Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BYDŽOVSKÝ Bohumil 14.3.1880-6.5.1969

{{Infobox - osoba
| jméno = Bohumil BYDŽOVSKÝ
| obrázek = Bydzovsky Bohumil portret.jpg
| datum narození = 14.3.1880
| místo narození = Duchcov
| datum úmrtí = 6.5.1969
| místo úmrtí = Jindřichův Hradec
| povolání = 1- Matematik
61- Pedagog

| jiná jména = 
}}

'''BYDŽOVSKÝ, Bohumil,''' ''* 14. 3. 1880 Duchcov, † 6. 5. 1969 Jindřichův Hradec, matematik, pedagog''

Pocházel z rodiny duchcovského inženýra výstavby dolů
a drah, matku ztratil jako čtyřletý. Otec se služebně často
stěhoval, a tak B. navštěvoval školy v Duchcově, Košťanech
u Teplic, Královských Vinohradech (Praha) a Litvínově. Maturoval
1898 na pražském akademickém gymnáziu, zapsal
se na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde studoval
matematiku a fyziku. V té době už ovládal vedle latiny
a řečtiny také němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu.
Jeho učitelé Eduard Weyr a Karel Petr ovlivnili B. zaměření
na geometrii a algebru. Disertaci ''O integrálech hypereliptických''
vypracoval na námět profesora Petra. Rigorózní zkoušku
skládal z matematiky u profesorů K. Petra, F. Koláčka
a Č. Strouhala a z filozofie u T. G. Masaryka a F. Drtiny.
V listopadu 1903 byl prohlášen doktorem filozofie. Nastoupil
dráhu středoškolského profesora na pražském malostranském
gymnáziu, postupně pak učil na reálkách v Kutné
Hoře, Kladně a v Karlíně (Praha). Svoji praxi zúročil později
při sepisování středoškolských učebnic a při prosazování reformy
výuky matematiky.

Na pražské univerzitě se 1909 habilitoval a jako suplentovi
odboru strojního a elektrotechnického inženýrství na technice
mu byla udělena venia legendi 1911 také na pražské
technice. K výuce na vysokých školách byl ze střední školy
uvolněn na tzv. trvalou dovolenou. 1917 byl jmenován
na pražské univerzitě titulárním mimořádným, 1919 mimořádným
a 1921 řádným profesorem matematiky. Vyučoval
na univerzitě až do jejího uzavření nacisty 1939 (1930/31
byl děkanem přírodovědecké fakulty). Za války přesídlil
do Veselí nad Lužnicí. Od září 1942 do ledna 1943 byl okupačními
orgány s manželkou internován ve Svatobořicích
u Kyjova na Moravě. Po propuštění se dále podílel na práci
ilegálního Národního výboru ve Veselí. V květnu 1945 zabránil
odjezdu německého obrněného vlaku do bojů proti
pražskému povstání. Po válce se vrátil na Karlovu univerzitu,
1946/47 se stal jejím rektorem a v následujícím roce
prorektorem. V únoru 1948 v době oslav 600. jubilea UK
a po odstoupení rektora Karla Engliše byl jednomyslnou
volbou znovu na několik měsíců povolán do úřadu rektora.
B. učil téměř šedesát let až do 1957. Během svého života
značně přispěl k rozvoji matematických aktivit. Byl redaktorem
matematické části ''Časopisu pro pěstování matematiky''
''a fyziky'', členem výboru Jednoty československých matematiků
a fyziků, 1931–33 a 1945–56 také jejím předsedou. 1953
byl jmenován akademikem nově budované Československé
akademie věd. Byl členem také jejích předchůdkyň České
akademie věd a umění (1919) a Královské české společnosti
nauk (1929). V roce 1949 se stal předsedou Československé
národní rady badatelské.

K velmi záslužným počinům patřily B. vysokoškolské a středoškolské
učebnice matematiky a geometrie. Badatelsky
se zabýval především teorií nekonečných grup, teorií matic
a determinantů a teorií konfigurací. Věnoval se také filozofii
a historii matematiky, a to až do vysokého věku.

'''D:''' soupis 66 prací in: http://www.math.muni.cz/math/biografie/bib/hlavni/
bydzovsk.html.

'''L:''' ČsB 1, nestr.; K. Koutský, Sedmdesátiny prof. dr. B. B., in: Časopis pro
pěstování matematiky 75, 1950, s. D 349n. (se soupisem 61 prací); K. Šindelář,
Památce B. B., in: tamtéž 95, 1970, s. 100n.; K. Drábek, Sto let od narození
akademika B. B., in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 25, 1980,
s. 283n.; J. Olejníčková, Scientific work of B. B. – cyclic collineations, 2002;
L. Francová, Život a dílo B. B., disertační práce na Matematicko-fyzikální
fakultě UK Praha 2001 (s bibliografií); K. Šindelář, Vzpomínka na akademika
B. B., in: Časopis pro pěstování matematiky 105, 1980, s. 325n.; Tomeš
1, s. 165; ČAVU, s. 50.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/273934 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jaroslav Folta

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:1- Matematik]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1880]]
[[Kategorie:Duchcov]]
[[Kategorie:1969]]
[[Kategorie:Jindřichův Hradec]]