CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ Anna 22.6.1887-2.9.1963: Porovnání verzí

Z Personal
(CÍSAŘOVÁ-Kolářová_Anna_1887-2.9.1963)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Anna CÍSAŘOVÁ-Kolářová
 
| jméno = Anna CÍSAŘOVÁ-Kolářová
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1887
+
| datum narození = 22.6.1887
 
| místo narození = Tábor
 
| místo narození = Tábor
 
| datum úmrtí = 2.9.1963
 
| datum úmrtí = 2.9.1963
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Anna CÍSAŘOVÁ-Kolářová
+
}}
 +
'''CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ, Anna''', ''* 22. 6. 1887 Tábor, † 2. 9. 1963 Praha, historička, knihovnice''
 +
 
 +
Dcera táborského pedagoga, historika, archiváře a vlastivědného
 +
pracovníka Martina Koláře (1836–1898), od 1914
 +
provdaná za pražského magistrátního úředníka Rudolfa Císaře
 +
(† 1961). Obecnou a měšťanskou školu navštěvovala
 +
v Táboře, pak studovala na pražském dívčím gymnáziu Minerva.
 +
Po maturitě (1908) pokračovala ve studiu na filozofické fakultě české univerzity v Praze, obor dějepis – zeměpis
 +
(1908–12). Stala se první vysokoškolačkou pracující v českých
 +
archivech, když od října 1910 do července 1911 byla
 +
pomocnou vědeckou silou v Zemském archivu království
 +
Českého. 1920–57 (s nedobrovolným přerušením 1939–45)
 +
byla zaměstnána v Národní knihovně v Praze. Od 1947 tam
 +
pracovala jako vrchní radová archivní a knihovní služby. Věnovala
 +
se zejména doplňování, správě a katalogizaci fondu
 +
bohemik. Spolupracovala na ''Knihopisu českých a slovenských''
 +
''tisků'' a na ''Bibliografii československých tisků''. 1938 se stala
 +
členkou Knihopisné komise při ministerstvu školství a osvěty.
 +
Jako první žena byla jmenována zasloužilou knihovnicí.
 +
Působila také na Husově evangelické fakultě bohoslovecké
 +
v Praze, kde po osvobození 1945 byla pověřena lektorátem
 +
pro obor sociální a kulturní snahy v české reformaci.
 +
Aktivní práce v ženském hnutí (místopředsedkyně Sdružení
 +
akademicky vzdělaných žen) ji přivedla k celoživotnímu
 +
historickému zájmu o postavení žen a o českou reformaci.
 +
Její první článek na toto téma ''Ženské emancipační snahy''
 +
''ve starověkých Aténách'' vyšel v ''Ženských listech'' (1914), pak
 +
vydala knihy ''Žena v hnutí husitském'' (1915), ''Žena v Jednotě''
 +
''bratrské'' (1942), po osvobození ''Posluchačky v kapli Betlemské''
 +
(1947). Soustavně se zabývala také dějinami knižní kultury.
 +
Do této oblasti patří mj. práce ''Značky v českých a moravských''
 +
''paleotypech'' (1931), ''Vzrůst československých knižních pokladů''
 +
''v Národní a universitní knihovně v Praze za ředitelství Dra''
 +
''Jana Emlera'' (1937). Editovala, případně přeložila především
 +
korespondenci a spisy M. Jana Husa a Martina Lupáče. Vedle
 +
odborných knih a periodik historických a knihovnických
 +
se uplatňovala publicisticky v ''Jednotě bratrské'', ''Kostnických''
 +
''jiskrách'' a ''Křesťanské revui''. Výrazná byla rovněž její činnost
 +
přednášková.
 +
 
 +
'''D:''' soupis bibliografie: P. Hamanová, Jubileum A. C.-K., in: Knihovna 2,
 +
1947, s. 171n.; M. Ročková, A. C.-K., diplomová práce, Pedagogická fakulta
 +
UK Praha, 2002, s. 123n.; edice: M. Jan Hus. O poznání cěsty pravé
 +
k spasení čili Dcerka, 1927; Betlémské poselství, 1947; Listy dvou Janů.
 +
Korespondence Jana Husa a Jana Žizky z Trocnova, 1949 (s J. Daňhelkou);
 +
Život Mistra Jana Husi. Podle sepsání pražského kazatele z let 1611–1619,
 +
1940; Martin Lupáč. Hádání o kompaktátech, 1953; Moravy ctnostné mládeži
 +
potřebné. Bratrské mravouky Jiřího Strejce, Adama Šturma z Hranic
 +
a Matouše Konečného, 1940.
 +
 
 +
'''L:''' P. Hamanová, c. d.; M. Ročková, c. d.; J. B. Čapek, K jubileu sestry C.-K.,
 +
in: Jednota bratrská 34, 1957, s. 86n.; M. L. Černá, K jubileu A. C.-K.,
 +
in: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1957, 1958, s. 146n.; Sedmdesát
 +
let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 42, 1957, č. 24; D. Čapková, K pětasedmdesátinám
 +
A. C.-K., in: Acta Comeniana 21, 1962, s. 209; L. Mašínová,
 +
K pětasedmdesátinám sestry A. C.-K., in: Jednota bratrská 39, 1962,
 +
s. 100n.; K. Reichel, Ve službách české knihy, in: tamtéž, s. 99n.; Šp (J. Špét),
 +
Sedmdesát pět let A. C.-K., in: ČSPSČ 70, 1962, s. 168; tčz (T. Č. Zelinka),
 +
Sedmdesát pět let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 47, 1962, č. 23; A. Molnár,
 +
Nad dílem A. C.-K., in: tamtéž 48, 1963, č. 30; K. Reichel, Za sestrou A. C.,
 +
in: tamtéž; M. Plecháč, První bratrská historička, in: Jednota bratrská 40,
 +
1963, s. 131n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů
 +
českých zemí, 2000, s. 115; Kutnar, s. 769; LČL 1, s. 361; ČBS, s. 83;
 +
Tomeš 1, s. 173.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha; Husitské muzeum Tábor; SOkA Tábor; ANM Praha, fond
 +
sdružení akademicky vzdělaných žen.
 +
 
 +
Jaroslava Hoffmannová
  
−
== Literatura ==
 
−
 
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]

Verze z 2. 11. 2016, 21:35

Anna CÍSAŘOVÁ-Kolářová
Narození 22.6.1887
Místo narození Tábor
Úmrtí 2.9.1963
Místo úmrtí Praha
Povolání

65- Literární historik, kritik nebo teoretik

73- Uměnovědec nebo historik umění
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43998

CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ, Anna, * 22. 6. 1887 Tábor, † 2. 9. 1963 Praha, historička, knihovnice

Dcera táborského pedagoga, historika, archiváře a vlastivědného pracovníka Martina Koláře (1836–1898), od 1914 provdaná za pražského magistrátního úředníka Rudolfa Císaře († 1961). Obecnou a měšťanskou školu navštěvovala v Táboře, pak studovala na pražském dívčím gymnáziu Minerva. Po maturitě (1908) pokračovala ve studiu na filozofické fakultě české univerzity v Praze, obor dějepis – zeměpis (1908–12). Stala se první vysokoškolačkou pracující v českých archivech, když od října 1910 do července 1911 byla pomocnou vědeckou silou v Zemském archivu království Českého. 1920–57 (s nedobrovolným přerušením 1939–45) byla zaměstnána v Národní knihovně v Praze. Od 1947 tam pracovala jako vrchní radová archivní a knihovní služby. Věnovala se zejména doplňování, správě a katalogizaci fondu bohemik. Spolupracovala na Knihopisu českých a slovenských tisků a na Bibliografii československých tisků. 1938 se stala členkou Knihopisné komise při ministerstvu školství a osvěty. Jako první žena byla jmenována zasloužilou knihovnicí. Působila také na Husově evangelické fakultě bohoslovecké v Praze, kde po osvobození 1945 byla pověřena lektorátem pro obor sociální a kulturní snahy v české reformaci. Aktivní práce v ženském hnutí (místopředsedkyně Sdružení akademicky vzdělaných žen) ji přivedla k celoživotnímu historickému zájmu o postavení žen a o českou reformaci. Její první článek na toto téma Ženské emancipační snahy ve starověkých Aténách vyšel v Ženských listech (1914), pak vydala knihy Žena v hnutí husitském (1915), Žena v Jednotě bratrské (1942), po osvobození Posluchačky v kapli Betlemské (1947). Soustavně se zabývala také dějinami knižní kultury. Do této oblasti patří mj. práce Značky v českých a moravských paleotypech (1931), Vzrůst československých knižních pokladů v Národní a universitní knihovně v Praze za ředitelství Dra Jana Emlera (1937). Editovala, případně přeložila především korespondenci a spisy M. Jana Husa a Martina Lupáče. Vedle odborných knih a periodik historických a knihovnických se uplatňovala publicisticky v Jednotě bratrské, Kostnických jiskrách a Křesťanské revui. Výrazná byla rovněž její činnost přednášková.

D: soupis bibliografie: P. Hamanová, Jubileum A. C.-K., in: Knihovna 2, 1947, s. 171n.; M. Ročková, A. C.-K., diplomová práce, Pedagogická fakulta UK Praha, 2002, s. 123n.; edice: M. Jan Hus. O poznání cěsty pravé k spasení čili Dcerka, 1927; Betlémské poselství, 1947; Listy dvou Janů. Korespondence Jana Husa a Jana Žizky z Trocnova, 1949 (s J. Daňhelkou); Život Mistra Jana Husi. Podle sepsání pražského kazatele z let 1611–1619, 1940; Martin Lupáč. Hádání o kompaktátech, 1953; Moravy ctnostné mládeži potřebné. Bratrské mravouky Jiřího Strejce, Adama Šturma z Hranic a Matouše Konečného, 1940.

L: P. Hamanová, c. d.; M. Ročková, c. d.; J. B. Čapek, K jubileu sestry C.-K., in: Jednota bratrská 34, 1957, s. 86n.; M. L. Černá, K jubileu A. C.-K., in: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1957, 1958, s. 146n.; Sedmdesát let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 42, 1957, č. 24; D. Čapková, K pětasedmdesátinám A. C.-K., in: Acta Comeniana 21, 1962, s. 209; L. Mašínová, K pětasedmdesátinám sestry A. C.-K., in: Jednota bratrská 39, 1962, s. 100n.; K. Reichel, Ve službách české knihy, in: tamtéž, s. 99n.; Šp (J. Špét), Sedmdesát pět let A. C.-K., in: ČSPSČ 70, 1962, s. 168; tčz (T. Č. Zelinka), Sedmdesát pět let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 47, 1962, č. 23; A. Molnár, Nad dílem A. C.-K., in: tamtéž 48, 1963, č. 30; K. Reichel, Za sestrou A. C., in: tamtéž; M. Plecháč, První bratrská historička, in: Jednota bratrská 40, 1963, s. 131n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 115; Kutnar, s. 769; LČL 1, s. 361; ČBS, s. 83; Tomeš 1, s. 173.

P: LA PNP Praha; Husitské muzeum Tábor; SOkA Tábor; ANM Praha, fond sdružení akademicky vzdělaných žen.

Jaroslava Hoffmannová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ_Anna_22.6.1887-2.9.1963&oldid=95194“