BYDŽOVSKÝ Jiří 14.4.1576-?19.4.1655: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Jiří KEZELIUS
+
| jméno = Jiří BYDŽOVSKÝ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození =  
+
| datum narození = 14.4.1576
| místo narození =  
+
| místo narození = Nový Bydžov
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = po 19.4.1655
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Mladá Boleslav
| povolání =  
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 
}}<br/><br/>Jiří KEZELIUS
 
}}<br/><br/>Jiří KEZELIUS
 +
 +
'''BYDŽOVSKÝ, Jiří''' ''(též Kezelius), * 14. 4. 1576 Nový Bydžov, † po 19. 4. 1655 Mladá Boleslav, kronikář''
 +
 +
Byl synem novobydžovského soukeníka a radního Jana Kožíška.
 +
Studoval na pražské akademii, kde 1604 dosáhl gradu
 +
mistra svobodných umění. Od 1600 spravoval postupně školy
 +
u Sv. Petra na Poříčí, u Sv. Martina ve zdi a malostranskou
 +
školu u Sv. Mikuláše. Na jaře 1605 odešel do Mladé Boleslavi,
 +
kde se po krátkém působení na tamní škole stal prvním
 +
městským písařem a tento úřad zastával až do 1618. Jako
 +
dobrý hudebník byl platným členem literátského bratrstva,
 +
pro které založil 1611 ''Knihu podrobných pravidel''. Časem nabyl
 +
značného jmění, k čemuž přispěl i první sňatek 1606
 +
s vdovou Johanou Vartovskou z Varty († 1610); podruhé
 +
se oženil 1611 s Lidmilou, dcerou mladoboleslavského soukeníka
 +
Vavřince Novoměstského. 1618–23 byl opakovaně
 +
volen primasem, po porážce stavovského povstání však městskou
 +
správu musel opustit. V červnu 1627 odešel nedobrovolně
 +
jako nekatolík do exilu. Pobýval nejprve v Žitavě, kam
 +
se za ním po půl roce odstěhovala i jeho manželka. 1628
 +
přesídlili do Sabnice u Budyšína a 1632 do Pirny. Do Mladé
 +
Boleslavi se B. vrátil až v srpnu 1639 se švédským vojskem,
 +
ale záhy byl uvězněn. Po propuštění mu v březnu 1640 zemřela
 +
manželka. Tehdy B. přestoupil ke katolictví.
 +
 +
Obě jeho literární díla zůstala v rukopise. Z B. činnosti městského
 +
písaře vzešel 1607 cenný překlad spisu Víta Ophtalmia
 +
''Proces práva městského''. Po návratu z exilu sepsal své hlavní
 +
dílo – ''Kroniku mladoboleslavskou'', jež zahrnula období 894 až
 +
1654. Koncipoval ji spíše jako paměti, do ní zařadil i zprávy
 +
o Sasku a o postupu saských a švédských vojsk. Její největší hodnota spočívala ve velkém množství citovaného listinného
 +
materiálu. Z obsahu a především z četných narážek
 +
bylo také patrné, že přes proklamované katolictví a loajalitu
 +
vůči Habsburkům si autor zachoval starou utrakvistickou
 +
víru a nesmířil se s novými poměry. Zájem o kroniku přetrval
 +
až do 18. století, kdy historik Jan Florian Hammerschmied
 +
upravil její latinskou verzi.
 +
 +
'''L:''' J. Pekař, M. Jiřík Kezelius B., in: PA 14, 1889, s. 401n., 451n., 499n.,
 +
635n.; Kronika mladoboleslavská od mistra J. B. sepsaná (ed. Z. Kamper),
 +
1935; OSN 4, s. 1000; RHB 3, s. 29; LČL 2/2, s. 687n.; SDLČ, s. 84.
 +
 +
Milada Svobodová
 +
 +
[[Kategorie:D]]
 +
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 +
[[Kategorie:1576]]
 +
[[Kategorie:Nový Bydžov]]
 +
[[Kategorie:1655]]
 +
[[Kategorie:Mladá Boleslav]]

Verze z 27. 2. 2017, 17:17

Jiří BYDŽOVSKÝ
Narození 14.4.1576
Místo narození Nový Bydžov
Úmrtí po 19.4.1655
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55732


Jiří KEZELIUS

BYDŽOVSKÝ, Jiří (též Kezelius), * 14. 4. 1576 Nový Bydžov, † po 19. 4. 1655 Mladá Boleslav, kronikář

Byl synem novobydžovského soukeníka a radního Jana Kožíška. Studoval na pražské akademii, kde 1604 dosáhl gradu mistra svobodných umění. Od 1600 spravoval postupně školy u Sv. Petra na Poříčí, u Sv. Martina ve zdi a malostranskou školu u Sv. Mikuláše. Na jaře 1605 odešel do Mladé Boleslavi, kde se po krátkém působení na tamní škole stal prvním městským písařem a tento úřad zastával až do 1618. Jako dobrý hudebník byl platným členem literátského bratrstva, pro které založil 1611 Knihu podrobných pravidel. Časem nabyl značného jmění, k čemuž přispěl i první sňatek 1606 s vdovou Johanou Vartovskou z Varty († 1610); podruhé se oženil 1611 s Lidmilou, dcerou mladoboleslavského soukeníka Vavřince Novoměstského. 1618–23 byl opakovaně volen primasem, po porážce stavovského povstání však městskou správu musel opustit. V červnu 1627 odešel nedobrovolně jako nekatolík do exilu. Pobýval nejprve v Žitavě, kam se za ním po půl roce odstěhovala i jeho manželka. 1628 přesídlili do Sabnice u Budyšína a 1632 do Pirny. Do Mladé Boleslavi se B. vrátil až v srpnu 1639 se švédským vojskem, ale záhy byl uvězněn. Po propuštění mu v březnu 1640 zemřela manželka. Tehdy B. přestoupil ke katolictví.

Obě jeho literární díla zůstala v rukopise. Z B. činnosti městského písaře vzešel 1607 cenný překlad spisu Víta Ophtalmia Proces práva městského. Po návratu z exilu sepsal své hlavní dílo – Kroniku mladoboleslavskou, jež zahrnula období 894 až 1654. Koncipoval ji spíše jako paměti, do ní zařadil i zprávy o Sasku a o postupu saských a švédských vojsk. Její největší hodnota spočívala ve velkém množství citovaného listinného materiálu. Z obsahu a především z četných narážek bylo také patrné, že přes proklamované katolictví a loajalitu vůči Habsburkům si autor zachoval starou utrakvistickou víru a nesmířil se s novými poměry. Zájem o kroniku přetrval až do 18. století, kdy historik Jan Florian Hammerschmied upravil její latinskou verzi.

L: J. Pekař, M. Jiřík Kezelius B., in: PA 14, 1889, s. 401n., 451n., 499n., 635n.; Kronika mladoboleslavská od mistra J. B. sepsaná (ed. Z. Kamper), 1935; OSN 4, s. 1000; RHB 3, s. 29; LČL 2/2, s. 687n.; SDLČ, s. 84.

Milada Svobodová