Biografický slovník
BUSSI Santino 28.8.1664-?21.2.1736: Porovnání verzí
(BUSSI_Santino_28.8.1664-21.2.1736) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.8.1664 | | datum narození = 28.8.1664 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Bissone u Lugana (Švýcarsko) |
| − | | datum úmrtí = 21.2.1736 | + | | datum úmrtí = 21.2.1736(7) |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 356 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BUSSI, Santino,''' ''* 28. 8. 1664 Bissone u Lugana (Švýcarsko), † 21. 2. 1736(7) Vídeň (Rakousko), štukatér'' | ||
| + | |||
| + | Životopisná data B. se rozcházejí; v literatuře je jeho narození | ||
| + | datováno i do 1663 a 1664 (28. 8.). Pocházel z významné | ||
| + | umělecké rodiny. Pod vedením svého otce, malíře | ||
| + | Giovanniho Francesca B., se nejprve učil kreslení, posléze | ||
| + | se začal věnovat štukatérství. Ve dvanácti letech se patrně připojil | ||
| + | ke skupině vandrovních stavebních řemeslníků a spolu | ||
| + | s nimi se vydal nejprve na cestu do Milána a odtud do Čech | ||
| + | (do Prahy) a na Moravu. Žil a pracoval především ve Vídni, | ||
| + | kam jej 1695 povolal Johann Adam z Liechtensteina. 23. 4. | ||
| + | 1698 tam B. získal měšťanské právo, stal se členem cechu | ||
| + | štukatérů a ještě v témže roce mistrem. Náležel k vůdčím | ||
| + | osobnostem vídeňských umělců období vrcholného baroka. | ||
| + | 31. 8. 1714 byl jmenován dvorním štukatérem. Lze proto | ||
| + | předpokládat, že již před tímto datem působil u dvora (jeho | ||
| + | dílem byly mj. štukové stropy leopoldovského křídla Hofburgu, | ||
| + | jež zanikly při pozdějších přestavbách). Spolupracoval | ||
| + | s řadou významných architektů a stavitelů (např. J. B. Fischerem | ||
| + | z Erlachu, D. Martinellim, J. L. Hildebrandtem). Byl | ||
| + | velice oblíbený a ceněný, čemuž odpovídaly i vysoké finanční | ||
| + | obnosy, jež za svou práci požadoval. Kromě zakázek pro knížete | ||
| + | Liechtensteina (výzdoba vídeňského Lichtensteinského | ||
| + | paláce) pracoval ve Vídni i pro další významné osobnosti, | ||
| + | mj. pro prince Evžena Savojského (zámek Belvedere), knížete | ||
| + | Trautsona, hraběte Harracha a knížete Schwarzenberga. Kromě | ||
| + | výzdoby paláců a zámků (Thürnthal, Prugg, Mirabell) | ||
| + | pro světské investory provedl B. výzdobu řady sakrálních staveb | ||
| + | ve Vídni (např. svatopetrský kostel, kostel milosrdných | ||
| + | bratří), i na venkově, a to jak v Rakousích (Dürnstein, Melk, | ||
| + | Klosterneuburg, Sankt Florian), tak i jinde (štuková výzdoba | ||
| + | kurfiřtské kaple vratislavského dómu realizovaná ve dvacátých | ||
| + | letech 18. století). V Čechách a na Moravě se podílel | ||
| + | na výzdobě zámku v Libochovicích, Liběšicích, na počátku | ||
| + | 18. století provedl štukatérskou výzdobu v sálech piana nobile | ||
| + | na zámku hraběte Kounice ve Slavkově u Brna. 1710–11 | ||
| + | pracoval pro vévodkyni toskánskou na zámku v Kolodějích, | ||
| + | kolem 1725 pro hraběte Gallase v Praze v jeho staroměstském | ||
| + | paláci. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' R. Schmidt, Österreichisches Künstlerlexikon von den Anfängen bis zur | ||
| + | Gegenwart 3, Wien 1979, s. 286n.; L. Sailer, Die Stukkateure (Die Künstler | ||
| + | Wiens I.), Wien 1943, s. 74; Saur 15, s. 344; J. Werner, S. B. 1664–1736, | ||
| + | diplomová práce, Wien 1992; Thieme – Becker 5, s. 293. | ||
| + | |||
| + | Ivana Ebelová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1664]] | [[Kategorie:1664]] | ||
| + | [[Kategorie:Bissone]] | ||
[[Kategorie:1736]] | [[Kategorie:1736]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 15:48
| Santino BUSSI | |
 | |
| Narození | 28.8.1664 |
|---|---|
| Místo narození | Bissone u Lugana (Švýcarsko) |
| Úmrtí | 21.2.1736(7) |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 356 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43458 |
BUSSI, Santino, * 28. 8. 1664 Bissone u Lugana (Švýcarsko), † 21. 2. 1736(7) Vídeň (Rakousko), štukatér
Životopisná data B. se rozcházejí; v literatuře je jeho narození datováno i do 1663 a 1664 (28. 8.). Pocházel z významné umělecké rodiny. Pod vedením svého otce, malíře Giovanniho Francesca B., se nejprve učil kreslení, posléze se začal věnovat štukatérství. Ve dvanácti letech se patrně připojil ke skupině vandrovních stavebních řemeslníků a spolu s nimi se vydal nejprve na cestu do Milána a odtud do Čech (do Prahy) a na Moravu. Žil a pracoval především ve Vídni, kam jej 1695 povolal Johann Adam z Liechtensteina. 23. 4. 1698 tam B. získal měšťanské právo, stal se členem cechu štukatérů a ještě v témže roce mistrem. Náležel k vůdčím osobnostem vídeňských umělců období vrcholného baroka. 31. 8. 1714 byl jmenován dvorním štukatérem. Lze proto předpokládat, že již před tímto datem působil u dvora (jeho dílem byly mj. štukové stropy leopoldovského křídla Hofburgu, jež zanikly při pozdějších přestavbách). Spolupracoval s řadou významných architektů a stavitelů (např. J. B. Fischerem z Erlachu, D. Martinellim, J. L. Hildebrandtem). Byl velice oblíbený a ceněný, čemuž odpovídaly i vysoké finanční obnosy, jež za svou práci požadoval. Kromě zakázek pro knížete Liechtensteina (výzdoba vídeňského Lichtensteinského paláce) pracoval ve Vídni i pro další významné osobnosti, mj. pro prince Evžena Savojského (zámek Belvedere), knížete Trautsona, hraběte Harracha a knížete Schwarzenberga. Kromě výzdoby paláců a zámků (Thürnthal, Prugg, Mirabell) pro světské investory provedl B. výzdobu řady sakrálních staveb ve Vídni (např. svatopetrský kostel, kostel milosrdných bratří), i na venkově, a to jak v Rakousích (Dürnstein, Melk, Klosterneuburg, Sankt Florian), tak i jinde (štuková výzdoba kurfiřtské kaple vratislavského dómu realizovaná ve dvacátých letech 18. století). V Čechách a na Moravě se podílel na výzdobě zámku v Libochovicích, Liběšicích, na počátku 18. století provedl štukatérskou výzdobu v sálech piana nobile na zámku hraběte Kounice ve Slavkově u Brna. 1710–11 pracoval pro vévodkyni toskánskou na zámku v Kolodějích, kolem 1725 pro hraběte Gallase v Praze v jeho staroměstském paláci.
L: R. Schmidt, Österreichisches Künstlerlexikon von den Anfängen bis zur Gegenwart 3, Wien 1979, s. 286n.; L. Sailer, Die Stukkateure (Die Künstler Wiens I.), Wien 1943, s. 74; Saur 15, s. 344; J. Werner, S. B. 1664–1736, diplomová práce, Wien 1992; Thieme – Becker 5, s. 293.
Ivana Ebelová
