BURIAN Václav 3.9.1884-25.5.1952: Porovnání verzí

Z Personal
(BURIAN_Václav_3.9.1884-25.5.1952)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.9.1884
 
| datum narození = 3.9.1884
| místo narození =  
+
| místo narození = Božetice u Tábora
 
| datum úmrtí = 25.5.1952
 
| datum úmrtí = 25.5.1952
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 55- Jazykovědec
+
| povolání = 55- Jazykovědec<br />74- Architekt
74- Architekt
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav BURIAN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 346
 +
}}
 +
 
 +
'''BURIAN, Václav,''' ''* 3. 9. 1884 Božetice u Tábora, † 25. 5. 1952 Praha, filolog, překladatel, lektor, publicista, osvětový pracovník''
 +
 
 +
V mládí se začal živě zajímat o slovanskou otázku. V době
 +
univerzitních studií v Praze hojně překládal z polštiny, ukrajinštiny
 +
(dopisoval si mimo jiné s I. Frankem) a z jihoslovanských
 +
jazyků. Univerzitní studia zakončil doktorátem PhDr.,
 +
disertační práci věnoval vzájemným stykům jihoslovanského
 +
a českého literárního světa. Od 1921 působil jako lektor české
 +
řeči a literatury na univerzitě v Lublani. Od 1933 tamtéž
 +
jako docent slovanských literatur se zvláštním zřetelem
 +
na mezislovanské literární a kulturní styky. Po roce 1945, kdy
 +
se vrátil do Čech, byl na Filozofické fakultě Karlovy univerzity
 +
v Praze jmenován docentem pro obor vzájemných slovanských
 +
literárně kulturních vztahů, později působil také jako
 +
docent pro obor slovanský národopis a pro mezislovanské
 +
styky na Vysoké škole politické a sociální. Po květnu 1945
 +
se věnoval opět překladům ze slovanských jazyků, mimo jiné
 +
přetlumočil Mickiewiczovo dílo ''Tribuna národů'' a z ruštiny
 +
Prockovu práci ''Sovětská inteligence''. Několik let zasedal v redakční
 +
radě časopisu ''Slovanský přehled''. Byl členem KSČ.
 +
 
 +
Ve svém vědeckém bádání se B. věnoval především vlivu českých
 +
myšlenkových proudů na jihoslovanský svět, přičemž
 +
časově se orientoval na dobu od husitství po obrození. Řadu
 +
studií publikoval i z oblasti komparatistiky. Česky vydal práci
 +
''Hasanaginica v slovanských literaturách''. Jinak svá pojednání
 +
psal a publikoval především ve slovinštině a srbochorvatštině,
 +
hojněji např. v ''Ljubljanském Zvonu'' (1936). Jako filolog
 +
se uplatnil sepsáním gramatiky ''Krátká mluvnice česká''.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/2, s. 810; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled českých spisovatelů
 +
a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 30; nekrolog:
 +
J. Dědič, Památce V. B., in: Slovanský přehled 40, 1954, č. 7, s. 228; Sborník
 +
Masarykova reálného gymnázia v Praze II., Křemencova ul., 1871–1946,
 +
1946, s. 163n.; KSN 2, s. 205.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/91204 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
 
[[Kategorie:1884]]
 
[[Kategorie:1884]]
 +
[[Kategorie:Božetice]]
 
[[Kategorie:1952]]
 
[[Kategorie:1952]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 10. 10. 2019, 14:32

Václav BURIAN
Narození 3.9.1884
Místo narození Božetice u Tábora
Úmrtí 25.5.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání 55- Jazykovědec
74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 346

BURIAN, Václav, * 3. 9. 1884 Božetice u Tábora, † 25. 5. 1952 Praha, filolog, překladatel, lektor, publicista, osvětový pracovník

V mládí se začal živě zajímat o slovanskou otázku. V době univerzitních studií v Praze hojně překládal z polštiny, ukrajinštiny (dopisoval si mimo jiné s I. Frankem) a z jihoslovanských jazyků. Univerzitní studia zakončil doktorátem PhDr., disertační práci věnoval vzájemným stykům jihoslovanského a českého literárního světa. Od 1921 působil jako lektor české řeči a literatury na univerzitě v Lublani. Od 1933 tamtéž jako docent slovanských literatur se zvláštním zřetelem na mezislovanské literární a kulturní styky. Po roce 1945, kdy se vrátil do Čech, byl na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze jmenován docentem pro obor vzájemných slovanských literárně kulturních vztahů, později působil také jako docent pro obor slovanský národopis a pro mezislovanské styky na Vysoké škole politické a sociální. Po květnu 1945 se věnoval opět překladům ze slovanských jazyků, mimo jiné přetlumočil Mickiewiczovo dílo Tribuna národů a z ruštiny Prockovu práci Sovětská inteligence. Několik let zasedal v redakční radě časopisu Slovanský přehled. Byl členem KSČ.

Ve svém vědeckém bádání se B. věnoval především vlivu českých myšlenkových proudů na jihoslovanský svět, přičemž časově se orientoval na dobu od husitství po obrození. Řadu studií publikoval i z oblasti komparatistiky. Česky vydal práci Hasanaginica v slovanských literaturách. Jinak svá pojednání psal a publikoval především ve slovinštině a srbochorvatštině, hojněji např. v Ljubljanském Zvonu (1936). Jako filolog se uplatnil sepsáním gramatiky Krátká mluvnice česká.

L: OSND 1/2, s. 810; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 30; nekrolog: J. Dědič, Památce V. B., in: Slovanský přehled 40, 1954, č. 7, s. 228; Sborník Masarykova reálného gymnázia v Praze II., Křemencova ul., 1871–1946, 1946, s. 163n.; KSN 2, s. 205.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová