StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BŘETISLAV Přemyslovec ?1094-?1130

BŘETISLAV Přemyslovec
Narození	mezi 1094-1100
Úmrtí	1130 nebo později
Povolání	41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137710

BŘETISLAV Přemyslovec, * mezi 1094–1100 ?, † 1130 nebo později ?, knížecí syn

Jediný známý syn českého knížete Břetislava II. a Luitgardy z Bogenu. O jeho mládí není nic známo kromě toho, že v útlém věku ztratil otce (22. 12. 1100). Vzhledem k počtu tehdy žijících starších Přemyslovců neměl velkou naději na vládu, což vystihl umírající Břetislav II., když mu odkázal pouze loveckou trubku a kopí, protože vládu mu nemohl zajistit. Není ani známo, že by dostal nějaký úděl, pravděpodobně žil v blízkosti pražského dvora (Bretholzovo tvrzení, že prý B. dostal úděl v Břeclavsku, se neopírá o historické prameny). 1110 nebo 1111 byl B. vyslán svým strýcem českým knížetem Vladislavem I. v čele oddílu 300 jezdců na římskou jízdu Jindřicha V. (korunován 13. 4. 1111), setkali se však až při císařově návratu z Říma ve Veroně o letnicích (21.–23. 5.) 1111. Když se proti ustanovením seniorátního principu ujal vlády B. strýc Soběslav I. (1125–40), snažil se zbavit příbuzných, aby upevnil své postavení, případně zajistil trůn pro syny. Na podzim 1126 dal zatknout B. a uvěznil jej na Doníně, následovalo zatčení Konráda Znojemského (1128) a vyhnání Vratislava Brněnského (1129). B. byl po třech měsících převezen na hrad Jaroměř a 1128 na Děčín. Soustředění moci v Soběslavových rukou vyvolalo napětí mezi knížetem a skupinou předáků, které umocnilo ještě zajetí některých velmožů. Hlasy opozice směřovaly k zajatému B. Cílem rozsáhlého spiknutí alespoň podle později zinscenovaného procesu mělo být zavraždění Soběslava a nastolení B. V červnu 1130 Soběslav spiknutí odhalil, viníci byli uvězněni a potrestáni, zajatého B., který na spiknutí nemohl mít faktický podíl, dal kníže oslepit (30. 6. 1130). Po této události již o B. nejsou zprávy, pravděpodobně zanedlouho zemřel.

L: M. Bláhová – J. Frolík – N. Profantová, Velké dějiny zemí Koruny české 1. Do roku 1197, 1999, s. 542n.; V. Novotný, České dějiny 1/2, 1913, rejstřík; J. Žemlička, Vyšehrad 1130. Soud nebo inscenace? (K „nekosmovskému“ pojetí českých dějin), in: Husitství – reformace – renesance (ed. J. Pánek – M. Polívka – N. Rejchrtová), 1994, s. 47n.; týž, Čechy v době knížecí (1034–1198), 1997, s. 221n.

P: Kanovník vyšehradský (ed. J. Emler), in: FRB 2, 1874, s. 201n.; Mnich Sázavský (ed. týž), in: tamtéž, s. 238n.

Marie Bláhová