CABICAR František 6.10.1908-24.1.1981: Porovnání verzí

Z Personal
(CABICAR_František_6.10.1908-24.1.1981)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.10.1908
 
| datum narození = 6.10.1908
| místo narození = Nasand
+
| místo narození = Năsăud (Rumunsko)
 
| datum úmrtí = 24.1.1981
 
| datum úmrtí = 24.1.1981
 
| místo úmrtí = Ostrava
 
| místo úmrtí = Ostrava
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František CABICAR
+
}}
 +
 
 +
'''CABICAR, František,''' ''* 6. 10. 1908 Năsăud (Rumunsko), † 24. 1. 1981 Ostrava, fyzik, pedagog''
 +
 
 +
Narodil se v tehdy uherském Sedmihradsku. Navštěvoval Vysokou
 +
školu báňskou (VŠB) v Příbrami; během studia byl demonstrátorem
 +
v mineralogickém ústavu a zástupcem asistenta
 +
fyzikálního ústavu. Přešel na Karlovu univerzitu v Praze,
 +
kde 1929–34 studoval matematiku a fyziku. Jako posluchač
 +
budoval v mineralogickém ústavu laboratoř pro krystalovou
 +
rentgenometrii. 1934–36 přednášel na VŠB v Příbrami,
 +
1936 učil na Vyšší průmyslové škole v Pardubicích, 1937–51
 +
na obchodní akademii v Ostravě. Za německé okupace byl
 +
1942 zatčen a odvlečen do koncentračního tábora, odkud
 +
se vrátil až po osvobození 1945. Od 1951 působil na VŠB
 +
v Ostravě (kam byla škola po skončení války přenesena z Příbrami),
 +
postupně jako odborný asistent, docent, od 1961
 +
profesor technické fyziky na katedře fyziky. 1953/54 byl
 +
děkanem Hornicko-geologické fakulty, 1959/60 a 1962/63
 +
prorektorem VŠB. Badatelsky se věnoval rentgenometrii
 +
krystalů a kovů. Na škole vybudoval laboratoře pro rentgenometrická
 +
měření, hranolovou spektrometrii, studium tenkých
 +
vrstev a magnetických vlastností látek. Jako spoluautor
 +
se podílel na učebních textech ''Fyzika 1–3'' (1964–75). Veřejně
 +
se angažoval v oblasti vztahů s Rumunskem, 1931–35
 +
byl jednatelem Československo-rumunského ústavu v Praze.
 +
1939 obdržel Zlatou medaili společnosti Liga Romana, 1965
 +
státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 117; Sborník vědeckých prací
 +
Vysoké školy báňské – TU Ostrava, Řada hornicko-geologická 45, 1999, 1,
 +
s. 103; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského
 +
regionu, 2001, s. 40n.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
  
== Literatura ==
 
  26, 1981, 228; Kdy zemřeli;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1908]]
 
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:Nasand]]
+
[[Kategorie:Năsăud]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:Ostrava]]
 
[[Kategorie:Ostrava]]

Verze z 7. 10. 2016, 08:12

František CABICAR
Narození 6.10.1908
Místo narození Năsăud (Rumunsko)
Úmrtí 24.1.1981
Místo úmrtí Ostrava
Povolání

2- Fyzik

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70439

CABICAR, František, * 6. 10. 1908 Năsăud (Rumunsko), † 24. 1. 1981 Ostrava, fyzik, pedagog

Narodil se v tehdy uherském Sedmihradsku. Navštěvoval Vysokou školu báňskou (VŠB) v Příbrami; během studia byl demonstrátorem v mineralogickém ústavu a zástupcem asistenta fyzikálního ústavu. Přešel na Karlovu univerzitu v Praze, kde 1929–34 studoval matematiku a fyziku. Jako posluchač budoval v mineralogickém ústavu laboratoř pro krystalovou rentgenometrii. 1934–36 přednášel na VŠB v Příbrami, 1936 učil na Vyšší průmyslové škole v Pardubicích, 1937–51 na obchodní akademii v Ostravě. Za německé okupace byl 1942 zatčen a odvlečen do koncentračního tábora, odkud se vrátil až po osvobození 1945. Od 1951 působil na VŠB v Ostravě (kam byla škola po skončení války přenesena z Příbrami), postupně jako odborný asistent, docent, od 1961 profesor technické fyziky na katedře fyziky. 1953/54 byl děkanem Hornicko-geologické fakulty, 1959/60 a 1962/63 prorektorem VŠB. Badatelsky se věnoval rentgenometrii krystalů a kovů. Na škole vybudoval laboratoře pro rentgenometrická měření, hranolovou spektrometrii, studium tenkých vrstev a magnetických vlastností látek. Jako spoluautor se podílel na učebních textech Fyzika 1–3 (1964–75). Veřejně se angažoval v oblasti vztahů s Rumunskem, 1931–35 byl jednatelem Československo-rumunského ústavu v Praze. 1939 obdržel Zlatou medaili společnosti Liga Romana, 1965 státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 117; Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – TU Ostrava, Řada hornicko-geologická 45, 1999, 1, s. 103; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 40n.

Pavel Vlašímský