CAHERA Havel ?1490-11.4.1545: Porovnání verzí

Z Personal
(CAHERA_Havel_(Gallus)_1490-11.4.1545)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Havel (Gallus) CAHERA
+
| jméno = Havel CAHERA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1490
+
| datum narození = asi 1490
 
| místo narození = Žatec
 
| místo narození = Žatec
 
| datum úmrtí = 11.4.1545
 
| datum úmrtí = 11.4.1545
| místo úmrtí = Ansbach
+
| místo úmrtí = Ansbach (Německo)
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Havel (Gallus) CAHERA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 370
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''CAHERA, Havel,''' ''* asi 1490 Žatec, † 11. 4. 1545 Ansbach (Německo), utrakvistický kněz, administrátor konzistoře pod obojí, rektor univerzity''
Kraj. Lučanů, roč. 13, 4; OSN V, 30; MSN I, 714; MČE I, 643; BLGBL I, 176; BCh 35; BSOL 20;
+
 
 +
Syn řezníka ze Žatce, studoval na pražské univerzitě, kde
 +
se 1516 stal bakalářem svobodných umění a o dva roky později
 +
mistrem. Jeho prvním působištěm po kněžském svěcení
 +
se staly Louny, poté byl farářem v Litoměřicích. 1523 pobýval
 +
ve Wittenbergu, kde vstoupil do kontaktu s Martinem
 +
Lutherem. Po návratu byl zvolen jedním z administrátorů
 +
utrakvistické konzistoře a současně se stal i farářem u Panny
 +
Marie před Týnem v Praze.
 +
 
 +
Byl jedním z hlavních aktérů událostí, v nichž se rozhodovalo
 +
o další podobě utrakvistické církve. V únoru 1524 předložil
 +
utrakvistickým stavům takzvané hromniční artikule, v nichž
 +
byly reflektovány některé Lutherovy myšlenky, současně
 +
však i tradice české reformace. 1525 vedl v Budíně neúspěšná
 +
vyjednávání utrakvistů s papežským legátem Lorenzem
 +
Campeggim o uznání basilejských kompaktát římskou kurií.
 +
Na zemské úrovni se mu mezitím podařilo vyjednat potvrzení
 +
kutnohorského náboženského míru (1485).
 +
 
 +
Inicioval církevní články z července 1526, které odmítly luterské
 +
novoty a držely se konzervativního pojetí utrakvismu.
 +
Neváhal sáhnout k perzekuci svých odpůrců z řad příznivců
 +
luterských či bratrských myšlenek, z nichž nejznámější byl
 +
Matěj Poustevník. Jeho protivníci jej obviňovali z konjunkturální
 +
změny názorů, protože přešel od luterství ke konzervativnímu
 +
utrakvismu pod vlivem politické situace. Toto
 +
hodnocení přejala i většina historiografie, objevuje se však
 +
i přesvědčení, že jeho postoje byly konzistentní. 1527 byl
 +
zvolen rektorem pražské univerzity. Na politické úrovni
 +
se těšil podpoře purkmistra spojených pražských měst Jana
 +
Paška z Vratu, po jeho pádu 1528 král Ferdinand I. sesadil C.
 +
z úřadu administrátora a v následujícím roce jej vypověděl ze
 +
země. Po krátkých pobytech v Míšni, Norimberku a Schwabachu
 +
dospěl do franckého Ansbachu, kde žil jako hostinský.
 +
V Norimberku se oženil s Annou Cyglešrovou, dcerou tamního
 +
měšťana.
 +
 
 +
'''L:''' A. Molnár, Na rozhraní věků, 1985; Z. V. David, Finding the Middle
 +
Way, Washington DC – Baltimore 2003, s. 75n.; Z. Winter, Život církevní
 +
v Čechách 1, 1895 s. 71n. a passim; W. W. Tomek, Dějepis města Prahy
 +
10–11, 1894, 1897; J. Janáček, Dějiny Prahy, 1964, s. 253n.; L. Kocourek,
 +
K náboženským dějinám doby reformační 1, in: Vlastivědný sborník
 +
Podřipska 6, 1996, č. 1, s. 94; B. Roedl, Několik poznámek k životopisu
 +
H. C., in: Náboženské dějiny severních Čech. Sborník příspěvků z mezinárodní
 +
konference v Ústí n. L. ve dnech 9.–11. září 1997, 1999, s. 78n.;
 +
J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001, s. 113n.
 +
 
 +
'''P:''' Kronika Bartoše Písaře, ed. J. V. Šimák, in: FRB 6, 1907.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/159389 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Kůrka
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 14:04

Havel CAHERA
Narození asi 1490
Místo narození Žatec
Úmrtí 11.4.1545
Místo úmrtí Ansbach (Německo)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 370
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43658

CAHERA, Havel, * asi 1490 Žatec, † 11. 4. 1545 Ansbach (Německo), utrakvistický kněz, administrátor konzistoře pod obojí, rektor univerzity

Syn řezníka ze Žatce, studoval na pražské univerzitě, kde se 1516 stal bakalářem svobodných umění a o dva roky později mistrem. Jeho prvním působištěm po kněžském svěcení se staly Louny, poté byl farářem v Litoměřicích. 1523 pobýval ve Wittenbergu, kde vstoupil do kontaktu s Martinem Lutherem. Po návratu byl zvolen jedním z administrátorů utrakvistické konzistoře a současně se stal i farářem u Panny Marie před Týnem v Praze.

Byl jedním z hlavních aktérů událostí, v nichž se rozhodovalo o další podobě utrakvistické církve. V únoru 1524 předložil utrakvistickým stavům takzvané hromniční artikule, v nichž byly reflektovány některé Lutherovy myšlenky, současně však i tradice české reformace. 1525 vedl v Budíně neúspěšná vyjednávání utrakvistů s papežským legátem Lorenzem Campeggim o uznání basilejských kompaktát římskou kurií. Na zemské úrovni se mu mezitím podařilo vyjednat potvrzení kutnohorského náboženského míru (1485).

Inicioval církevní články z července 1526, které odmítly luterské novoty a držely se konzervativního pojetí utrakvismu. Neváhal sáhnout k perzekuci svých odpůrců z řad příznivců luterských či bratrských myšlenek, z nichž nejznámější byl Matěj Poustevník. Jeho protivníci jej obviňovali z konjunkturální změny názorů, protože přešel od luterství ke konzervativnímu utrakvismu pod vlivem politické situace. Toto hodnocení přejala i většina historiografie, objevuje se však i přesvědčení, že jeho postoje byly konzistentní. 1527 byl zvolen rektorem pražské univerzity. Na politické úrovni se těšil podpoře purkmistra spojených pražských měst Jana Paška z Vratu, po jeho pádu 1528 král Ferdinand I. sesadil C. z úřadu administrátora a v následujícím roce jej vypověděl ze země. Po krátkých pobytech v Míšni, Norimberku a Schwabachu dospěl do franckého Ansbachu, kde žil jako hostinský. V Norimberku se oženil s Annou Cyglešrovou, dcerou tamního měšťana.

L: A. Molnár, Na rozhraní věků, 1985; Z. V. David, Finding the Middle Way, Washington DC – Baltimore 2003, s. 75n.; Z. Winter, Život církevní v Čechách 1, 1895 s. 71n. a passim; W. W. Tomek, Dějepis města Prahy 10–11, 1894, 1897; J. Janáček, Dějiny Prahy, 1964, s. 253n.; L. Kocourek, K náboženským dějinám doby reformační 1, in: Vlastivědný sborník Podřipska 6, 1996, č. 1, s. 94; B. Roedl, Několik poznámek k životopisu H. C., in: Náboženské dějiny severních Čech. Sborník příspěvků z mezinárodní konference v Ústí n. L. ve dnech 9.–11. září 1997, 1999, s. 78n.; J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001, s. 113n.

P: Kronika Bartoše Písaře, ed. J. V. Šimák, in: FRB 6, 1907.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Kůrka