CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ Anna 22.6.1887-2.9.1963: Porovnání verzí
(CÍSAŘOVÁ-Kolářová_Anna_1887-2.9.1963) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Anna CÍSAŘOVÁ-Kolářová | | jméno = Anna CÍSAŘOVÁ-Kolářová | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1887 | + | | datum narození = 22.6.1887 |
| místo narození = Tábor | | místo narození = Tábor | ||
| datum úmrtí = 2.9.1963 | | datum úmrtí = 2.9.1963 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | + | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />73- Uměnovědec nebo historik umění |
− | 73- Uměnovědec nebo historik umění | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 431 |
+ | }} | ||
+ | '''CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ, Anna''', ''* 22. 6. 1887 Tábor, † 2. 9. 1963 Praha, historička, knihovnice'' | ||
+ | |||
+ | Dcera táborského pedagoga, historika, archiváře a vlastivědného | ||
+ | pracovníka Martina Koláře (1836–1898), od 1914 | ||
+ | provdaná za pražského magistrátního úředníka Rudolfa Císaře | ||
+ | († 1961). Obecnou a měšťanskou školu navštěvovala | ||
+ | v Táboře, pak studovala na pražském dívčím gymnáziu Minerva. | ||
+ | Po maturitě (1908) pokračovala ve studiu na filozofické fakultě české univerzity v Praze, obor dějepis – zeměpis | ||
+ | (1908–12). Stala se první vysokoškolačkou pracující v českých | ||
+ | archivech, když od října 1910 do července 1911 byla | ||
+ | pomocnou vědeckou silou v Zemském archivu království | ||
+ | Českého. 1920–57 (s nedobrovolným přerušením 1939–45) | ||
+ | byla zaměstnána v Národní knihovně v Praze. Od 1947 tam | ||
+ | pracovala jako vrchní radová archivní a knihovní služby. Věnovala | ||
+ | se zejména doplňování, správě a katalogizaci fondu | ||
+ | bohemik. Spolupracovala na ''Knihopisu českých a slovenských'' | ||
+ | ''tisků'' a na ''Bibliografii československých tisků''. 1938 se stala | ||
+ | členkou Knihopisné komise při ministerstvu školství a osvěty. | ||
+ | Jako první žena byla jmenována zasloužilou knihovnicí. | ||
+ | Působila také na Husově evangelické fakultě bohoslovecké | ||
+ | v Praze, kde po osvobození 1945 byla pověřena lektorátem | ||
+ | pro obor sociální a kulturní snahy v české reformaci. | ||
+ | Aktivní práce v ženském hnutí (místopředsedkyně Sdružení | ||
+ | akademicky vzdělaných žen) ji přivedla k celoživotnímu | ||
+ | historickému zájmu o postavení žen a o českou reformaci. | ||
+ | Její první článek na toto téma ''Ženské emancipační snahy'' | ||
+ | ''ve starověkých Aténách'' vyšel v ''Ženských listech'' (1914), pak | ||
+ | vydala knihy ''Žena v hnutí husitském'' (1915), ''Žena v Jednotě'' | ||
+ | ''bratrské'' (1942), po osvobození ''Posluchačky v kapli Betlemské'' | ||
+ | (1947). Soustavně se zabývala také dějinami knižní kultury. | ||
+ | Do této oblasti patří mj. práce ''Značky v českých a moravských'' | ||
+ | ''paleotypech'' (1931), ''Vzrůst československých knižních pokladů'' | ||
+ | ''v Národní a universitní knihovně v Praze za ředitelství Dra'' | ||
+ | ''Jana Emlera'' (1937). Editovala, případně přeložila především | ||
+ | korespondenci a spisy M. Jana Husa a Martina Lupáče. Vedle | ||
+ | odborných knih a periodik historických a knihovnických | ||
+ | se uplatňovala publicisticky v ''Jednotě bratrské'', ''Kostnických'' | ||
+ | ''jiskrách'' a ''Křesťanské revui''. Výrazná byla rovněž její činnost | ||
+ | přednášková. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupis bibliografie: P. Hamanová, Jubileum A. C.-K., in: Knihovna 2, | ||
+ | 1947, s. 171n.; M. Ročková, A. C.-K., diplomová práce, Pedagogická fakulta | ||
+ | UK Praha, 2002, s. 123n.; edice: M. Jan Hus. O poznání cěsty pravé | ||
+ | k spasení čili Dcerka, 1927; Betlémské poselství, 1947; Listy dvou Janů. | ||
+ | Korespondence Jana Husa a Jana Žižky z Trocnova, 1949 (s J. Daňhelkou); | ||
+ | Život Mistra Jana Husi. Podle sepsání pražského kazatele z let 1611–1619, | ||
+ | 1940; Martin Lupáč. Hádání o kompaktátech, 1953; Moravy ctnostné mládeži | ||
+ | potřebné. Bratrské mravouky Jiřího Strejce, Adama Šturma z Hranic | ||
+ | a Matouše Konečného, 1940. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' P. Hamanová, c. d.; M. Ročková, c. d.; J. B. Čapek, K jubileu sestry C.-K., | ||
+ | in: Jednota bratrská 34, 1957, s. 86n.; M. L. Černá, K jubileu A. C.-K., | ||
+ | in: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1957, 1958, s. 146n.; Sedmdesát | ||
+ | let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 42, 1957, č. 24; D. Čapková, K pětasedmdesátinám | ||
+ | A. C.-K., in: Acta Comeniana 21, 1962, s. 209; L. Mašínová, | ||
+ | K pětasedmdesátinám sestry A. C.-K., in: Jednota bratrská 39, 1962, | ||
+ | s. 100n.; K. Reichel, Ve službách české knihy, in: tamtéž, s. 99n.; Šp (J. Špét), | ||
+ | Sedmdesát pět let A. C.-K., in: ČSPSČ 70, 1962, s. 168; tčz (T. Č. Zelinka), | ||
+ | Sedmdesát pět let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 47, 1962, č. 23; A. Molnár, | ||
+ | Nad dílem A. C.-K., in: tamtéž 48, 1963, č. 30; K. Reichel, Za sestrou A. C., | ||
+ | in: tamtéž; M. Plecháč, První bratrská historička, in: Jednota bratrská 40, | ||
+ | 1963, s. 131n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů | ||
+ | českých zemí, 2000, s. 115; Kutnar, s. 769; LČL 1, s. 361; ČBS, s. 83; | ||
+ | Tomeš 1, s. 173. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP Praha; Husitské muzeum Tábor; SOkA Tábor; ANM Praha, fond | ||
+ | sdružení akademicky vzdělaných žen. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/8755 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jaroslava Hoffmannová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 19:32
Anna CÍSAŘOVÁ-Kolářová | |
Narození | 22.6.1887 |
---|---|
Místo narození | Tábor |
Úmrtí | 2.9.1963 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
65- Literární historik, kritik nebo teoretik 73- Uměnovědec nebo historik umění |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 431 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43998 |
CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ, Anna, * 22. 6. 1887 Tábor, † 2. 9. 1963 Praha, historička, knihovnice
Dcera táborského pedagoga, historika, archiváře a vlastivědného pracovníka Martina Koláře (1836–1898), od 1914 provdaná za pražského magistrátního úředníka Rudolfa Císaře († 1961). Obecnou a měšťanskou školu navštěvovala v Táboře, pak studovala na pražském dívčím gymnáziu Minerva. Po maturitě (1908) pokračovala ve studiu na filozofické fakultě české univerzity v Praze, obor dějepis – zeměpis (1908–12). Stala se první vysokoškolačkou pracující v českých archivech, když od října 1910 do července 1911 byla pomocnou vědeckou silou v Zemském archivu království Českého. 1920–57 (s nedobrovolným přerušením 1939–45) byla zaměstnána v Národní knihovně v Praze. Od 1947 tam pracovala jako vrchní radová archivní a knihovní služby. Věnovala se zejména doplňování, správě a katalogizaci fondu bohemik. Spolupracovala na Knihopisu českých a slovenských tisků a na Bibliografii československých tisků. 1938 se stala členkou Knihopisné komise při ministerstvu školství a osvěty. Jako první žena byla jmenována zasloužilou knihovnicí. Působila také na Husově evangelické fakultě bohoslovecké v Praze, kde po osvobození 1945 byla pověřena lektorátem pro obor sociální a kulturní snahy v české reformaci. Aktivní práce v ženském hnutí (místopředsedkyně Sdružení akademicky vzdělaných žen) ji přivedla k celoživotnímu historickému zájmu o postavení žen a o českou reformaci. Její první článek na toto téma Ženské emancipační snahy ve starověkých Aténách vyšel v Ženských listech (1914), pak vydala knihy Žena v hnutí husitském (1915), Žena v Jednotě bratrské (1942), po osvobození Posluchačky v kapli Betlemské (1947). Soustavně se zabývala také dějinami knižní kultury. Do této oblasti patří mj. práce Značky v českých a moravských paleotypech (1931), Vzrůst československých knižních pokladů v Národní a universitní knihovně v Praze za ředitelství Dra Jana Emlera (1937). Editovala, případně přeložila především korespondenci a spisy M. Jana Husa a Martina Lupáče. Vedle odborných knih a periodik historických a knihovnických se uplatňovala publicisticky v Jednotě bratrské, Kostnických jiskrách a Křesťanské revui. Výrazná byla rovněž její činnost přednášková.
D: soupis bibliografie: P. Hamanová, Jubileum A. C.-K., in: Knihovna 2, 1947, s. 171n.; M. Ročková, A. C.-K., diplomová práce, Pedagogická fakulta UK Praha, 2002, s. 123n.; edice: M. Jan Hus. O poznání cěsty pravé k spasení čili Dcerka, 1927; Betlémské poselství, 1947; Listy dvou Janů. Korespondence Jana Husa a Jana Žižky z Trocnova, 1949 (s J. Daňhelkou); Život Mistra Jana Husi. Podle sepsání pražského kazatele z let 1611–1619, 1940; Martin Lupáč. Hádání o kompaktátech, 1953; Moravy ctnostné mládeži potřebné. Bratrské mravouky Jiřího Strejce, Adama Šturma z Hranic a Matouše Konečného, 1940.
L: P. Hamanová, c. d.; M. Ročková, c. d.; J. B. Čapek, K jubileu sestry C.-K., in: Jednota bratrská 34, 1957, s. 86n.; M. L. Černá, K jubileu A. C.-K., in: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1957, 1958, s. 146n.; Sedmdesát let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 42, 1957, č. 24; D. Čapková, K pětasedmdesátinám A. C.-K., in: Acta Comeniana 21, 1962, s. 209; L. Mašínová, K pětasedmdesátinám sestry A. C.-K., in: Jednota bratrská 39, 1962, s. 100n.; K. Reichel, Ve službách české knihy, in: tamtéž, s. 99n.; Šp (J. Špét), Sedmdesát pět let A. C.-K., in: ČSPSČ 70, 1962, s. 168; tčz (T. Č. Zelinka), Sedmdesát pět let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 47, 1962, č. 23; A. Molnár, Nad dílem A. C.-K., in: tamtéž 48, 1963, č. 30; K. Reichel, Za sestrou A. C., in: tamtéž; M. Plecháč, První bratrská historička, in: Jednota bratrská 40, 1963, s. 131n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 115; Kutnar, s. 769; LČL 1, s. 361; ČBS, s. 83; Tomeš 1, s. 173.
P: LA PNP Praha; Husitské muzeum Tábor; SOkA Tábor; ANM Praha, fond sdružení akademicky vzdělaných žen.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jaroslava Hoffmannová