Verze z 10. 10. 2019, 15:03, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BYLINA rodina pražských tiskařů

Z Personal
BYLINA rodina pražských tiskařů
Narození ?
Místo narození Plzeň
Úmrtí 1624
Místo úmrtí Praha
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 366-367
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137708

BYLINA, rodina pražských tiskařů

Zřejmě prvním pobělohorským tiskařem domácího původu, který se ke katolickému náboženství hlásil již před 1620, byl Štěpán B. (* ? Plzeň, † 1624 Praha). Živnost provozoval 1622–23 v pražské dílně po exulantovi Samuelu Adamovi z Veleslavína. Adamova dílna byla konfiskována a dána k dispozici pražským jezuitům v Klementinu, ti však neměli dostatek sil k jejímu provozování, a tak dům U Dvou velbloudů (v Melantrichově ulici; zbořen 1893) prodali i se zařízením 1621 B. manželce Juditě († 1630), která získala 17. 6. 1623 výsadu na státní tiskové zakázky. Živnost navenek reprezentoval B., 1622 konšel na Starém Městě pražském. Po jeho smrti tiskárna, která byla zřejmě od počátku majetkem manželky Judity, pracovala do 1630 pod označením „dědicové Š. B.“ – jednalo se zřejmě o dva nedospělé syny: Jiřího Adama B. († ? 1639) a Jana B., zv. starší († po 1649). V letech 1630–45 užívala tiskárna tři varianty impres, což vedlo u badatelů k pochybnostem, kolik tiskařů se v ní vlastně vystřídalo. Otázku řešil Josef Dobrovský, poté Josef Volf a konečně Pavel R. Pokorný, který doložil z erbovní listiny (1637), že kromě Jiřího a Jana st. v dílně pracoval i jejich bratranec Jan B. mladší. Tomuto Janovi mladšímu postoupil Jiří Adam, absolvent jezuitské akademie a registrátor desk zemských, po matčině smrti 1630 svůj dědický podíl a odešel, stejně jako už předtím v době stavovského povstání k císařské armádě. Jan mladší pak v tiskárně pracoval 1630–31, kdy se z vojenských služeb navrátil Jiří Adam a pronikl ke dvoru. 1633 pak rodinnou profesi převzal Jan starší, který od 1637 obdržel titul dvorského tiskaře s právem označit svůj dům či krám říšským znakem. Po smrti svého bratra Jiřího Adama i jeho ženy Ludmily († 1643) se Jan starší stal poručníkem jejich nezletilých dětí Štěpána Arnošta a Karla. Štěpán Arnošt měl sice tiskárnu zdědit, ale ta zanikla už 1645.

Bylinovská tiskárna patřila ve své době vedle živností Pavla Sessia a Zikmunda Lévy z Brozánek k největším v Praze. Je doložena asi 100 publikacemi, z nichž polovina vyšla česky, třetina v němčině a zbytek latinsky. Její produkce však téměř nenese stopy Melantrichova či Adamova typografického materiálu. Tiskárna vydala např. privilegované edice kalendářů Jana Kryštofa Daysingera a Hermanna de Werweho vyzdobené bordurou s motivem Jákobova žebříku, Babylonské věže a nového Jeruzaléma. Nepřehlédnutelný je i příklon Jana B. st. ke knižnímu mědirytu, např. ve vydané modlitební knize Hortulus animae, to jest Zahrádka duše (1636) s jedním z prvních rytých frontispisů v české knize a s cyklem 83 náboženských mědirytů. Také panegyrik augustiniána Aegidia a Sancto Johanne Baptista Věnec blahoslavenému … svatému Václavovi (1643) byl dílem, které typograficky i ilustračně převyšovalo průměr pobělohorské knižní kultury (rytec Henricus a S. Petro pro ně připravil 32 ilustrací inspirovaných svatováclavským cyklem podle obrazů Karla Škréty). Jan B. st. vytiskl 1643–44 i latinskou verzi Věnce. Mezi jeho poslední práce patřil pak Werweho Kalendář hospodářský a kancelářský … k létu Páně 1645 (1644?), v němž byl otištěn, jako v jediné B. knize, Melantrichův signet (meč obtočený dvěma šrafovanými a korunovanými hady). Privilegia na tisk dvorských úředních publikací i kalendářů přešla z rozhodnutí panovníka po posledním majiteli Janu B. st. 1645 na konkurenta Jiřího Šípaře. Ten také spolu s Tiskárnou jezuitskou 1645 vydražil bylinovský tiskařský materiál.

L: K. Beránek, Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze, in: Strahovská knihovna 12–13, 1977–78, s. 69n.; týž, Z dějin Akademické tiskárny v Praze, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 6/2, 1965, s. 91n.; J. Dobrovský, O zavedení a rozšíření knihtisku v Čechách, in: Spisy a projevy Josefa Dobrovského 19 (ed. M. Daňková [Bohatcová]), 1954; J. Douša, Staroměstští konšelé v jiných funkcích městské samosprávy v letech 1571–1602 a 1630–1650, in: Documenta Pragensia 15, 1997, s. 43n.; K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, in: Strahovská knihovna 1, 1966, s. 65n.; A. Kuttnarová, Knihtiskařská rodina Bylinova a její činnost (1622–1645), 1999 (diplomová práce Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); E. Lehmertová-Hepnarová, Z historie tiskárny Judity Bylinové, 1972 (diplomová práce Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); P. R. Pokorný, K Bylinovské impressí, in: Ročenka Státní knihovny ČSR v Praze 1970, 1972, s. 83n.; P. Voit, Encyklopedie knihy – starší knihtisk a obory příbuzné mezi počátkem 15. a polovinou 19. století, 2006, s. 146n.; J. Volf, Dějiny českého knihtisku do roku 1848, 1926; týž, Z počátků akademické čili jezuitské knihtiskárny v Praze, in: Vitrinka 9, 1932, s. 97n., 147n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Voit