěrečných zkouškách 1879. Debutovala 1882 v provizorním Národním divadle (ND), které po požáru hrálo v budově Prozatímního divadla, 1885 se opakovaně pokusila o angažmá v ND, ale neuspěla. Hostovala na německých jevištích (Lvov, Drážďany, Berlín), 1891 a 1892 byla členkou Městského divadla v Norimberku. 1893–96 získala pozici první sopranistky ve spojených operách Kolín nad Rýnem – Bonn. 1893 se zúčastnila krátké stagiony režiséra Adolfa Baumanna v Berlíně s německou verzí Smetanovy Prodané nevěsty, tam poznala Karla B. a 1894 se za něj provdala. Po sňatku se většinou podřizovala manželovým angažmá či hostováním a její statut v operních souborech byl nejasný. 1898 byla registrována jako hostující zpěvačka Královského divadla v Hannoveru, 1899 jako členka Theater des Westens v Berlíně. 1900 se stala na jednu sezonu členkou souboru pražského ND, poté co Karel B. podmínil své pražské angažmá jejím přijetím. 1901 B. vypověděl smlouvu a B. spolu s ním odešla do Pešti, od 1902 pak do Drážďan, kde se s manželem rozešla. 1906 se na krátký čas vrátila do Berlína, pak opustila divadlo a žila v ústraní.

V pražském ND hostovala vícekrát (1891, před nástupem do angažmá 1900, 1903/04). Vytvořila řadu mladodramatických rolí i jemné dívčí postavy. Stála nezaslouženě ve stínu svého manžela. V ND vynikla jako Helga (Z. Fibich, Pád Arkuna, premiéra 1900). Vysokou úroveň měla její interpretace wagnerovských postav (Alžběta, Tannhäuser, Elsa, Lohengrin). Zpívala též Desdemonu (G. Verdi, Otello), Miladu (B. Smetana, Dalibor), Carmen (G. Bizet, Carmen), Lottu (J. Massenet, Werther) a Bertu (G. Meyerbeer, Prorok).

L: Národní listy 17. 7. 1879 (debut); Divadelní listy 3, 1882, s. 123; Neuer Theater-Almanach für das Jahr 1891, Berlin 1891–1900 (rejstříky); Z. Nejedlý, Opera Národního divadla do roku 1900, in: Dějiny Národního divadla 3, 1935, s. 368n., 4, 1936, s. 26, 32, 105; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1968, s. 57n., 90, 94, 117; ODS, s. 364; HS 1, s. 588 (jako Jelínková); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí 1900/01).

Jitka Ludvová