Bondy Hugo 20.8.1897-18.4.1939: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Hugo Bondy | | jméno = Hugo Bondy | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Bondy Hugo portret.jpg |
| datum narození = 20.8.1897 | | datum narození = 20.8.1897 | ||
| místo narození = Chlumec nad Cidlinou | | místo narození = Chlumec nad Cidlinou |
Verze z 3. 12. 2018, 20:51
Hugo Bondy | |
Narození | 20.8.1897 |
---|---|
Místo narození | Chlumec nad Cidlinou |
Úmrtí | 18.4.1939 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136582 |
BONDY, Hugo, * 20. 8. 1897 Chlumec nad Cidlinou, † 18. 4. 1939 Praha, lékař-psychiatr, sexuolog
Zakladatel československé psychiatrické sexuologie. Vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 1923). Jako lékař pracoval v sanatoriu nervových chorob v Praze-Bubenči, byl činný jako soudní znalec z oboru sexuální patologie. Aktivně se účastnil činnosti Světové ligy pro sexuální reformu na vědeckém základě (referoval mj. na jejím sjezdu v Kodani 1928). Liga měla v plánu dosažení reforem právního řádu, zejména pak legalizaci homosexuality, toleranci mimomanželského sexu, ale také kontrolu porodnosti či boj proti prostituci a sexuální výchovu. Dne 8. 10. 1931 se dostal na ustavujícím zasedání do čela přípravného výboru její československé odbočky, oficiálně povolené 8. 4. 1932 (pod názvem Československá liga pro sexuelní reformu). V září 1932 se v Brně konal 5. kongres Světové ligy, na jehož organizaci se B. aktivně podílel. K požadované reformě nakonec nedošlo; jedním z důvodů byla i skutečnost, že československá liga byla do značné míry reprezentována homosexuálně orientovanými představiteli, což u příslušných orgánů údajně vyvolávalo dojem, že skutečným cílem hnutí je pouze legalizace homosexuality a ostatní body jsou pouze formální. Krátce po příchodu nacistů spáchal sebevraždu.
D: K diskusi o otázce chráněné hranice věkové při deliktech proti mravnosti v přípravné osnově k novému trestnímu zákonu, 1926.
L: V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná, 1978, passim.
Jiří Martínek