CABICAR František 6.10.1908-24.1.1981: Porovnání verzí
(CABICAR_František_6.10.1908-24.1.1981) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.10.1908 | | datum narození = 6.10.1908 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Năsăud (Rumunsko) |
| datum úmrtí = 24.1.1981 | | datum úmrtí = 24.1.1981 | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''CABICAR, František,''' ''* 6. 10. 1908 Năsăud (Rumunsko), † 24. 1. 1981 Ostrava, fyzik, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v tehdy uherském Sedmihradsku. Navštěvoval Vysokou | ||
+ | školu báňskou (VŠB) v Příbrami; během studia byl demonstrátorem | ||
+ | v mineralogickém ústavu a zástupcem asistenta | ||
+ | fyzikálního ústavu. Přešel na Karlovu univerzitu v Praze, | ||
+ | kde 1929–34 studoval matematiku a fyziku. Jako posluchač | ||
+ | budoval v mineralogickém ústavu laboratoř pro krystalovou | ||
+ | rentgenometrii. 1934–36 přednášel na VŠB v Příbrami, | ||
+ | 1936 učil na Vyšší průmyslové škole v Pardubicích, 1937–51 | ||
+ | na obchodní akademii v Ostravě. Za německé okupace byl | ||
+ | 1942 zatčen a odvlečen do koncentračního tábora, odkud | ||
+ | se vrátil až po osvobození 1945. Od 1951 působil na VŠB | ||
+ | v Ostravě (kam byla škola po skončení války přenesena z Příbrami), | ||
+ | postupně jako odborný asistent, docent, od 1961 | ||
+ | profesor technické fyziky na katedře fyziky. 1953/54 byl | ||
+ | děkanem Hornicko-geologické fakulty, 1959/60 a 1962/63 | ||
+ | prorektorem VŠB. Badatelsky se věnoval rentgenometrii | ||
+ | krystalů a kovů. Na škole vybudoval laboratoře pro rentgenometrická | ||
+ | měření, hranolovou spektrometrii, studium tenkých | ||
+ | vrstev a magnetických vlastností látek. Jako spoluautor | ||
+ | se podílel na učebních textech ''Fyzika 1–3'' (1964–75). Veřejně | ||
+ | se angažoval v oblasti vztahů s Rumunskem, 1931–35 | ||
+ | byl jednatelem Československo-rumunského ústavu v Praze. | ||
+ | 1939 obdržel Zlatou medaili společnosti Liga Romana, 1965 | ||
+ | státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 117; Sborník vědeckých prací | ||
+ | Vysoké školy báňské – TU Ostrava, Řada hornicko-geologická 45, 1999, 1, | ||
+ | s. 103; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského | ||
+ | regionu, 2001, s. 40n. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlašímský | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Năsăud]] |
[[Kategorie:1981]] | [[Kategorie:1981]] | ||
[[Kategorie:Ostrava]] | [[Kategorie:Ostrava]] |
Verze z 7. 10. 2016, 08:12
František CABICAR | |
Narození | 6.10.1908 |
---|---|
Místo narození | Năsăud (Rumunsko) |
Úmrtí | 24.1.1981 |
Místo úmrtí | Ostrava |
Povolání |
2- Fyzik 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70439 |
CABICAR, František, * 6. 10. 1908 Năsăud (Rumunsko), † 24. 1. 1981 Ostrava, fyzik, pedagog
Narodil se v tehdy uherském Sedmihradsku. Navštěvoval Vysokou školu báňskou (VŠB) v Příbrami; během studia byl demonstrátorem v mineralogickém ústavu a zástupcem asistenta fyzikálního ústavu. Přešel na Karlovu univerzitu v Praze, kde 1929–34 studoval matematiku a fyziku. Jako posluchač budoval v mineralogickém ústavu laboratoř pro krystalovou rentgenometrii. 1934–36 přednášel na VŠB v Příbrami, 1936 učil na Vyšší průmyslové škole v Pardubicích, 1937–51 na obchodní akademii v Ostravě. Za německé okupace byl 1942 zatčen a odvlečen do koncentračního tábora, odkud se vrátil až po osvobození 1945. Od 1951 působil na VŠB v Ostravě (kam byla škola po skončení války přenesena z Příbrami), postupně jako odborný asistent, docent, od 1961 profesor technické fyziky na katedře fyziky. 1953/54 byl děkanem Hornicko-geologické fakulty, 1959/60 a 1962/63 prorektorem VŠB. Badatelsky se věnoval rentgenometrii krystalů a kovů. Na škole vybudoval laboratoře pro rentgenometrická měření, hranolovou spektrometrii, studium tenkých vrstev a magnetických vlastností látek. Jako spoluautor se podílel na učebních textech Fyzika 1–3 (1964–75). Veřejně se angažoval v oblasti vztahů s Rumunskem, 1931–35 byl jednatelem Československo-rumunského ústavu v Praze. 1939 obdržel Zlatou medaili společnosti Liga Romana, 1965 státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 117; Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – TU Ostrava, Řada hornicko-geologická 45, 1999, 1, s. 103; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 40n.
Pavel Vlašímský