CAJTHAML-LIBERTÉ František 30.3.1868-2.5.1936: Porovnání verzí

Z Personal
(CAJTHAML-Liberté_František_30.3.1868-4.3.1936)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 30.3.1868
 
| datum narození = 30.3.1868
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Suchomasty u Berouna
−
| datum úmrtí = 4.3.1936
+
| datum úmrtí = 2.5.1936
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Košťany u Teplic
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>František CAJTHAML-Liberté
+
}}
 +
 
 +
'''CAJTHAML-LIBERTÉ, František (vl. jm. Cajthaml),''' ''* 30. 3. 1868 Suchomasty u Berouna, † 2. 5. 1936 Košťany u Teplic, básník, novinář, osvětový pracovník''
 +
 
 +
Venkovský chlapec z pastoušky se po ukončení obecné školy
 +
v Suchomastech vyučil krejčím (1884) a po tovaryšských
 +
letech v Berouně odešel 1886 na vandr: začal v Kojeticích
 +
u Prahy, pokračoval do Mělníka a do Litoměřic. V tomto
 +
převážně německém městě se hlásil k české národnosti
 +
a docházel do Čtenářské besedy, která soustřeďovala národnostně
 +
české řemeslnické tovaryše a dělníky. Zároveň se seznamoval se socialistickými myšlenkami; v březnu 1889 byl
 +
proto zatčen za tajné spolčování. V té době začal psát první
 +
neumělé verše a zasílat vlastní příspěvky do socialistického
 +
listu Rovnost. Podpisoval je pseudonymem V. L. Liberté
 +
(Ať žije svoboda!), který později přidal ke svému příjmení.
 +
Od 1890 pracoval jako krejčovský dělník v Teplicích a stále
 +
více se angažoval v sociální demokracii. 1899 nastoupil
 +
do služeb okresní nemocenské pokladny, kde zůstal do odchodu
 +
do důchodu (1930) a postoupil až do funkce ředitele
 +
likvidačního oddělení. 1897–1921 redigoval časopis
 +
Severočeský dělník. Postupně se probouzel C. literární talent.
 +
Psal verše i drobné prózy se silným sociálním akcentem,
 +
které vyšly v souborech Z pera dělníkova, Ztracené
 +
existence, Mráčky před bouří ad. V několika studiích podal
 +
svědectví o historii českého dělnického hnutí. Sepsal monografi
 +
i Český sever ve hnutí dělnickém (1926, 1934) a životopisy
 +
průkopníka socialismu Josefa Boleslava Pecky
 +
(1928) a dělnického vůdce Franty Choury (1929). V sociálně
 +
demokratické straně zůstal i po odštěpení KSČ 1921.
 +
V C. tvorbě se silně prosazovaly prvky národního uvědomění,
 +
vycházející z osobních prožitků na česko-německém
 +
pomezí. Jsou ve sbírkách Nové písně (1903), Pole krvavá
 +
(1904), Na stráži (1904). Pro noviny Severočeský dělník připravoval
 +
zábavnou přílohu Na pomezí (1913–14). Po první
 +
světové válce vydal polemické spisy Obrázky z Deutschböhmen
 +
(1923) a Sláva a pád provincie Deutschböhmen
 +
(1924), popisující z českého národního hlediska převrat
 +
1918 v severozápadních Čechách, Zrcadlo Němcům (1925),
 +
Převrat, okupace a krveprolití uvnitř provincie Deutschböhmen
 +
(Severočeský dělník, 1928) a Severočeské národní pomezí.
 +
Zvláštní kapitolou v C. činnosti byla péče o české menšinové
 +
školství, jehož poměry sledoval mj. v nevydaném spisu Dějiny
 +
útisku školství menšinového na severu. Podrobně popsal rovněž
 +
důlní katastrofu, která se odehrála 1892 v Březových Horách
 +
u Příbrami (Požár v dolech příbramských 31. května 1892,
 +
1931), a soustředil materiál o velké hornické stávce 1900.
 +
K poznání národopisného obrazu česko-německého pomezí
 +
sloužily C. materiálové studie pro časopis Český lid,
 +
které sledovaly zvláštnosti života severočeských horníků
 +
a jejich rodin. Zvláštní ocenění získával za sbírky pověstí
 +
ze severozápadních Čech: Staré pověsti ze Středohoří a Podkrušnohoří
 +
(1923) a Sto pověstí bájí a příběhů severočeských
 +
(1924). V rukopisu zůstala sbírka České a lužické pověsti
 +
z pohraničí. Sepsal řadu monografi í o dějinách obcí na severočeském
 +
národnostním pomezí (např. Proboštov u Teplic,
 +
1927), které jsou součástí jeho bohaté pozůstalosti.
 +
Státní okresní archiv v Berouně má ve svých sbírkách také
 +
rukopisnou monografi i o dějinách C. rodných Suchomast.
 +
Osobnost C. připomíná památník v Suchomastech u Berouna,
 +
kde je uložena urna s jeho popelem, pamětní deska
 +
na rodném domku a také deska v Bystřanech u Teplic, kde
 +
strávil větší část života.
 +
 
 +
'''D:''' soupis díla in: Z. Vaněčková-Štěpánková – P. Ehnert, C. odkaz, 1996,
 +
s. 133.
 +
 
 +
'''L:''' nekrology: K. Kazda, † F. C.-L. In memoriam, 1936; R. Illový, Zemřel dělnický
 +
básník, in: Právo lidu 6. 5. 1936; J. Vozka, F. C.-L., in: Dělnická osvěta
 +
22, 1936, č. 6, s. 164n., 198n.; OSN 28, s. 156; OSND 1/2, s. 832; Kunc
 +
1, s. 24; ISN 3, s. 243; KSN 2, s. 232; SČS, s. 54; LČL 1, s. 346n.; HS 1,
 +
s. 160; Z. Vaněčková-Štěpánková – P. Ehnert, c. d.; L. Kopičková-Kudrnová,
 +
Spisovatelé a básníci na Podbrdsku, in: Monografi e Hořovicka a Berounska
 +
5, 1930, s. 87n.; F. Hampl, Krajový román dělnický, in: Dělnická osvěta
 +
28, 1942, s. 45n.; J. Vladyka, Životopis F. C.-L., 1956; F. Kučera, Severočeský
 +
Bezruč, in: Listy Památníku Petra Bezruče, 1956, č. 3, s. 4n.; F. C.-L.
 +
1868–1968, 1968; Z. Vaněčková, F. C.-L. (Poznámky k prvnímu životnímu
 +
období), in: ČL 71, 1984, s. 226; táž, Hornická problematika v díle F. C.-L.,
 +
in: Vlastivědný sborník Podbrdska 38–39, 1987, s. 55n.; P. Koukal, Básník
 +
zrozený v revolučním boji, in: Průboj 30. 3. 1988; Suchomastský liberalista,
 +
in: Berounsko 33, 1993, č. 13, s. 3; F. Veselý, Odkaz F. C.-L., in: Berounský
 +
deník 4, 1996, č. 99, s. 13.
 +
 
 +
'''P:''' NA Praha; SOkA Beroun.
 +
 
 +
Miloslav Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

Verze z 8. 10. 2016, 11:52

František CAJTHAML-Liberté
Narození 30.3.1868
Místo narození Suchomasty u Berouna
Úmrtí 2.5.1936
Místo úmrtí Košťany u Teplic
Povolání

63- Spisovatel 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43665

CAJTHAML-LIBERTÉ, František (vl. jm. Cajthaml), * 30. 3. 1868 Suchomasty u Berouna, † 2. 5. 1936 Košťany u Teplic, básník, novinář, osvětový pracovník

Venkovský chlapec z pastoušky se po ukončení obecné školy v Suchomastech vyučil krejčím (1884) a po tovaryšských letech v Berouně odešel 1886 na vandr: začal v Kojeticích u Prahy, pokračoval do Mělníka a do Litoměřic. V tomto převážně německém městě se hlásil k české národnosti a docházel do Čtenářské besedy, která soustřeďovala národnostně české řemeslnické tovaryše a dělníky. Zároveň se seznamoval se socialistickými myšlenkami; v březnu 1889 byl proto zatčen za tajné spolčování. V té době začal psát první neumělé verše a zasílat vlastní příspěvky do socialistického listu Rovnost. Podpisoval je pseudonymem V. L. Liberté (Ať žije svoboda!), který později přidal ke svému příjmení. Od 1890 pracoval jako krejčovský dělník v Teplicích a stále více se angažoval v sociální demokracii. 1899 nastoupil do služeb okresní nemocenské pokladny, kde zůstal do odchodu do důchodu (1930) a postoupil až do funkce ředitele likvidačního oddělení. 1897–1921 redigoval časopis Severočeský dělník. Postupně se probouzel C. literární talent. Psal verše i drobné prózy se silným sociálním akcentem, které vyšly v souborech Z pera dělníkova, Ztracené existence, Mráčky před bouří ad. V několika studiích podal svědectví o historii českého dělnického hnutí. Sepsal monografi i Český sever ve hnutí dělnickém (1926, 1934) a životopisy průkopníka socialismu Josefa Boleslava Pecky (1928) a dělnického vůdce Franty Choury (1929). V sociálně demokratické straně zůstal i po odštěpení KSČ 1921. V C. tvorbě se silně prosazovaly prvky národního uvědomění, vycházející z osobních prožitků na česko-německém pomezí. Jsou ve sbírkách Nové písně (1903), Pole krvavá (1904), Na stráži (1904). Pro noviny Severočeský dělník připravoval zábavnou přílohu Na pomezí (1913–14). Po první světové válce vydal polemické spisy Obrázky z Deutschböhmen (1923) a Sláva a pád provincie Deutschböhmen (1924), popisující z českého národního hlediska převrat 1918 v severozápadních Čechách, Zrcadlo Němcům (1925), Převrat, okupace a krveprolití uvnitř provincie Deutschböhmen (Severočeský dělník, 1928) a Severočeské národní pomezí. Zvláštní kapitolou v C. činnosti byla péče o české menšinové školství, jehož poměry sledoval mj. v nevydaném spisu Dějiny útisku školství menšinového na severu. Podrobně popsal rovněž důlní katastrofu, která se odehrála 1892 v Březových Horách u Příbrami (Požár v dolech příbramských 31. května 1892, 1931), a soustředil materiál o velké hornické stávce 1900. K poznání národopisného obrazu česko-německého pomezí sloužily C. materiálové studie pro časopis Český lid, které sledovaly zvláštnosti života severočeských horníků a jejich rodin. Zvláštní ocenění získával za sbírky pověstí ze severozápadních Čech: Staré pověsti ze Středohoří a Podkrušnohoří (1923) a Sto pověstí bájí a příběhů severočeských (1924). V rukopisu zůstala sbírka České a lužické pověsti z pohraničí. Sepsal řadu monografi í o dějinách obcí na severočeském národnostním pomezí (např. Proboštov u Teplic, 1927), které jsou součástí jeho bohaté pozůstalosti. Státní okresní archiv v Berouně má ve svých sbírkách také rukopisnou monografi i o dějinách C. rodných Suchomast. Osobnost C. připomíná památník v Suchomastech u Berouna, kde je uložena urna s jeho popelem, pamětní deska na rodném domku a také deska v Bystřanech u Teplic, kde strávil větší část života.

D: soupis díla in: Z. Vaněčková-Štěpánková – P. Ehnert, C. odkaz, 1996, s. 133.

L: nekrology: K. Kazda, † F. C.-L. In memoriam, 1936; R. Illový, Zemřel dělnický básník, in: Právo lidu 6. 5. 1936; J. Vozka, F. C.-L., in: Dělnická osvěta 22, 1936, č. 6, s. 164n., 198n.; OSN 28, s. 156; OSND 1/2, s. 832; Kunc 1, s. 24; ISN 3, s. 243; KSN 2, s. 232; SČS, s. 54; LČL 1, s. 346n.; HS 1, s. 160; Z. Vaněčková-Štěpánková – P. Ehnert, c. d.; L. Kopičková-Kudrnová, Spisovatelé a básníci na Podbrdsku, in: Monografi e Hořovicka a Berounska 5, 1930, s. 87n.; F. Hampl, Krajový román dělnický, in: Dělnická osvěta 28, 1942, s. 45n.; J. Vladyka, Životopis F. C.-L., 1956; F. Kučera, Severočeský Bezruč, in: Listy Památníku Petra Bezruče, 1956, č. 3, s. 4n.; F. C.-L. 1868–1968, 1968; Z. Vaněčková, F. C.-L. (Poznámky k prvnímu životnímu období), in: ČL 71, 1984, s. 226; táž, Hornická problematika v díle F. C.-L., in: Vlastivědný sborník Podbrdska 38–39, 1987, s. 55n.; P. Koukal, Básník zrozený v revolučním boji, in: Průboj 30. 3. 1988; Suchomastský liberalista, in: Berounsko 33, 1993, č. 13, s. 3; F. Veselý, Odkaz F. C.-L., in: Berounský deník 4, 1996, č. 99, s. 13.

P: NA Praha; SOkA Beroun.

Miloslav Martínek

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=CAJTHAML-LIBERTÉ_František_30.3.1868-2.5.1936&oldid=94574“