BYDŽOVSKÝ Jiří 14.4.1576-?19.4.1655: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Jiří | + | | jméno = Jiří BYDŽOVSKÝ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 14.4.1576 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Nový Bydžov |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = po 19.4.1655 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Mladá Boleslav |
− | | povolání = | + | | povolání = 63- Spisovatel<br /> |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}}<br/><br/>Jiří KEZELIUS | }}<br/><br/>Jiří KEZELIUS | ||
+ | |||
+ | '''BYDŽOVSKÝ, Jiří''' ''(též Kezelius), * 14. 4. 1576 Nový Bydžov, † po 19. 4. 1655 Mladá Boleslav, kronikář'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem novobydžovského soukeníka a radního Jana Kožíška. | ||
+ | Studoval na pražské akademii, kde 1604 dosáhl gradu | ||
+ | mistra svobodných umění. Od 1600 spravoval postupně školy | ||
+ | u Sv. Petra na Poříčí, u Sv. Martina ve zdi a malostranskou | ||
+ | školu u Sv. Mikuláše. Na jaře 1605 odešel do Mladé Boleslavi, | ||
+ | kde se po krátkém působení na tamní škole stal prvním | ||
+ | městským písařem a tento úřad zastával až do 1618. Jako | ||
+ | dobrý hudebník byl platným členem literátského bratrstva, | ||
+ | pro které založil 1611 ''Knihu podrobných pravidel''. Časem nabyl | ||
+ | značného jmění, k čemuž přispěl i první sňatek 1606 | ||
+ | s vdovou Johanou Vartovskou z Varty († 1610); podruhé | ||
+ | se oženil 1611 s Lidmilou, dcerou mladoboleslavského soukeníka | ||
+ | Vavřince Novoměstského. 1618–23 byl opakovaně | ||
+ | volen primasem, po porážce stavovského povstání však městskou | ||
+ | správu musel opustit. V červnu 1627 odešel nedobrovolně | ||
+ | jako nekatolík do exilu. Pobýval nejprve v Žitavě, kam | ||
+ | se za ním po půl roce odstěhovala i jeho manželka. 1628 | ||
+ | přesídlili do Sabnice u Budyšína a 1632 do Pirny. Do Mladé | ||
+ | Boleslavi se B. vrátil až v srpnu 1639 se švédským vojskem, | ||
+ | ale záhy byl uvězněn. Po propuštění mu v březnu 1640 zemřela | ||
+ | manželka. Tehdy B. přestoupil ke katolictví. | ||
+ | |||
+ | Obě jeho literární díla zůstala v rukopise. Z B. činnosti městského | ||
+ | písaře vzešel 1607 cenný překlad spisu Víta Ophtalmia | ||
+ | ''Proces práva městského''. Po návratu z exilu sepsal své hlavní | ||
+ | dílo – ''Kroniku mladoboleslavskou'', jež zahrnula období 894 až | ||
+ | 1654. Koncipoval ji spíše jako paměti, do ní zařadil i zprávy | ||
+ | o Sasku a o postupu saských a švédských vojsk. Její největší hodnota spočívala ve velkém množství citovaného listinného | ||
+ | materiálu. Z obsahu a především z četných narážek | ||
+ | bylo také patrné, že přes proklamované katolictví a loajalitu | ||
+ | vůči Habsburkům si autor zachoval starou utrakvistickou | ||
+ | víru a nesmířil se s novými poměry. Zájem o kroniku přetrval | ||
+ | až do 18. století, kdy historik Jan Florian Hammerschmied | ||
+ | upravil její latinskou verzi. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Pekař, M. Jiřík Kezelius B., in: PA 14, 1889, s. 401n., 451n., 499n., | ||
+ | 635n.; Kronika mladoboleslavská od mistra J. B. sepsaná (ed. Z. Kamper), | ||
+ | 1935; OSN 4, s. 1000; RHB 3, s. 29; LČL 2/2, s. 687n.; SDLČ, s. 84. | ||
+ | |||
+ | Milada Svobodová | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:D]] | ||
+ | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
+ | [[Kategorie:1576]] | ||
+ | [[Kategorie:Nový Bydžov]] | ||
+ | [[Kategorie:1655]] | ||
+ | [[Kategorie:Mladá Boleslav]] |
Verze z 27. 2. 2017, 17:17
Jiří BYDŽOVSKÝ | |
Narození | 14.4.1576 |
---|---|
Místo narození | Nový Bydžov |
Úmrtí | po 19.4.1655 |
Místo úmrtí | Mladá Boleslav |
Povolání |
63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55732 |
Jiří KEZELIUS
BYDŽOVSKÝ, Jiří (též Kezelius), * 14. 4. 1576 Nový Bydžov, † po 19. 4. 1655 Mladá Boleslav, kronikář
Byl synem novobydžovského soukeníka a radního Jana Kožíška. Studoval na pražské akademii, kde 1604 dosáhl gradu mistra svobodných umění. Od 1600 spravoval postupně školy u Sv. Petra na Poříčí, u Sv. Martina ve zdi a malostranskou školu u Sv. Mikuláše. Na jaře 1605 odešel do Mladé Boleslavi, kde se po krátkém působení na tamní škole stal prvním městským písařem a tento úřad zastával až do 1618. Jako dobrý hudebník byl platným členem literátského bratrstva, pro které založil 1611 Knihu podrobných pravidel. Časem nabyl značného jmění, k čemuž přispěl i první sňatek 1606 s vdovou Johanou Vartovskou z Varty († 1610); podruhé se oženil 1611 s Lidmilou, dcerou mladoboleslavského soukeníka Vavřince Novoměstského. 1618–23 byl opakovaně volen primasem, po porážce stavovského povstání však městskou správu musel opustit. V červnu 1627 odešel nedobrovolně jako nekatolík do exilu. Pobýval nejprve v Žitavě, kam se za ním po půl roce odstěhovala i jeho manželka. 1628 přesídlili do Sabnice u Budyšína a 1632 do Pirny. Do Mladé Boleslavi se B. vrátil až v srpnu 1639 se švédským vojskem, ale záhy byl uvězněn. Po propuštění mu v březnu 1640 zemřela manželka. Tehdy B. přestoupil ke katolictví.
Obě jeho literární díla zůstala v rukopise. Z B. činnosti městského písaře vzešel 1607 cenný překlad spisu Víta Ophtalmia Proces práva městského. Po návratu z exilu sepsal své hlavní dílo – Kroniku mladoboleslavskou, jež zahrnula období 894 až 1654. Koncipoval ji spíše jako paměti, do ní zařadil i zprávy o Sasku a o postupu saských a švédských vojsk. Její největší hodnota spočívala ve velkém množství citovaného listinného materiálu. Z obsahu a především z četných narážek bylo také patrné, že přes proklamované katolictví a loajalitu vůči Habsburkům si autor zachoval starou utrakvistickou víru a nesmířil se s novými poměry. Zájem o kroniku přetrval až do 18. století, kdy historik Jan Florian Hammerschmied upravil její latinskou verzi.
L: J. Pekař, M. Jiřík Kezelius B., in: PA 14, 1889, s. 401n., 451n., 499n., 635n.; Kronika mladoboleslavská od mistra J. B. sepsaná (ed. Z. Kamper), 1935; OSN 4, s. 1000; RHB 3, s. 29; LČL 2/2, s. 687n.; SDLČ, s. 84.
Milada Svobodová