BYDŽOVSKÝ Jiří 14.4.1576-?19.4.1655: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku KEZELIUS Jiří na BYDŽOVSKÝ Jiří 14.4.1576-?19.4.1655 bez založení přesměrování)
Řádka 50: Řádka 50:
 
635n.; Kronika mladoboleslavská od mistra J. B. sepsaná (ed. Z. Kamper),
 
635n.; Kronika mladoboleslavská od mistra J. B. sepsaná (ed. Z. Kamper),
 
1935; OSN 4, s. 1000; RHB 3, s. 29; LČL 2/2, s. 687n.; SDLČ, s. 84.
 
1935; OSN 4, s. 1000; RHB 3, s. 29; LČL 2/2, s. 687n.; SDLČ, s. 84.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/241516 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Milada Svobodová
 
Milada Svobodová

Verze z 25. 12. 2018, 19:06

Jiří BYDŽOVSKÝ
Narození 14.4.1576
Místo narození Nový Bydžov
Úmrtí po 19.4.1655
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání 63- Spisovatel

BYDŽOVSKÝ, Jiří (též Kezelius), * 14. 4. 1576 Nový Bydžov, † po 19. 4. 1655 Mladá Boleslav, kronikář

Byl synem novobydžovského soukeníka a radního Jana Kožíška. Studoval na pražské akademii, kde 1604 dosáhl gradu mistra svobodných umění. Od 1600 spravoval postupně školy u Sv. Petra na Poříčí, u Sv. Martina ve zdi a malostranskou školu u Sv. Mikuláše. Na jaře 1605 odešel do Mladé Boleslavi, kde se po krátkém působení na tamní škole stal prvním městským písařem a tento úřad zastával až do 1618. Jako dobrý hudebník byl platným členem literátského bratrstva, pro které založil 1611 Knihu podrobných pravidel. Časem nabyl značného jmění, k čemuž přispěl i první sňatek 1606 s vdovou Johanou Vartovskou z Varty († 1610); podruhé se oženil 1611 s Lidmilou, dcerou mladoboleslavského soukeníka Vavřince Novoměstského. 1618–23 byl opakovaně volen primasem, po porážce stavovského povstání však městskou správu musel opustit. V červnu 1627 odešel nedobrovolně jako nekatolík do exilu. Pobýval nejprve v Žitavě, kam se za ním po půl roce odstěhovala i jeho manželka. 1628 přesídlili do Sabnice u Budyšína a 1632 do Pirny. Do Mladé Boleslavi se B. vrátil až v srpnu 1639 se švédským vojskem, ale záhy byl uvězněn. Po propuštění mu v březnu 1640 zemřela manželka. Tehdy B. přestoupil ke katolictví.

Obě jeho literární díla zůstala v rukopise. Z B. činnosti městského písaře vzešel 1607 cenný překlad spisu Víta Ophtalmia Proces práva městského. Po návratu z exilu sepsal své hlavní dílo – Kroniku mladoboleslavskou, jež zahrnula období 894 až 1654. Koncipoval ji spíše jako paměti, do ní zařadil i zprávy o Sasku a o postupu saských a švédských vojsk. Její největší hodnota spočívala ve velkém množství citovaného listinného materiálu. Z obsahu a především z četných narážek bylo také patrné, že přes proklamované katolictví a loajalitu vůči Habsburkům si autor zachoval starou utrakvistickou víru a nesmířil se s novými poměry. Zájem o kroniku přetrval až do 18. století, kdy historik Jan Florian Hammerschmied upravil její latinskou verzi.

L: J. Pekař, M. Jiřík Kezelius B., in: PA 14, 1889, s. 401n., 451n., 499n., 635n.; Kronika mladoboleslavská od mistra J. B. sepsaná (ed. Z. Kamper), 1935; OSN 4, s. 1000; RHB 3, s. 29; LČL 2/2, s. 687n.; SDLČ, s. 84.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milada Svobodová