Biografický slovník
CAHERA Havel ?1490-11.4.1545: Porovnání verzí
(CAHERA_Havel_(Gallus)_1490-11.4.1545) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Havel | + | | jméno = Havel CAHERA |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1490 | + | | datum narození = asi 1490 |
| místo narození = Žatec | | místo narození = Žatec | ||
| datum úmrtí = 11.4.1545 | | datum úmrtí = 11.4.1545 | ||
| − | | místo úmrtí = Ansbach | + | | místo úmrtí = Ansbach (Německo) |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 370 |
| + | }} | ||
| − | + | '''CAHERA, Havel,''' ''* asi 1490 Žatec, † 11. 4. 1545 Ansbach (Německo), utrakvistický kněz, administrátor konzistoře pod obojí, rektor univerzity'' | |
| − | + | ||
| + | Syn řezníka ze Žatce, studoval na pražské univerzitě, kde | ||
| + | se 1516 stal bakalářem svobodných umění a o dva roky později | ||
| + | mistrem. Jeho prvním působištěm po kněžském svěcení | ||
| + | se staly Louny, poté byl farářem v Litoměřicích. 1523 pobýval | ||
| + | ve Wittenbergu, kde vstoupil do kontaktu s Martinem | ||
| + | Lutherem. Po návratu byl zvolen jedním z administrátorů | ||
| + | utrakvistické konzistoře a současně se stal i farářem u Panny | ||
| + | Marie před Týnem v Praze. | ||
| + | |||
| + | Byl jedním z hlavních aktérů událostí, v nichž se rozhodovalo | ||
| + | o další podobě utrakvistické církve. V únoru 1524 předložil | ||
| + | utrakvistickým stavům takzvané hromniční artikule, v nichž | ||
| + | byly reflektovány některé Lutherovy myšlenky, současně | ||
| + | však i tradice české reformace. 1525 vedl v Budíně neúspěšná | ||
| + | vyjednávání utrakvistů s papežským legátem Lorenzem | ||
| + | Campeggim o uznání basilejských kompaktát římskou kurií. | ||
| + | Na zemské úrovni se mu mezitím podařilo vyjednat potvrzení | ||
| + | kutnohorského náboženského míru (1485). | ||
| + | |||
| + | Inicioval církevní články z července 1526, které odmítly luterské | ||
| + | novoty a držely se konzervativního pojetí utrakvismu. | ||
| + | Neváhal sáhnout k perzekuci svých odpůrců z řad příznivců | ||
| + | luterských či bratrských myšlenek, z nichž nejznámější byl | ||
| + | Matěj Poustevník. Jeho protivníci jej obviňovali z konjunkturální | ||
| + | změny názorů, protože přešel od luterství ke konzervativnímu | ||
| + | utrakvismu pod vlivem politické situace. Toto | ||
| + | hodnocení přejala i většina historiografie, objevuje se však | ||
| + | i přesvědčení, že jeho postoje byly konzistentní. 1527 byl | ||
| + | zvolen rektorem pražské univerzity. Na politické úrovni | ||
| + | se těšil podpoře purkmistra spojených pražských měst Jana | ||
| + | Paška z Vratu, po jeho pádu 1528 král Ferdinand I. sesadil C. | ||
| + | z úřadu administrátora a v následujícím roce jej vypověděl ze | ||
| + | země. Po krátkých pobytech v Míšni, Norimberku a Schwabachu | ||
| + | dospěl do franckého Ansbachu, kde žil jako hostinský. | ||
| + | V Norimberku se oženil s Annou Cyglešrovou, dcerou tamního | ||
| + | měšťana. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Molnár, Na rozhraní věků, 1985; Z. V. David, Finding the Middle | ||
| + | Way, Washington DC – Baltimore 2003, s. 75n.; Z. Winter, Život církevní | ||
| + | v Čechách 1, 1895 s. 71n. a passim; W. W. Tomek, Dějepis města Prahy | ||
| + | 10–11, 1894, 1897; J. Janáček, Dějiny Prahy, 1964, s. 253n.; L. Kocourek, | ||
| + | K náboženským dějinám doby reformační 1, in: Vlastivědný sborník | ||
| + | Podřipska 6, 1996, č. 1, s. 94; B. Roedl, Několik poznámek k životopisu | ||
| + | H. C., in: Náboženské dějiny severních Čech. Sborník příspěvků z mezinárodní | ||
| + | konference v Ústí n. L. ve dnech 9.–11. září 1997, 1999, s. 78n.; | ||
| + | J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001, s. 113n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Kronika Bartoše Písaře, ed. J. V. Šimák, in: FRB 6, 1907. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/159389 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Pavel Kůrka | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 14:04
| Havel CAHERA | |
 | |
| Narození | asi 1490 |
|---|---|
| Místo narození | Žatec |
| Úmrtí | 11.4.1545 |
| Místo úmrtí | Ansbach (Německo) |
| Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 370 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43658 |
CAHERA, Havel, * asi 1490 Žatec, † 11. 4. 1545 Ansbach (Německo), utrakvistický kněz, administrátor konzistoře pod obojí, rektor univerzity
Syn řezníka ze Žatce, studoval na pražské univerzitě, kde se 1516 stal bakalářem svobodných umění a o dva roky později mistrem. Jeho prvním působištěm po kněžském svěcení se staly Louny, poté byl farářem v Litoměřicích. 1523 pobýval ve Wittenbergu, kde vstoupil do kontaktu s Martinem Lutherem. Po návratu byl zvolen jedním z administrátorů utrakvistické konzistoře a současně se stal i farářem u Panny Marie před Týnem v Praze.
Byl jedním z hlavních aktérů událostí, v nichž se rozhodovalo o další podobě utrakvistické církve. V únoru 1524 předložil utrakvistickým stavům takzvané hromniční artikule, v nichž byly reflektovány některé Lutherovy myšlenky, současně však i tradice české reformace. 1525 vedl v Budíně neúspěšná vyjednávání utrakvistů s papežským legátem Lorenzem Campeggim o uznání basilejských kompaktát římskou kurií. Na zemské úrovni se mu mezitím podařilo vyjednat potvrzení kutnohorského náboženského míru (1485).
Inicioval církevní články z července 1526, které odmítly luterské novoty a držely se konzervativního pojetí utrakvismu. Neváhal sáhnout k perzekuci svých odpůrců z řad příznivců luterských či bratrských myšlenek, z nichž nejznámější byl Matěj Poustevník. Jeho protivníci jej obviňovali z konjunkturální změny názorů, protože přešel od luterství ke konzervativnímu utrakvismu pod vlivem politické situace. Toto hodnocení přejala i většina historiografie, objevuje se však i přesvědčení, že jeho postoje byly konzistentní. 1527 byl zvolen rektorem pražské univerzity. Na politické úrovni se těšil podpoře purkmistra spojených pražských měst Jana Paška z Vratu, po jeho pádu 1528 král Ferdinand I. sesadil C. z úřadu administrátora a v následujícím roce jej vypověděl ze země. Po krátkých pobytech v Míšni, Norimberku a Schwabachu dospěl do franckého Ansbachu, kde žil jako hostinský. V Norimberku se oženil s Annou Cyglešrovou, dcerou tamního měšťana.
L: A. Molnár, Na rozhraní věků, 1985; Z. V. David, Finding the Middle Way, Washington DC – Baltimore 2003, s. 75n.; Z. Winter, Život církevní v Čechách 1, 1895 s. 71n. a passim; W. W. Tomek, Dějepis města Prahy 10–11, 1894, 1897; J. Janáček, Dějiny Prahy, 1964, s. 253n.; L. Kocourek, K náboženským dějinám doby reformační 1, in: Vlastivědný sborník Podřipska 6, 1996, č. 1, s. 94; B. Roedl, Několik poznámek k životopisu H. C., in: Náboženské dějiny severních Čech. Sborník příspěvků z mezinárodní konference v Ústí n. L. ve dnech 9.–11. září 1997, 1999, s. 78n.; J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001, s. 113n.
P: Kronika Bartoše Písaře, ed. J. V. Šimák, in: FRB 6, 1907.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Kůrka
