Biografický slovník
BURIAN Edmund 18.11.1878-23.11.1935: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 23.11.1935 | | datum úmrtí = 23.11.1935 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| − | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
| − | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 339 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 14:57
| Edmund BURIAN | |
 | |
| Narození | 18.11.1878 |
|---|---|
| Místo narození | Ostrovačice u Brna |
| Úmrtí | 23.11.1935 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 339 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43391 |
BURIAN, Edmund, * 18. 11. 1878 Ostrovačice u Brna, † 23. 11. 1935 Brno, politik, novinář
Byl synem významného sociálně demokratického (později komunistického) politika a organizátora odborového hnutí na Moravě Adolfa B. (1845–1924). Od 1897 se angažoval v nejrůznějších funkcích v řadách Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické v Brně. 1899–1911 působil jako redaktor Rovnosti, 1911–18 vedl Dělnický deník. Patřil k představitelům centralistického směru uvnitř strany. 1918–20 zastával mandát poslance Revolučního národního shromáždění, v němž pracoval ve výboru ústavním, menšinovém a rozhraničovacím a mírovém, 1920–29 po dvě volební období zasedal v poslanecké sněmovně národního shromáždění. V době rozkolu uvnitř československé sociální demokracie se přidal na stranu levice, ze které vznikla KSČ. 1921–26 byl B. členem jejího výkonného výboru. V poslanecké sněmovně byl 1920–25 členem Komise pro kontrolu dávky z majetku a přírůstku majetku a výborů imunitního, iniciativního, ústavního, ústavně právního, vyšetřovacího a zahraničního. Poslancem zůstal i po dalších volbách a 1925–29 zasedal ve výboru imunitním, inkompatibilním, kulturním, rozpočtovém, sociálně politickém a zahraničním. Po bolševizaci KSČ se dostal do sporů s novým vedením strany a jako přívrženec Jílkovy skupiny byl z KSČ vyloučen. Poté se vrátil do řad sociální demokracie. Větší politický vliv však již nezískal, do sněmovny ani do senátu zvolen nebyl.
L: Tomeš 1, s. 160; ČBS, s. 76; MSN 1, s. 689; MČE 1, s. 622; PSN 1, s. 298; OSND 1/2, s. 809; J. Kunc, Kdy zemřeli? 1967–70 a 1935–36, 1971, s. 23n.; V. J. Procházka, Ministři a poslanci socialistického bloku v Národním shromáždění, s. 30; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 561; M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění, 1919, s. 155; www. psp.cz/eknih/1920ns/index.htm; www.psp.cz/eknih/1925ns/index.htm.
Roman Vondra
