CÍGLER Matěj 27.2.1867-27.10.1917: Porovnání verzí

Z Personal
(CÍGLER_Matěj_1867-27.10.1917)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Matěj CÍGLER
 
| jméno = Matěj CÍGLER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cigler Matej portret.JPG
| datum narození = 1867
+
| datum narození = 27.2.1867
| místo narození =  
+
| místo narození = Hamr u Českých Budějovic
 
| datum úmrtí = 27.10.1917
 
| datum úmrtí = 27.10.1917
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Matěj CÍGLER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 414
 +
}}
 +
'''CÍGLER, Matěj''', ''* 27. 2. 1867 Hamr u Českých Budějovic, † 27. 10. 1917 Brno, pomolog, zahradník, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny zedníka. Patrně se vyučil zahradníkem
 +
v Hluboké nad Vltavou a pak absolvoval Zemský pomologický
 +
ústav v Praze-Tróji. Delší dobu praktikoval a pracoval
 +
v několika zahradnických podnicích. Složil zkoušku učitelské
 +
způsobilosti pro nižší ovocnicko-vinařské školy. Přijal místo
 +
asistenta Zemského pomologického ústavu v Praze-Tróji
 +
a od 1896 odborného učitele zahradnictví a správce školních
 +
pokusných zahradních objektů a skleníků na Zemském vyšším
 +
hospodářském ústavu (akademii) v Táboře. Nakonec
 +
se stal 1902–10 ředitelem tehdejšího Českého pomologického
 +
ústavu v Bohunicích u Brna (dnes střední odborná škola
 +
zahradnická a střední odborné učiliště Rajhrad, pracoviště
 +
Brno-Bohunice).
 +
 
 +
Po svém nástupu C. výuku reorganizoval, jednak učil ovocnictví,
 +
jednak dořešil a zorganizoval např. úkoly a akce přeroubovací,
 +
sortimentální, ochranářské, zpeněžovací i zpracování
 +
ovoce. Dal založit cvičné školní objekty na pozemcích
 +
bezplatně přidělených zemským sněmem a vysázet demonstrační
 +
kultury. Jeho zálibou byly tvarované dřeviny, zvláště
 +
svícny (kandelábry). Tím položil základ k prvnímu arboretu
 +
na ústavu i na Moravě. Kromě výsadeb se postaral o výstavbu
 +
skleníků a pořízení vnitřního zařízení školy. Vedl i její celou
 +
účetní agendu. Inicioval 1905 vznik Spolku bohunických
 +
absolventů, jemuž také předsedal a podporoval vzdělávací
 +
a sociální cíle. Korporace udržovala styky se Spolkem cizozemských
 +
zahradníků ve francouzském Chatenay. Bohunický
 +
ústav se vedle školy v Mělníku stal postupně nositelem
 +
zahradnického vědění a umění v českých zemích. Již jeho
 +
nejstarší absolventi (mj. Jaroslav Hejl, zahradník u premonstrátů
 +
v Nové Říši, Ondřej Baroš, ovocnář a učitel, Jan Jandl,
 +
vrchní zahradník a učitel) nacházeli nejlepší uplatnění
 +
daleko za hranicemi své vlasti, hlavně ve Francii a v Rusku,
 +
ale i v zámoří. Často obsazovali místa zahradníků-ovocnářů
 +
v síti hospodářských škol všech stupňů na Moravě, pracovali
 +
jako okresní pomologové a činovníci různých ovocnických
 +
spolků.
 +
 
 +
Svou kariéru C. dovršil 1911–17 jako inspektor ovocnictví
 +
a zelinářství u českého odboru Zemědělské rady pro Markrabství
 +
moravské v Brně. V této funkci dále podporoval
 +
bohunickou školu a její absolventy. Vydal pouze dvě práce:
 +
vlastním nákladem ''Pěstování ovocných stromů ve tvaru keřovitém''
 +
(1907) a ''Jednotné třídění a balení ovoce'' (1911). Byl prohlášen
 +
čestným občanem Bohunic (dnes Brno-Bohunice).
 +
 
 +
'''L:''' Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 283; MSB
 +
1, s. 80; 25 let Zemského ovocnicko-zahradnického ústavu v Brně-Bohunicích,
 +
1925, s. 5n.; M. Vávra, Vývoj ovocnicko-vinařského a zahradnického
 +
spolku moravského od roku 1816 do dneška, in: Sborník VŠZ Brno, řada 1,
 +
Spisy fakulty agronomické 18, 1970, s. 733n.; A. Verbík, Zemědělské instituce
 +
v letech 1848–1900 v českých zemích, in: Vědecké práce Zemědělského
 +
muzea 18, 1978, s. 143n.; J. L. Peiker, K dějinám Českého pomologického
 +
ústavu v Brně-Bohunicích, in: Dějiny věd a techniky 19, 1986, č. 2, s. 91n.;
 +
H. Kokešová, „V úctě podepsaný…“ K působení Karla Němce na Vyšší hospodářské
 +
a hospodářsko-průmyslové škole v Táboře a v Zemském pomologickém
 +
ústavu v Tróji, in: Paginae historiae 11. Sborník Státního ústředního
 +
archivu v Praze 2003, s. 90n.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Třeboň, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Hluboká
 +
nad Vltavou, 1853–1868, fol. 188; NA Praha, fond Zemský výbor III
 +
1874–1928, sign. XVI, 8/4, kart. 6940, složka C. M.; tamtéž, fond ZÚs-
 +
Hospodářská akademie Tábor, kart. 46 (prelimináře a zápisy z jednání školy);
 +
tamtéž, fond Kuratorium zemských vyšších hospodářských akademií Děčín-
 +
Libverda a Tábor, Vyšší hospodářská akademie Tábor, inv. č. 53, kart. 53
 +
(konkursní záležitosti C. M.); Archiv města Brna, fond M 280 Zemědělská
 +
mistrovská škola, odbor zahradnický, Brno-Bohunice.
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
  
 
[[Kategorie:1867]]
 
[[Kategorie:1867]]
 +
[[Kategorie:Hamr]]
 
[[Kategorie:1917]]
 
[[Kategorie:1917]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:47

Matěj CÍGLER
Narození 27.2.1867
Místo narození Hamr u Českých Budějovic
Úmrtí 27.10.1917
Místo úmrtí Brno
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 414
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43861

CÍGLER, Matěj, * 27. 2. 1867 Hamr u Českých Budějovic, † 27. 10. 1917 Brno, pomolog, zahradník, pedagog

Pocházel z rodiny zedníka. Patrně se vyučil zahradníkem v Hluboké nad Vltavou a pak absolvoval Zemský pomologický ústav v Praze-Tróji. Delší dobu praktikoval a pracoval v několika zahradnických podnicích. Složil zkoušku učitelské způsobilosti pro nižší ovocnicko-vinařské školy. Přijal místo asistenta Zemského pomologického ústavu v Praze-Tróji a od 1896 odborného učitele zahradnictví a správce školních pokusných zahradních objektů a skleníků na Zemském vyšším hospodářském ústavu (akademii) v Táboře. Nakonec se stal 1902–10 ředitelem tehdejšího Českého pomologického ústavu v Bohunicích u Brna (dnes střední odborná škola zahradnická a střední odborné učiliště Rajhrad, pracoviště Brno-Bohunice).

Po svém nástupu C. výuku reorganizoval, jednak učil ovocnictví, jednak dořešil a zorganizoval např. úkoly a akce přeroubovací, sortimentální, ochranářské, zpeněžovací i zpracování ovoce. Dal založit cvičné školní objekty na pozemcích bezplatně přidělených zemským sněmem a vysázet demonstrační kultury. Jeho zálibou byly tvarované dřeviny, zvláště svícny (kandelábry). Tím položil základ k prvnímu arboretu na ústavu i na Moravě. Kromě výsadeb se postaral o výstavbu skleníků a pořízení vnitřního zařízení školy. Vedl i její celou účetní agendu. Inicioval 1905 vznik Spolku bohunických absolventů, jemuž také předsedal a podporoval vzdělávací a sociální cíle. Korporace udržovala styky se Spolkem cizozemských zahradníků ve francouzském Chatenay. Bohunický ústav se vedle školy v Mělníku stal postupně nositelem zahradnického vědění a umění v českých zemích. Již jeho nejstarší absolventi (mj. Jaroslav Hejl, zahradník u premonstrátů v Nové Říši, Ondřej Baroš, ovocnář a učitel, Jan Jandl, vrchní zahradník a učitel) nacházeli nejlepší uplatnění daleko za hranicemi své vlasti, hlavně ve Francii a v Rusku, ale i v zámoří. Často obsazovali místa zahradníků-ovocnářů v síti hospodářských škol všech stupňů na Moravě, pracovali jako okresní pomologové a činovníci různých ovocnických spolků.

Svou kariéru C. dovršil 1911–17 jako inspektor ovocnictví a zelinářství u českého odboru Zemědělské rady pro Markrabství moravské v Brně. V této funkci dále podporoval bohunickou školu a její absolventy. Vydal pouze dvě práce: vlastním nákladem Pěstování ovocných stromů ve tvaru keřovitém (1907) a Jednotné třídění a balení ovoce (1911). Byl prohlášen čestným občanem Bohunic (dnes Brno-Bohunice).

L: Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 283; MSB 1, s. 80; 25 let Zemského ovocnicko-zahradnického ústavu v Brně-Bohunicích, 1925, s. 5n.; M. Vávra, Vývoj ovocnicko-vinařského a zahradnického spolku moravského od roku 1816 do dneška, in: Sborník VŠZ Brno, řada 1, Spisy fakulty agronomické 18, 1970, s. 733n.; A. Verbík, Zemědělské instituce v letech 1848–1900 v českých zemích, in: Vědecké práce Zemědělského muzea 18, 1978, s. 143n.; J. L. Peiker, K dějinám Českého pomologického ústavu v Brně-Bohunicích, in: Dějiny věd a techniky 19, 1986, č. 2, s. 91n.; H. Kokešová, „V úctě podepsaný…“ K působení Karla Němce na Vyšší hospodářské a hospodářsko-průmyslové škole v Táboře a v Zemském pomologickém ústavu v Tróji, in: Paginae historiae 11. Sborník Státního ústředního archivu v Praze 2003, s. 90n.

P: SOA Třeboň, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Hluboká nad Vltavou, 1853–1868, fol. 188; NA Praha, fond Zemský výbor III 1874–1928, sign. XVI, 8/4, kart. 6940, složka C. M.; tamtéž, fond ZÚs- Hospodářská akademie Tábor, kart. 46 (prelimináře a zápisy z jednání školy); tamtéž, fond Kuratorium zemských vyšších hospodářských akademií Děčín- Libverda a Tábor, Vyšší hospodářská akademie Tábor, inv. č. 53, kart. 53 (konkursní záležitosti C. M.); Archiv města Brna, fond M 280 Zemědělská mistrovská škola, odbor zahradnický, Brno-Bohunice.

Gustav Novotný